Vjem

, vjem smyslový – nejvyšší forma smyslového odrazu předmětů a jevů ve vědomí jedince. Jeho vznik je podmíněn stavem bdělosti a vyžaduje, na rozdíl od prostých počitků barev, tvarů, zvuků ap., předchozí zkušenost, která umožní rozhodnout, „co to je“, respektive „co to znamená“. Každý vjem má složku a) specifickou, která informuje o kvalitě, kvantitě, prostoru a čase smyslového vnímání; je zprostředkována specifickou nervovou dráhou a specifickou senzorickou oblastí neokortexu příslušného smyslu; b) nespecifickou, vyvolávající emoce a motivace. Je zprostředkována nespecifickou nervovou dráhou vedoucí přes retikulární formaci a limbický systém.

Ottův slovník naučný: Vjem

Vjem n. vněm jest shrnutí pocitů v jednotnou představu věci. Prvotní totiž a základní stavy vnitrného života jsou pocity. Ty doléhají na nás v prvním dětství vesměs nerozlišeně a není původně výběru pro nás mezi nimi. Dítě nemá s počátku představ o věcech; jest pouze schopno číti, má jen smyslové dojmy, pocity. Jednotlivé pocity rozlišovati proti sobě a osamocovati proti ostatnímu jich množství, jest process delší doby a opětovaného cviku, z kteréhož pak vzcházejí jednotlivé konkrétní představy věcí. Představy věcí složené z pocitů slují vjemy. Zb.

Související hesla