Vojvodina

, území na severu Jugoslávie v Srbsku; 21 506 km2, 2,0 mil. obyvatel (1996), správní středisko Novi Sad (180 000 obyvatel, 1994). Povrch tvoří nížina s úrodnými půdami v povodí Dunaje a Tisy. Mírné kontinentální klima. – Většinu obyvatel tvoří Srbové, menšiny zejména Maďarů, dále Chorvatů, Slováků. Hospodářsky nejrozvinutější část Jugoslávie. Hlavní zemědělská oblast země; pěstuje se pšenice, kukuřice, cukrová řepa, ovoce, zelenina. Chov skotu. Těží se ropa a zemní plyn. Průmysl potravinářský, petrochemický (Pančevo), chemický, strojírenský. Hustá dopravní síť (trasy ze střední Evropy na Balkán). – Od 10. stol. součást uherského království, 1552 – 1690 pod tureckou nadvládou. V 17. – 18. stol. kolonizována Srby, v 18. – 19. stol. Němci, Maďary, Rumuny, Čechy a Slováky. V 19. stol. ohnisko srbského nacionalismu; v roce 1848 vyhlášeno vojvodství, 1867 začleněno do Zalitavska. Po roce 1918 byla většina Vojvodiny přičleněna ke Království SHS (od roku 1929 Jugoslávie), menší část k Rumunsku. Za 2. světové války rozdělena mezi německou správu, Maďarsko a chorvatský stát; 1945 vznik autonomní oblasti Vojvodina v rámci Jugoslávie. V roce 1989 omezena autonomie a rozpuštěn místní parlament (současný statut nejasný); v 90. letech emigrace části maďarského obyvatelstva a příliv uprchlíků z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska.

Související hesla