Vlastenecká válka 1812

, rusko-francouzská válka – konflikt mezi Ruskem a Francií, k němuž došlo po faktickém rozdělení Evropy mezi Francii a Rusko po tylžském míru v roce 1807. Rozpory mezi oběma zeměmi se stupňovaly; císař Napoleon I. Bonaparte se rozhodl řešit je válkou. Po soustředění půlmiliónové armády zahájil 24. 6. 1812 pochod na Moskvu, během něhož se mu podařilo porazit ruská vojska v bitvách u Smolenska a Borodina. Rusové však Moskvu evakuovali a zapálili, čímž znemožnili její přetvoření ve francouzský opěrný bod. Po odmítnutí mírových jednání carem Alexandrem I. byl Napoleon I. donucen zásobovacími potížemi a blížící se zimou zahájit zpáteční pochod, během něhož byl napadán jak jednotkami ruské armády, tak obyvatelstvem a partyzánskými oddíly. Příchod zimy znamenal pro francouzská vojska definitivní konec; zbytkům francouzské armády se v bitvě na řece Bjarėzīně podařilo prolomit ruské obklíčení a uniknout. Francie a její spojenci ztratili téměř 400 000 mužů, na straně Ruska jsou ztráty, včetně civilního obyvatelstva, odhadovány na 1 milión mrtvých. Po odchodu francouzské armády uzavřelo Rusko smlouvu s Pruskem a zahájilo válku 1813 – 1814, jež vedla k Napoleonově pádu.

Související hesla