Würzburg

 (20kB - 275×330px)
 (56.8kB - 469×330px)

, město ve středním Německu ležící na řece Mohan; 126 000 obyvatel (1998). Průmysl strojírenský, hutnický, elektrotechnický, potravinářský, polygrafický. Dopravní křižovatka; hlavní železnice, říční přístav. Muzea, galerie. Univerzita (byla založena v roce 1582). Historické památky: barokní biskupská rezidence (1719 – 44), od roku 1981 součást světového kulturního dědictví UNESCO, dále románská katedrála z 11. – 12. stol. a další středověké kostely. – Kolem roku 742 bylo založeno biskupství. Ve středověku se zde konaly císařské sněmy. Rozvoj nastal zejména v 16. – 17. stol. V roce 1802 bylo biskupství sekularizováno. Od roku 1803 je Würzburg součástí Bavorska. V roce 1871 byl připojen k Německu.

Ottův slovník naučný: Würzburg

Würzburg, město bav., viz Vircpurk.

Vircpurk (něm Würzburg), bezprostřední a hl. m. bavor. vlád. obvodu Dolní Franky a bývalého biskupství t. jm., v krásném údolí při řece Mohanu, uzel tratí Bamberk-Vürzburg, Aschaffenburg-Mnichov a Vürzburg-Norimberk-Pasov bavorských a Vürzburg-Heidelberk badenských stát. drah, sídlo obvod. a krajského úřadu, biskupa a biskup. ordinariátu a konsistoře, evang. okr. děkana a isráél. okr. rabína, zemského soudu, obch. a živnostenské komory, pobočky Říšské banky, gener. velitelství a silné posádky, má 75.499 obyv. (1900), z nichž 13.877 evang. a 2567 židův. Větši díl města rozkládá se na pravém břehu Mohanu, přes nějž vedou tři mosty; nejstarší 200 m dlouhý, ozdobený sochami světců, pochází z l. 1474 až 1607. Mezi 24 katol. a 2 evang. kostely vyniká především dóm, románská křížová basilika, r. 862 založená, r. 1189 vysvěcená, ale r. 1240 značně přestavěná. Vnitřní barokní výzdoba provedena v XVIII. stol.; krásná got. trojlodní kaple P. Marie (1377-1441), z nejlepších ukázek staré německé architektury; uvnitř jsou sochy od Tillmanna Riemenschneidra ze XVI. stol. Tento sochař odpočívá v Neumünsteru s barokovou façadou a kupolí, s vnitřkem bohatě vyzdobeným z l. 1711-19, v němž chovají se ostatky sv. Kiliána a náhrobek Walthera z Vogelweide. K universitnímu chrámu, směsi gotického a renaissančního slohu z konce století XVI., přiléhá veliká věž, nyní hvězdárna. Nejlépe zachoval se klášterní chrám sv. Burkarda ve své záp. části v románském slohu v l. 1033-42 zbudovaný na protější straně Mohanu. Tamtéž stoji poutní kostel (1792), k němuž vede ozdobné schodiště. Ze světských staveb stoji na prvním místě velkolepý zámek, z nejkrásnějších v Německu, bývalý biskupský palác, nyní král. residence, zbudovaný v l. 1722-40 podle vzoru versailleského paláce. Uzavírá v sobě 7 nádvoří, kostel, 283 komnat a nádherné schodiště. V cís. sále fresky od Tiepola, v komnatách francouzské gobeliny, dále je tu obrazárna, archiv, sbírky uměleckého a historického spolku. Za zámkem krásný park s uměleckými mřížovými portály. Stejně rozsáhlá budova (Julius-Spital) postavena byla od biskupa Julia v l. 1576-79 nákladem 9 mill. marek a po něm nazvána, k níž přiléhají kliniky a universitní ústavy lékařské. Z ostatních budov uvésti sluší radnici, universitu, divadlo, hudební dům (Harmonie), nové nádraží, Ludwigshalle, rozsáhlý soudní palác, Vincentinum