Volapük

, jazykověda a) umělý jazyk, který vytvořil v roce 1879 Švýcar J. M. Schleyer (1831 – 1912) z pozměněných slov anglických (40 %), německých a latinských; zpravidelnělé tvoření a zejména ohýbání slov; v roce 1889 měl asi milión příznivců v 370 spolcích se 123 časopisy a víc než 900 knižními tituly; protože však Schleyer odmítal jakákoli zjednodušení, hnutí se rozpadlo a převážilo esperanto; b) dorozumívací kód mísící prvky různých jazyků, zpravidla mezi osobami, které neovládají žádný společný ani žádný cizí jazyk.

Ottův slovník naučný: Volapük

Volapük, pokus řeči mezinárodní, jejž učinil r. 1879 něm. farář J. Martin Schleyer. Slovo volapük, složeno jest z angl. slov world (svět) a speak (mluviti) zpotvořených k nepoznaní a upravených tak, aby kmen končil se a začínal souhláskou. Za základ volapük,u vzata angličtina, k níž přibrána slova z latiny a jazyků románských. Mluvnice jest jednoduchá. Samohlásky a, e, i jsou příponami při skloňování, a, e, i, o, u předponami při tvorbě času; s je známkou čísla množného, p značí sloveso trpné. Českou mluvnici a slovníček volapük,u vydal J. M. Bakalář, mluvnici V. Plocek. Volapük, našel dosti přívržencův, ale záhy byl zatlačen novým pokusem, jejž učinil r. 1887 varšavský lékař dr. Zamenhof, sestrojiv na základě latiny a románských jazyků nový jazyk mezinárodní nazvaný esperanto.

Související hesla