Wittelsbachové

, německý šlechtický rod; k prvním členům patřil hrabě Otto († 1072), jeho pravnuk Otto († 1183) se stal v roce 1180 vévodou bavorským. Koncem 13. stol. se Wittelsbachové rozdělili na větev falckou a větev bavorskou, obě se pak dále dělily na rodiny, nazvané podle sídel (Mnichov, Landshut, Ingolstadt u větve bavorské, Zweibrücken, Neuburg, Sulzbach, Simmern u větve falcké). Titul kurfiřta patřil až do roku 1623 větvi falcké, po třicetileté válce náležel oběma. Postupné vymření většiny Wittelsbachů vedlo k válce o dědictví bavorské, jejímž výsledkem bylo sjednocení území a vytvoření Bavorského království.

Ottův slovník naučný: Wittelsbachové

Wittelsbach, starý rod německý, z něhož vzešla panovnická rodina falcká a nynější královská rodina bavorská. První známý člen rodu Wittelsbach je markrabě Liutpold, který r. 907 padl v bitvě u Prešpurku, svedené s Maďary. Po smrti jeho syna Arnulfa král Otto I. propůjčil Bavory strýci Arnulfovu Bertholdovi a po jeho smrti r. 945 svému bratru Jindřichovi, který pojal dceru Arnulfovu za manželku; mladší syn Arnulfův Arnulf přijal jméno falckraběte bavorského a hraběte z Scheyeru. Otto V. přeložil r. 1124 sídlo své do Wittelsbachu v horním Bavorsku u Aichachu (hrad byl r. 1209 rozbořen, na jeho místě stojí kostel a obelisk) a nazýval se hrabětem z Wittelsbachu. Otto VI. obdržel r. 1180 od císaře Bedřicha I. vévodství Bavorské, k němuž jeho syn Ludvík I. (1183 – 1231) připojil r. 1214 rýnskou Falc. Jeho strýc, falckrabě Otto VIII. stal se proslulým vraždou, spáchanou na králi Filipu Švábském. Po smrti Otty II. (1231 – 53) Wittelsbachové se opět rozdělili tak, že starší Ludvík obdržel Falc a Horní Bavory, Jindřich Dolní Bavory. Kurfirštská hodnost Karlem IV. trvale byla přiřknuta linii falcké; válkou českou (1620) jí tato linie na čas pozbyla ve prospěch bavorský, r. 1648 byla pro ni utvořena nová (osmá) hodnost kurfirštská. V l. 1654 – 1718 vládla linie falcko-zweibrückenská na trůně švédském; r. 1777 vymřela větev bavorská a Bavory připadly Karlu Theodoru z větve falcko-sulzbašské, která se stala již r. 1655 katolickou. Karel Theodor zemřel r. 1799 bez dědiců a kurfirštství bavorské připadlo Maxmiliánu Josefovi z větve falcko-birkenfeldské, mladší to linie falckozweibrückenské. Maxmilián, jehož potomci podnes v Bavořích vládnou, přijal r. 1806 titul královský. Srv. Heigel, Die Wittelsbacher (Mnichov, 1880); Die Wittelsbacher in Schweden (t. 1881); Döllinger, Das Haus Wittelsbach (t., 1880); Leitschuh, Die Wittelsbacher in Bayern; Werneck, Stammbaum des bayr. Königshauses (t., 1898).

Související hesla