Washington

, zkratka WA – federální stát ležící na severozápadě USA u Tichého oceánu; rozloha 176 479 km2, žije zde 5,7 mil. obyvatel (1998), hlavní město Olympia (39 000 obyvatel, 1996). Většinu povrchu pokrývají hory; nejvyšší je Kaskádové pohoří (Mount Rainier, 4 392 m n. m.), na severozápadě leží Olympic Mountains (2 428 m n. m.). Na východě se rozkládá Kolumbijská plošina. Na severozápadu leží hluboký záliv Puget Sound s mnoha ostrovy. Hlavní řeka Columbia s řadou hydroelektráren. Mírné podnebí, v západní části s vysokými srážkami. Národní parky Mount Rainier, Olympic a North Cascades. – Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, ovoce. Chov skotu a prasat. Těží se barevné kovy, stříbro a zlato. Průmysl letecký, raketový, loďařský, hutnický (hliník), dřevozpracující, strojírenský, papírenský. Významná je výroba elektrické energie v hydroelektrárnách. Osídlení je soustředěno k severozápadnímu pobřeží (aglomerace Seattle-Tacoma). – Původně zde bylo indiánské osídlení kmeny Chinook a Nez Percé. Od roku 1775 nároky Španělů, později Britů a USA. V roce 1846 se Washington stal součástí amerického teritoria Oregon, z něhož se vydělil v roce 1853. Od roku 1889 je státem USA.

Ottův slovník naučný: Washington

Washington: (zkratka Wash.), stát v nejzazším severozápadě Spoj. Obcí mezi 45° 33' – 9° s. š. a 117° 10' – 124° 50' z. d., hraničí na sev. s Britskou Columbií, na zádp. s Tichým okeánem, na jihu s Oregonem na vých. s Idahem a zaujímá 179.170 km2 s 518.103 ob. (1890; 349.390, 1880: 75.116, 1870: 23.955, 1860: 11.594), tedy 3 na 1 km2. Horstvo kordillerské prostupuje stát dvěma svými hlavními pásmy, tak zvané pásmo Pobřežní (Coast Range) tvoří nízkou vysočinu severní řeky Columbie a teprve v nejzazším severozápadě dostupuje pohořím Olympijským 2480 m. Pohoří toto vynikající nádhernými pralesy a tvary velehorskými svých vrcholových partií příkře se svažuje k úžině Juan de Fuca, která dělí je od ostrova Vancouverova v Britské Columbii. Na východě od pobřežního pásma táhne se široký údolní pruh, do kterého od severu vniká široce rozvětvený a četnými ostrovy rozeklaný záliv Puget Sound. Severní pokračování Sierry Nevady, mohutnými sopkami charakterisované pohoří Kaskádové vystupuje dále k východu a dělí stát v oblast západní a východní, poměry klimatickými naprosto se různící. Nejvyšší vrcholy jsou od jihu k sev. Mt. St. Helena 2972 m, Mt. Rainier 4407 m, Mt. Baker 3290 m. Ve střední části prorváno je pohoří hlubokými údolími říčními, které umožňuji snadný poměrně přechod železnicím. Pohoří Kaskádové bylo v době ledové pokryto mohutnými ledovci, které zanechaly mocné stopy v morfologickém rázu celého kraje. Horská jezera, zejména pověstné dlouhé jezero Lake Chelan, a i některé části Puget Soundu děkují jim za svůj dnešní tvar. Jihových. čásť státu pokrývá rozlehlá veliká plošina při řece Columbii, podkladem jí jsou hlavně terciérní pole lávová ohromné rozlehlosti. V sev.-vých. zasahují sem z Idaha pásma Skalných Hor (Rocky Mountains), která značně se blíží východním výběžkům Kaskádového pásma. Hlavní řekou státu je Columbia, jež vzniká na půdě kanadské, obtéká v mohutném oblouku k západu a k jihu lávovou plošinu, obrací se pak k západu a tvoří hranici mezi Washingtonem a Oregonem. Dolní tok veletoku z části mořský záliv dovoluje přístup velkým lodím až skoro k Portlandu, dále však stává se řeka v údolí prolomeném Kaskádovým pásmem nesplavnou. Hlavní přítoky jsou Okinakane a Yakima s prava, Snake R. s leva. Z krátkých, ale vodou bohatých řek tekoucích do Puget Soundu největší je Skagit. Podnebí v záp. části státu je velmi mírné a vlhké, ohromné pralesy konifer vynikají ohromným vzrůstem, střední údolní pás úrodností polí a luk. Kaskádové pohoří zachycuje vlhkost a do vých. části státu docházejí větry suché, největší čásť této oblastí je stepí, která bez umělé irrigace není schopna intensivnější kultury. Z obyv. je ještě přes 11.000 Indiánů, z nichž největší počet je shromážděn ve velkých reservacích Yakima, Colville, Spokane, Guinault, Makah a několika menších při Puget Soundu. Největší čásť bílého obyvatelstva je původu anglosaského, vedle toho je mnoho Skandinavců a pak Němců; Číňanů a Japanců je následkem ostrých předpisů o přistěhovalcích asijských málo. Školství veřejné je dobře opatřeno, několik vyšších kollejí a universita v Seattle slouží vyššímu vzdělání. Na půl třetího sta časopisů tu vychází. Zemědělství pěstuje zejména pšenici, oves, brambory, ječmen, jeteliny, len a chmel, sadařství vzkvétající hlavně pěstěním jabloní se zabývá. Chov dobytka zejména ve východní části státu je hlavním odvětvím hospodářským, na západě pak vykořisťování lesů a průmysl dřevařský, Vývoz dříví jde nejen do suchých území Velkého bassinu, nýbrž i na pobřeží pacifickém až do Mexika, ano i do Japanu a Číny. Rybářství velmi výnosné zaměstnává se zejména lovem lososů a jich konservováním, Loďařství je v rozkvětu, z minerálních produktů hlavně vynikají uhlí, zlato, stříbro, železo, měď, olovo, rtuť, hlavní bohatství státu je však v říši rostlinné. Obchod roste velmi rychle, s nesmírnou rychlostí stavějí se nové trati transkontinentálních drah ústící v Seattlu a místo toto je nejdůležitějším emporiem na sev. Tichomoří americkém, majíc stále se množící pravidelná spojení s přístavy americkými i asijskými. Tacoma v soutěži zůstala daleko pozadu, podobně hlavní město státu Olympia. Dnes vede železniční politika k otevření nového přístavu přímo na pobřeží okeánu, patrně bude jím některé místo v zálivu Grey's Harbour, čímž odvede se ze Seattlu veliká čásť obchodu a spojení pomořské se zkrátí právě o nejnebezpečnější trať úžinami Puget Soundu. V sev.-východní části státu vzrůstá rychle ve veleměsto Spokane, v jihovýchodu Wallawalla hlavně dík báňskému průmyslu. Na Columbii není velkého emporia, neboť vše soustřeďuje se na jižním břehu oregonském. – Guvernér, senát o 34 členech, komora deputovaných o 78 členech volí se na 4 léta, do kongressu Spoj. Obci vysílá Washington po dvou senátorech a deputovaných. Washington byl až do r. 1853 částí Oregonu a až do r. 1888 territoriem, byl pak jako stát r. 1889 přijat do Unie. Hranice byly upraveny vzájemnými smlouvami r. 1859 s Oregonem a r. 1861 s Idahem. Srv. H. Bancroft, History of Washington (San Francisco, 1890).

Související hesla