Závěť

, poslední vůle, pořízení, testament – právní úkon, ve kterém zůstavitel ustanoví dědice, popř. určí jejich podíly anebo věci a práva, která jim mají připadnout. Nezletilý potomek musí dostat alespoň tolik, kolik činí jeho dědický podíl ze zákona, zletilý alespoň jeho polovinu (tzv. nepominutelný či neopomenutelný dědic). Zůstavitel může závěť napsat buď vlastní rukou (celý text), nebo v jiné písemné formě (např. na psacím stroji) a podepsat ji před dvěma, nemůže-li však číst nebo psát, před třemi svědky, anebo ve formě notářského zápisu. Nezletilí starší 15 let mohou zřídit závěť jen takto, mladší nejsou k pořízení závěti vůbec způsobilí. Společná závěť více zůstavitelů je vyloučena. Závěť musí být opatřena datem podpisu. Podmínky připojené k závěti nemají právní účinky. Závěť lze zrušit pozdější závětí, odvoláním závěti i zničením listiny, na níž byla závěť napsána. Viz též dědění, vydědění.

Ottův slovník naučný: Závěť

Závěť (kšaft) viz Testament.

Související hesla