Worms

, město na západě Německa ležící na řece Rýně; 76 900 obyvatel (1991). Průmysl strojírenský, chemický, kožedělný, textilní, elektrotechnický. Vinařství. Muzea, galerie. Historické památky (románský dóm z 11. – 12. stol. a další středověké kostely, rekonstruovaná synagóga z 11. stol., hradby ze 14. – 16. stol.). – Původně keltská osada Borbetomagus, poté římské město Vangionum. Od 4. stol. do roku 1806 zde bylo sídlo biskupství. V letech 413 – 436 zde bylo sídlo říše Burgundů, v roce 436 byl Worms zničen Huny (události této doby ve Wormsu byly inspirací pro Píseň o Nibelunzích). Od roku 496 byl součástí franské říše. Od raného středověku zde žila silná židovská populace. V roce 1122 byl ve Wormsu uzavřen wormský konkordát. Od roku 1156 byl říšským městem, místem konání řady říšských sněmů. Úpadek nastal po třicetileté válce, v roce 1797 byl připojen k Francii. Od roku 1816 byl součástí Hesenska-Darmstadtska, od roku 1871 je součástí Německa.

Ottův slovník naučný: Worms

Worms: bývalé svobodné říšské m. a sídlo biskupství t. jm., nyní krajské m. hesské provincie Rheinhessen, na levém bř. Rýna, přes nějž vede vedle mostu železničního nový most Arnošta Ludvíka, sídlo krajského a okresního soudu, má 40.705 obyv. (1900), z nichž 13.227 katol. a 1298 židů. Starší čásť města stavěna je nepravidelně a místy posud hradbami a baštami oddělena od čtvrtí moderních. Z budov na prvém místě sluší uvésti velikolepou katol. románskou basiliku se 4 věžemi a 2 kupolemi, nedávno restaurovanou. Vznik její spadá do počátku XII. stol. na místě jiného kostela z poč. XI. stol. pocházevšího. Vnitřek působí svou jednoduchostí a rozsáhlostí, měříť hlavní loď 109 m a příční loď 36 m. K chrámu přiléhá gotická křestní kaple. Evang. chrám pochází z r. 1729. Za městem uprostřed vinic skýtajících známé víno »Liebfrauenmilch«, chrám P. Marie z 2. pol. XV. stol. Pamětihodna, protože z nejstarších v Německu, je synagoga pocházející z XI. a XIII. stol. Zrušený chrám sv. Pavla chová nyní historické museum a knihovnu, v níž zejména vzácné tisky biblí. Na místě památného biskup. dvora, kde zasedal sněm r. 1521, stojí dům svob. pána Heyla, stará, ale restaurovaná radnice chová měst. archiv z dob svobody města, dále je tu divadlo se slavnostním sálem, pavillonová nemocnice; gymnasium, reálka, průmyslová a vyšší dívčí škola, dvě sladovnické a mlynářská škola. Město zdobí pomník velkovév. hesského Ludvíka IV. a Bismarcka, ale nejvelkolepější je přece pomník Lutherův na náměstí Lutherově. Na ploše asi 100 m2 veliké vypíná se bohatě zdobený, 6 m vysoký sloup, nesoucí obrovskou postavu Lutherovu; kolem něho pak seskupeno jest 8 soch předchůdců nebo stoupenců reformátora, jako Husa, Savonaroly, Petra Valdenského a j. Pomník navrhl Rietschel a dokončili r. 1868 Kietz a Donndorf. – Dnešní význam Wormsu tkví hlavně v obchodě s vínem, kožemi, obilím a moukou, pak v průmyslu. Prvý podporován čilou dopravou po Rýně, na jehož břehu zřízen jest nákladný přístav, několika železničními traťmi a obchodní komorou. Průmysl zastoupen jest především vyděláváním jemných koží (na 4000 dělníků), dále jsou tu továrny na stroje, chemikalie, konservy, šumivá vína, kávové náhražky, sukno, česanou přízi, vlnu a j. v. – Okolí Wormsu bylo osídleno již v nejstarších dobách, jak dokazují nálezy z doby kamenné; častokráte uvádí se v pověstech německých, zejména pak je dějištěm zpěvů Nibelungův. V dobách Ariovistových, kdy Worms Římany nazýván Borbetomagus, byl hlav. m. Vangionů; Drusus jej opevnil a později zřízeno tu biskupství. V 5. stol. sídlili tu burgundští, od VIII. stol. frančtí králové jako na př. Karel Vel. R. 843 Worms připadl Ludvíku Němci a zůstal nadále při Německu, nejprve jako sídlo franckých hrabat, později pak biskupů, kteří se zmocnili vlády. Pod jejich nadvládou zůstal až do Jindřicha IV., jenž za pomoc měšťanů udělil r. 1074 městu svobodu. Dva roky později prohlásil tu tentýž císař na synodě papeže Řehoře VII. za sesazena. I poslední jednání velikého sporu o investituru bylo zde dohráno potvrzením konkordátu wormského r. 1122. Za Bedřicha II. nastává měšťanům wormským stálý zápas s biskupy o staré panství se hlásícími, nicméně Worms zachová si svobodu až do r. 1801. V jeho zdech konala se četná říšská shromáždění, zejména památný jest sněm z r. 1495 jednáním o věčný zemský mír a z r. 1521, kde se Luther postavil císaři na odpor. Za 30leté války mnoho trpěl a r. 1689 od Francouzů byl spálen. R. 1801 mírem Lunévilleským připadl Francii, a r. 1815 na Vídeňském kongresse přiřčen Hesso Darmstadtsku. Srv. Zorn, Wormser Chronik (Štutg., 1857); Arnold, Verfassungsgeschichte der deutschen Freistädte im Anschluss an die Verfassungsgesch. von Worms (Hamb. a Gotha,1854, 2 sv.); H. Boos, Quellen zur Geschichte der Stadt Worms (Berl., 1885 – 93, 3 sv.); t., Geschichte der rheinischen Städtekultur mít besonderer Berücksichtigung der Stadt Worms (t.,1897 – 1901, 4 sv.); Nover, Das alte und neue Worms in Schrift und Bild (Worms, 1859); Beckmanns Führer durch Worms a. Rh. (Štutg., 1902).

Související hesla