Vrba Karel

, český mineralog; profesor Univerzity Karlovy v Praze, přednosta mineralogického oddělení Národního muzea, 1896 rektor české univerzity, prezident Královské české společnosti nauk. Zabýval se zejména krystalografií. Řadu prací věnoval nerostům z Příbramska, Jáchymovska, Kutnohorska, z oblasti Chuchle aj. Velký význam měla jeho činnost muzejnická; české mineralogické sbírky zařadil do evropského kontextu. Z díla: O minerálech beryllnatých okolí píseckého, O meteoritech, O umělých drahokamech. Nazván po něm minerál vrbait.

Ottův slovník naučný: Vrba Karel

Vrba: Vrba: Karel, mineralog čes. (*1845 v Klatovech), studoval gymnasium v rodišti a přirodní vědy na universitě pražské, kde se stal r. 1868 assistentem mineralogie u prof. V. šl. Zepharoviche, r. 1874 docentem petrografie. R. 1876 jmenován mimořádným a r. 1880 řádným professorem mineralogie na universitě v Černovicích, r. 1881 povolán na universitu pražskou, kde stal se ředitelem ústavu mineralogického a přejal i správu mineralogických a petrografických sbírek Musea král. Českého. R. 1888 byl děkanem fakulty filosofické, r. 1896 rektorem university. R. 1898 vyznamenán řádem železné koruny III. třídy, r. 1902 titulem dvorního rady. V Král. české společnosti nauk byl zvolen r. 1883 mimoř., r. 1887 řádným členem, zastával v l. 1903 – 05 hodnost pokladníka a po smrti Tomkově r. 1905 byl zvolen praesidentem; v České akademii zvolen r. 1893 členem řádným, r. 1899 sekretářem a r. 1903 předsedou třídy mathematicko-přírodovědecké. Jest členem Carské ruské mineralogické společnosti v Petrohradě, Přírodovědecké společ. novoruské v Oděsse, čestným členem klubů přírodověd. v Praze a Plzni. Vědecká činnost Vrbova s počátku nesla se dvojím směrem, mineralogickým a petrografickým, od konce let sedmdesátých však se soustředila na mineralogii. Práce petrografické uveřejněny v Lotosu, Tschermak's Mineral. Mitteilungen a v Sitzungsber. d. Wiener Akad. v I. 1870 – 76. Jimi Vrba: popsal na základě výzkumu mikroskopického čedič ze Schönhofu u Slavkova, andesitové lávy ze Santorinu, horniny nasbírané G. Laubem v Grónsku a hlavně zpracoval zelenokamy příbramského obvodu rudního, jež určil převážnou většinou za diabasy. Výsledky badání mineralogických Vrba: uveřejňoval hlavně v 6 seriích statí pod titulem Mineralogische Notizen v Grothově »Zeitschrift für Krystallographie« r. 1878 – 95, řadu prací publikoval dále ve spisech Kr. české společnosti nauk (Beitrag zur Monographie des Stephanits r. 1885 a mn. j.), České akademie (O minerálech beryllnatých okolí píseckého, 1894), ve »Zprávách« spolku geologického v Praze a ve »Věstníku sjezdu čes. lékařů a přírodozpytců« r. 1901. Největší prací Vrbovou jest monografie stefanitu, obsahující krystallografické zpracování hlavně českých stefanitů (z rudních obvodů příbramského, jáchymovského a starovožického), ale též z četných lokalit cizích, dále popis beryllu, bertranditu a fenakitu z Písku; velkou řadou pozorování přispěl k poznání nerostů příbramských (pyritu, diaforitu, witheritu, scheelitu), jáchymovských (nový nerost frieseit popsán Vrbou r. 1878, redruthit), chuchelských (spolu s K. Preisem, 1879), kutnohorských (cronstedtit 1836, anatas, brookit a j. 1901) i barranditu z Třenic; z cizích nerostů byly předmětem studií Vrbových zejména vanadinit z Obiru v Korutanech (po prvé zjištěny na tomto minerálu plochy hemiedrické), parisit z Nové Granady, strontianit z Alt-Ahlen ve Vestfálsku, sylvanit z Nagyagu, nerosty z Allcharu v Makedonii a j. Rovněž prozkoumal Vrba: velký počet krystallovaných hmot umělých, připravených Braunerem a j. V oboru museálním Vrba: vykonal práci neobyčejnou, opíraje se o rozsáhlé zkušenosti z mineralogických museí i sbírek soukromých: zařídil mineralogickou sbírku na příbramském horním ředitelství, založil a sbírkami opatřil mineralogické ústavy university černovické i pražské a jako kustos, později ředitel mineralogicko-petrografických sbírek Musea král. Českého povznesl sbírky tyto mezi přední v Evropě, jež vynikají zvláště velikou sbírkou nerostů českých; Vrba: za pomoci Wraného, Jiruše, Hofmanna a j. rozšířil sbírku všeobecnou i českou, založil sbírky hornin, žilovin a drahokamů a zmnohonásobil sbírku meteoritů, jejiž katalog vydal v l. 1897 a 1904. Z prací, jež souvisí s Vrbovou akademickou činností učitelskou, jest připomenouti vydání modellů krystallografických v počtu 450, které pro svou přesnost, eleganci a praktičnost došly rozšíření po celém světě, ze spisků popularisujících jednotlivé partie vědy mineralogické O meteoritech (Pr., 1896) a O umělých drahokamech (t., 1904). Fr. Sl-k.