Zadonština

, staroruská pověst ze 14. stol. o bitvě na Kulikově poli. Výrazně ovlivněna Slovem o pluku Igorově; orientována na jednotu ruského státu proti vnějšímu nepříteli. Vítězný, triumfující tón je protipólem tragického poraženeckého ladění Slova o pluku Igorově.

Ottův slovník naučný: Zadonština

Zádonština, jméno starorus. památky, oslavující vítězství Rusů nad Tatary v bitvě na Kulikově poli r. 1380 a známé posud ze dvou rukopisů. První z XV. stol. nalezl archimandrita Varlaam v jistém sborníku Bělozerského kláštera sv. Kirilla, kdež píseň označena uvedeným jménem. Druhý rukopis ze XVII. stol. nalezen byl ve sborníku v knihovně Undolského, odkudž vydal ji Běljajev s názvem »Slovo o Dmitriji Donskom«. V obou rukopisech píseň činí celek zvláštní, od sebe rozdílný. V prvním končí se pláčem žen bojarských nad nesmírnými ztrátami rus. a má raz písně elegické, ve druhém přihlíží více k vítězství Rusův a projevuje na sobě ráz epický. Vyskytují se i jiné rozdíly a vzájemné doplňky. I. I. Srezněvskij doplnil text rukopisu bělozerského událostmi z textu spisku Undolského a takto upravenou památku vydaly pojednáních akademie petrohrad. (1858) a pak o sobě. Vydání tohoto užil K. J. Erben při svém otisku textu a překladu památky do čestiny (Dvé zpěvů starorus., totiž: O výpravě Igorově a Zádonština, Praha, 1870). Obsahem a rázem svým památka tato doplňuje v nejedné příčině »Slovo o Polku Igorevě«, ač jest o dvě století pozdější, a čerpána jsouc z téhož pramene, t. j. z ústního podání národních pěvců, rozmnožuje důvody pravosti »Slovæ. Srv též Dimitrij 4).