Vrbka

, Chamaenerion – rod dvouděložných rostlin z čeledi pupalkovitých. V ČR je hojná vytrvalá statná bylina vrbka úzkolistá (synonymum vrbovka úzkolistá, Chamaenerion angustifolium). Roste na pasekách a lesních světlinách, na náspech, v pobřežních křovinách a na lesnatých stráních. Lodyha je zakončena hroznem sytě růžových květů. Listy se používají pod lidovým názvem Ivanův čaj jako náhražka pravého čaje. Příbuzný, ale nižšího vzrůstu je rod vrbovka (Epilobium).

Ottův slovník naučný: Vrbka

Vrbka, bot., viz Epilobium.

Epilobium L., vrbka, vrbovka, rod rostlin z řádu pupalkovitých (Oenothereae Endl.) s trubkou květní nad zpodní semenník prodlouženou, 4cípou, nesoucí 4 plátky korunní a dvakráte tolik tyčinek, z nichž zakališní bývají delší a výše postaveny. Nitovitá čnělka zakončena kyjovitou, nedělenou nebo 4laločnou bliznou s laloky přímými nebo rozloženými. Plod trubkou květní, záhy opadající, nevěnčený jest hranolovitý, čtyrhranný, 4pouzdrý a 4chlopný a obsahuje velmi mnoho malých bělovlnatých semen. Dle Hausknechtovy »Monographie der Gattung Erbka« (Jena, 1884) zná se asi 160 druhů a hojně míšenců po veškeré zemi (mimo krajiny tropické) rozšířených, z nichž u nás vyskytuje se celkem 13 s tolikéž asi míšenci. Byliny i polokeře s listy střídavými neb vstřícnými, celokrajnými i zubatými, květy jednotlivě úžlabními nebo na konci stonku i větví hroznovitě nebo klasnatě shloučenými, růžovými, nachovými, ano i žlutými. Všude na lesních pasekách, stráních i paloucích jest u nás domácí vrbka úzkolistá (Erbka angustifolium L. p.), již někteří do samostatného rodu Cha- maenerium Spach. počítají pro souměrné květy a jednořadé sehnuté tyčinky. Vytrvalá, více než 1 m vysoká bylina tato má listy jak lodyhu lysé, střídavé, kopinaté, vykrajované, velmi drobně žláznato-zoubkované, vezpod nasivělé a sítnato-žilnaté. Květy nachově fialové s plátky obvejčitými a nehetnatými sestaveny v prodloužený hrozen. Mladé výhonky podzemní se zvláště v severní Asii pojídají jako chřest, listů pak upotřebívá se za surrogát čajový pode jménem čaje kurilského či kapnoického. Ostatní naše druhy vrbovek rostou ve stinných lesích a zvláště na vlhkých březích vod. Vlny semenné užívá se toliko na severu k dělání knotů do lamp. Vs.

Související hesla