Vodňany

, město v jižních Čechách v okrese Strakonice, na řece Blanici; 6 510 obyvatel (1999). Průmysl textilní, oděvní, dřevozpracující, potravinářský. Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický, Střední rybářská škola (od 1920). V okolí tradiční rybníkářství s chovem ryb. – Původně slovanská osada při obchodní cestě. První písemná zmínka 1317. Od roku 1336 město, 1420 dobyto husity. V 15. stol. rýžování zlata, od 16. stol. zakládání rybníků. V 19. a 20. stol. místní průmyslový rozvoj. – Zbytky opevnění s baštami z 15. stol., farní kostel Narození Panny Marie z roku 1435 restaurován v 19. stol., pozdně gotické a renesanční domy, klasicistní synagóga a židovský hřbitov z 19. stol. Městské muzeum a galerie.

Ottův slovník naučný: Vodňany

Vodňany, král. město v Čechách, v hejtm. píseckém, nad ř. Blanicí, přes niž vede několik menších mostů, leží 400 m n. m., při trati státní dráhy Vídeň-Cheb a lokální dráhy Vodňany,-Prachatice-Volary, skládá se z města a předměstí, pak z osad Pražáku a Svobodných Hor. Dále přísluší k městu několik samot a 4 mlýny. Město i s předměstími má 609 d. a 4412 obyv. vesměs Čechů (4258 kat., 15 evang. a 149 židů). Vodňany, jsou sídlem c. k. okr. soudu, berního úřadu, pošt. a telegr. úřadu, notářství, stanice četnické a okresního zastupitelstva. Školy: chlapecké a dívčí obecné i měšťanské, průmyslová škola pokračovací, opatrovna. Dobročinné ústavy: špitál a chudobinec, městská nemocnice, stravovna a okr. nemocenská pokladna. Z četných spolků jest nejstarší Zpěvácký spolek založený r. 1860, Měšťanská beseda, Těl. Jednota Sokol, průmyslový spolek, hasičský sbor, veteránský spolek, vzdělávací spolek »Havlíče▽, ochotnický spolek »Vlastimil«, okrašlovací spolek a j. Peněžní ústavy: Spořitelna obce vodňanské, Občanská záložna a Okresní hospodářská záložna. Průmyslové podniky: Měšťanský pivovar strojní; městská elektrárna; továrna na pletené zboží, továrna řetězů, výroba cementového zboží, výroba slaměných obalů na láhve, úpravna koží; mimo to jsou zde zastoupena skoro všechna řemesla v rozsahu malém. Občanstvo po většině živí se zemědělstvím a zelinářstvím, jež jest zde velmi rozšířeno (zejména vodňanská cibule zde silně se pěstuje). Obec jest vlastnicí velkostatku, má: 220 ha 8057 m2 rybníků, 197 ha 9742 m2 lesů, 183 ha 1700 m2 rolí, 96 ha 2725 m2 luk, 1 ha 4947 m2 zahrad a 22 ha 1706 m2 pastvin, hlavní příjem do ob. pokladny plyne z rybnikářství, jež vynáší z 23 napuštěných rybníků 34 – 38.000 K. ročně, ryby vodňanské jsou znamenité a hledané. Další příjem obce jest z lesův a nájemné z obec. pozemků, jakož i výnos ze dvou cihelen. Obecních přirážek ve Vodňanech posud není. Město má své museum a bohatý archiv na radnici, nové parní lázně, na náměstí nádhernou budovu spořitelny a kostel děkanský, vystavěný původně ve slohu gotickém, potom upravený na sloh románský a v l. 1894 – 97 opět na původní sloh gotický. Proti hlavnímu kostelu stojí chlapecká a dívčí škola obecná i měšťanská. Do města vedlo za dávných časů 5 bran, které však do r. 1860 vesměs byly odstraněny. Po dnes zachovány čtyři bašty v tak zv. parkánech, které vedou kol města a v případě potřeby napustily se vodou. Bašty tyto jsou sice zachovány, avšak upraveny na byty. R. 1547 Vodňany, přijaty do počtu král. měst a erbem měst. nadány: ve zlatém štítě spatřuje se červený štítek se stříbrným čes. lvem; nad štítkem horník v hornickém oděvu; po každé straně štítku hornická znamení. Dějiny. Kdy Vodňany, byly založeny, není známo, víme jen, že na město byly povýšeny za Přemysla II. a že Jan Lucemburský Vodňany, jakožto město zchudlé výsadami (jež se na radnici chovají v originále) obdařil. Vodňany, byly několikrát vypleněny, zejména za vlády Václavovy a dob husitských. R. 1395 Jindřich z Rožmberka, hlavní účastník jednoty panské proti králi Václavovi IV., poplenil Vodňany, a zbořil zámek Kuglvaid, A r. 1406 Heralt z Kunštátu přepadl město, obyvatele oloupil a mnohé do zajetí odvedl. Když M. Jan z Husi dlel na venkově, Vodňany, přilnuly k jeho učení, začež jim bylo mnoho snášeti, neboť Oldřích z Rožmberka, jmenovaný r. 1420 od císaře Sigmunda vůdcem jeho přívrženců proti Táboritům v bechyňském a prácheňském kraji, s přispěním Václava z Dubé a Petra ze Šternberka rok před tím (1419) dobyl Vodňany, a dal pobořiti hradby kolem města. V srpnu r. 1420 Žižka přitrhl k městu, jehož snadno dobyl, a několik kněží bylo vhozeno do vápenice; město však zpustošeno nebylo, neboť zde byla postavena husitská pokladnice (»káď«), která po r. 1422 již se zde nepřipomíná. I po bitvě u Lipan (1434), ve které Vodňanští bojovali proti straně panské, zůstaly Vodňany, při straně táborské a později stály věrně při králi Jiřím. R. 1468 bylo město opět přepadeno Janem z Rožmberka, jenž zbil na 450 vojákův a některé na Hradec hnal. Král Vladislav II. dekretem z r. 1472 obnovil zákaz, aby se na míli cesty kolkolem města žádný zámek nestavěl, udělil městu patronátní právo kostela a potvrdil mu všecky privileje. Za Rudolfa II. vzmáhal se blahobyt obce značně. R. 1619 dobyl města Buquoi, a r. 1620 Maximilián Bavorský vtrhl k Vodňanům a poplenil je úplně. Vodňany, ožebračeny opět, připraveny o majetek, o svobodu, o vše a konečně r. 1623 dáno město v zástavu Donu Baltasarovi de Marradas. Marradas prodal Janu Adolfu Schwarzenberkovi Hlubokou, k níž i Vodňany, příslušely, a sám sebrav peníze odešel do Španěl. Z rukou Schwarzenberských vykoupeny Vodňany, r. 1710 zaplacenou zástavni summou 70.000 zl., která císařem upravena na 62.203 zl. 18 kr. Dále utrpělo město pohromu zhoubným požárem r. 1722 a opět r. 1757, kdy lehlo popelem 7 domů, mezi nimi radnice, Z rodáků vodňanských buďtež uvedeni: Vodňanský Jan bosák († 1549), Jan Campanus Vodňanský († 1624), Havel Gelastus (†1 577), Ant. Majer († 1880), Fr. Herites aj. – Okr. vodňanský má 280.23 km2, 3145 d., 22.876 obyv. č., 35 n.; z 22.934 přít. obyv.: 22.678 katol., 20 ev., 236 žid., 11.012 muž., 11.922 žen. (1900). K. Hadáček.

Související hesla