Vogt Karl

, německý přírodovědec, filozof a politik; profesor geologie a zoologie v Ženevě. Studoval medicínu, zabýval se zoologickými výzkumy. Účastník revoluce v roce 1848, poslanec frankfurtského parlamentu i Národního shromáždění; demokrat. Stoupenec Ch. Darwina.

Ottův slovník naučný: Vogt Karl

Vogt: V. Karl, přírodovědec něm. (*1817 v Giessech – †1895 v Genevě), studoval lékařství v rodném městě, zde též chemii v Liebigově laboratoři, od r. 1835 pokračoval v studiích v Berně, kdež byl otec jeho professsorem lékařství, věnoval se tu vedením Valentinovým hlavně anatomii a fysiologii, r. 1839 stal se doktorem lékařství. Pobyl pak řadu let v Neuchâtelu, vědecky pracuje společně s Agassizem a Desorem, byl pak spolupracovníkem Agassizovým při spisech jeho o ledovcích, o rybách sladkovodních a rybách vyhynulých. Od r. 1844 až do r. 1846 zdržoval se v Paříži, pak byl v Italii, r. 1847 povolán byl za professora na universitě v Giessech. R. 1848 rozvinul horlivou činnost politickou, zvolen do národ. shromáždění frankfurtského a vynikl jako řečník. Pro politickou činnost svou zbaven úřadu učitelského, od r. 1850 až do r. 1852 konal v Nizze studia zoologická, koncem t. r. stal se prof. geologie v Genevě. Později byl tu též prof. zoologie a zaujímal vysoké úřady veřejné, byl členem veliké rady genevské, později členem švýc. rady stavovské a rady národní. Odborné samostatné práce jeho vědecké týkají se vývoje žab, studia ramenonožcův a hlavonožců, soustavy živočišné, již zlepšil vzhledem ke třídění červův, a studia člověka po stránce přírodovědecké. Vogt: v. byl horlivý obhájce materialismu, energický šiřitel nauky Darwinovy v Německu a skvěle se uplatnil jako autor děl poučně vědeckých. Buďtež tu uvedeny tyto jeho spisy: Untersuchungen über die Entwicklungsgeschichte der Geburtshelferkröte (Soloth., 1842); Im Gebirg und auf den Gletschern (t., 1843); Léhrbuch der Geologie und Petrefaktenkunde (Brunšv., 1846; 4. vyd. t., 1879, 2 sv.); Physiologische Briefe (Štutg., 1845 – 46; 4. vyd. Giessen, 1874); Ocean und Mittelmeer (Frankf., 1848, 2 sv.); Zoologische Briefe (t., 1351, 2 sv.); Untersuchungen über Tierstaaten (t., 1851); Bilder aus dem Tierleben (t, 1852); Altes und Neues aus dem Tier-und Menschenleben (spol. vydání předešlých dvou spisů, t., 1859, 2 sv.); Köhlerglaube und Wissenschaft (proti Rudolfu Wagnerovi, Giessen, 1855; 4. vyd. t., 1856); Die künstliche Fischzucht (Lip., 1859; 2. vyd. t., 1875); Grundriss der Geologie (Brunšv., 1860); Vorlesungen über nützliche und schädliche, verkannte und verleumdete Tiere (Lip., 1864); Vorlesungen über den Menschen, seine Stellung in der Schöpfung und in der Geschichte der Erde (Giessen, 1863, 2 sv.); Ueber Mikrokefalen oder Affenmenschen (Brunšv., 1867; též franc., Basilej, 1867); Die Herkunft der Eingeweidewürmer des Menschen (Bas., 1877); Die Säugetiere in Wort und Bild (Mnich., 1888, obrazy od F. Spechta); Lehrbuch der praktischen vergleichenden Anatomie (s E. Yungem, Brunšv., 1885 – 94, 2 sv.); Aus meinem Leben. Erinnerungen und Rückblicke (Štutg., 1895).