Volsinii

, dnešní Bolsena, město ve střední Etrurii. 265 př. n. l. si je podrobili Římané a ukončili tak dobývání Apeninského poloostrova.

Ottův slovník naučný: Volsinii

Volsinii viz Bolsena.

Bolsena, městečko v italské prov. římské, kraji viterbském, 92 km sszáp. od Říma, rozkládá se malebně na výšině při sev.. vých. bř. jezera t. jm. a má 2726 ob. (1881). R. 1263 udál se tu v kostele sv. Kristiny zázrak s krvavou hostií, jenž poskytl Rafaelovi látku k jeho obrazu »Mše bolsenská« a papeže Urbana IV. přiměl k zavedení svátku Božího Těla. Jméno své Bolsinii má od starověkého města etruského Velsiny, jež r. 296 př. Kr. bylo od Římanů vyvráceno, ale později pode jménem Volsinii obnoveno; asi 1 km od Bolsiny nachází se ještě dosti rozvalin z něho, zejména zbytky amfitheatru, starobylé silnice, chrámu, sloupův a j. – Bolsenské jezero (Lago di Bolsena, lat. Lacus Volsiniensis) náleží k nejkrásnějším jezerům středoitalským, má 37 km v objemu, 116.6 km2 rozlohy, 140 m hloubky, jest nejspíše propadlým kraterem sopečným a řekou Martou vysílá vody své k moři Středozemskému. Hojnost ryb v něm jest veliká a ve středověku bylo jezero proslulé svými úhoři. Břehy jeho, vypínající se příkře do výše 650 m, a okolí geologicky i krajinářsky zajímavé jsou plny vyhaslých sopek. V jezeře rozkládají se ostrovy Bisentina, letní sídlo papeže Lva X., s rozvalinami letohradu a chrámu, zbudovaných od knížat Farneských, a Martana, kdež r. 535 dal ostrogotský král Theodat zavražditi svou manželku Amalasunthu.

Související hesla