Vodouš

, Tringa – rod ptáků z řádu dlouhokřídlých, z podřádu bahňáků. Zahrnuje malé až středně velké druhy se štíhlým tělem a zobákem a s dlouhýma nohama. Jsou rozšířeni po celém světě. V ČR žije vodouš rudonohý (Tringa totanus), hnízdící na vlhkých loukách, a vodouš kropenatý (Tringa ochropus), který využívá k hnízdění stará stromová hnízda drozdů a kosů.

Ottův slovník naučný: Vodouš

Vodouš (Totanus), rod bahňáků slukovitých, se zobákem jako u pisíka, zdéli nártu, na konci tvrdým. U nás vyskytuje se as v šesti druzích, z nichž nejhojnější jest vodouš kropenatý (T. ochropus). Obývá na bahnitých, stromovím a rákosím porostlých březích rybníků, řek i kaluží. Plachý a opatrný pták tento, chráněný i barvou okolí svého, žije osaměle, kývá hlavou při chůzi natahováním krku, brodívá se ve vodě, ale zřídka plave. Velmi rychlý a obratný jest let jeho. Hnízdí se také u nás skrytě ve vrboví neb trávě, používaje druhdy i cizího hnízda zvlášť po drozdovi, od května do konce června. Hmyz a červi jsou potravou jeho. Obývá Evropu, Asii a Ameriku Sev. a stěhuje se na jih. Délky má 21.5 cm a lze jej z daleka poznati po bílé barvě na kostrči a ocase, která odlišuje se ostře od černého skoro hřbetu a křídel. Jiné druhy jsou vodouš šedý (T. littoreus) délky 34 cm, a vodouš štíhlý (T. stagnalis) délky 23 cm, kteří v tahu od severu k nám zalétají. Nejznámější druh vodouš rudonohý (T. calidris) délky 27 cm jest na vrchu barvy našedivěle hnědé, na hřbetě a kostrči bílé, černě páskované; zobák u kořene a nohy jsou jasně červené. Vodouš kropenatý (T. ochropus) má zobák černý a náleží k menším druhům (délky 24 cm). Hnízdí se na severu a vzácně se objevuje i u nás. Bše.

Související hesla