aj. Ulice a náměstí zdobí sochy a uměl. kašny, jako biskupa Julia Echtera, přírodozpytce Fil. Frant. Siebolda, skladatele Beckera, nádherná Luitpoldova kašna s postavou Frankonie, malíře Grünewalda, sochaře Riemenschneidra a Walthera z Vogelweide, socha sv. Kiliána s kašnou, jízdecká socha prince-vladaře a pod. Na třech stranách obklopují město příjemné sady. Na druhém břehu na Marienberku zdvíhají se kasárna, zbytek citadelly, bývalého sídla biskupův od r. 1250 do 1740. Svahy jeho pokrývají vinice, rodící znamenité Leistwein, sev. od Vürzburgu daří se neméně známé Steinwein. Ze vzdělávacích a dobročinných ústavů vyniká universita, založená sice již r. 1402, ale teprve r. 1582 knížetem-biskupem Juliem Echterem z Mespelbronnu řádně vypravená. Byvši zřízena duchovním knížetem, stala se pevnou oporou katolické církve, zejména když theolog. a filosofickou fakultu převzali do svých rukou jesuité. Teprve po připojení Vürzburga k Bavorsku klesl její význam v tomto směru. V r. 1905-06 měla 67 professorů, 24 docenty a 1380 posluchačů. K universitě náleží knihovna s 360.000 sv., mezi nimiž evangeliář sv. Kiliána a bohaté sbírky přírodovědecké. Dále je tu hudební konservatoř, 2 gymnasia, reál. gymnasium, reálka, katol. seminář, učitelský ústav a řada odborných škol pokračovacích; ústav pro léčení zrakových nemocí, pro hluchoněmé, nevidomé, řada klášterů a vědeckých i odborných spolkův. Průmysl zastoupen je tov. na rychlolisy, tabák, doutníky, vozy, šumivá vina, konservy, ocet, likéry atd. V obchodě má důležitý význam obchod s vínem a ovocem. Vürzburg náleží k nejstarším městům německým, soudě z objevených kolových staveb na tržišti. R. 704 připomíná se tu Castellum Virtebruch. Když Vürzburg r. 741 stal se sídlem biskupství, rychle vzkvétal tím více, čím více rozšiřovalo se biskupství vircpurské. R.1120 biskupové dostali titul vévodský, který jim byl Bedřichem I. znovu potvrzen. Tehdy celé panství měřilo 4900 km2 s 250.000 obyv. Za 30leté války Vürzburg obsazen byl r. 1631 Gustavem Adolfem a 3. září 1796 porazil tu arcikníže Karel franc. generála Jourdana. Mírem Lunévillským r. 1801 biskupství vircpurské bylo saekularisováno a r. 1803 připojeno z valné části k Bavorsku. Avšak již r. 1805 v míru Prešpurském dáno bylo bývalému velkovévodovi toskánskému Ferdinandovi v náhradu za Salcpursko a zároveň povýšeno na kurfirštství. Když pak Ferdinand přistoupil r. 1806 k Rýnskému spolku, přijal název velkovévody vircpurského. Ale Vídeňským kongressem Vircpursko přiřčeno opět Bavorsku. Ve válce r. 1866 Prusové bombardovali Marienberg a obsadili pak Vürzburg V letech 1869 a 1887 odstraněny byly hradby, čímž uvolněn vzrůst města. Srv. Stamminger a Amrhein, Franconia sacra. Geschichte u. Beschreibung des Bistums Würzburg (Vürzburg, 1896 a sl.); Monumenta episcopatus Wirciburgensis, vyd. Oefelem (sv. 45. Monumenta Boica, Mnich., 1899); v. Wegele, Geschichte der Universität (Vürzburg, 1882, 2 sv.); Stahel, Neuer illustr. Fremdenführer durch Würzburg (t.,1895); Göbl, Ein kulturhistor. Städtebild (4. vyd. t., 1901); Gurlitt, Histor. Städtebilder, 1. serie, 2. seš.: Würzburg (Berl., 1902); Albrecht, Führer d. W. (Rothenburg n. T., 1902).

Související hesla