Žďárští ze Žďáru

, český šlechtický rod, původně vladycký, doložený od konce 14. století. Vlastnili statky v severních Čechách a v okolí Prahy (Krásný Dvůr, Kladno, Hostivice, Jeneč). 1628 povýšeni do panského stavu.

Ottův slovník naučný: Žďárští ze Žďáru

Žďárský ze Žďáru, příjmení staročeské rodiny vladycké, jež byla téhož původu jako pp. z Kolovrat a z Janovic a vladyky z Olbramovic majíc s Kolovraty podnes společný erb (kromě korunky). Předkové jejich byli bratří Ota, Žibřid, Mikuláš, Sezema a Svatobor (1357 atd.), kteří drželi tvrz a ves Žďár pod Krušnými horami. R. 1385 žili Svatobor starší, Žibřid a Přibyslav bratří, avšak Žďár držel r. 1387 až 1401 Sezema a po něm bratří Bedřich a Jetřich (1409) a 1412 – 28 Žibřid (1414 s bratrem Jiřím). Za hus. válek proslavil se Jan Šmikouský, jenž bránil r. 1430 Libštein proti husitům, pak se přidal k Sirotkům a byl s nimi r. 1431 v Uhrách. Od cís. Sigmunda obdržel (1437) Bratkovice a Budenice zápisně, byl r. 1440 v Komárně a sloužil rakouské straně po smrti krále Albrechta, začež dostal r. 1441 a 1442 peníze. Zůstavil vdovu Kateřinu, která Budenice prodala. Syn Jindřich, těž smělý bojovník, zastřelen r. 1465 na Berchtoldsdorfu ve Štýrsku. Dotčený Žibřid držel r. 1435 hrad Klinštein. u Klášterce. L. 1453 žili Mikuláš a Hanuš strýcově. Od polovice téhož století připomínají se bratři Jířík starší a Jetřich (1456), z nichž tento († j. 1468) zůstavil z manž. Johanky z Vlastislavě, paní na Doupově syny Žibřida a Mikuláše, avšak soudíc z posloupnosti na Doupově, byl také synem jeho Jan. Žibřid (1468 – 1518) držel Žďár s bratrem Mikulášem nedílně ještě r. 1506, ale později sám a koupil r. 1518 Olešky († j. 1528). Syn jeho Mikuláš ujal Žďár ok. r. 1532 a zemřel ok. r. 1544 zůstaviv dcerku Annu (1555 – 1600, † j. 1609), jež se vdala za Václava ze Ž. Rodina kvetla potom ve třech pošlostech. A. Pošlost Všechlapská pocházela bezpochyby od dotčeného Jana, jenž byl v l. 1475 až 1483 hejtmanem na Karlšteině, v l. 1487 až 1497 na Kolíně a zval se r. 1497 nejstarším. Jiný Jan, tuším jeho syn, držel Doupov, získal r. 1515 Všechlapy, prodal r. 1521 Tureč získaný před tím, koupil r. 1546 Poláky a zemřel brzo potom (manž. Dorota z Chanova) Synové jeho Mikuláš a Žibřid dělili se r. 1547. Onen vzav Všechlapy býval hejtmanem hradu Praž. a kr. radou. Zemřel r. 1565 odkázav Všechlapy bratru Žibřidovi. Tento vzav Poláky prodal je 1552, měl pak Hradiště a od r. 1565 Všechlapy, jež 1580 prodal. Zemřel ok. r. 1581. Synové jeho byli Jan († j. 1588), Václav a Hynek; tito dva přišli o Hradiště pro dluhy. Hynek Jiří koupil r. 1624 Vtelno a r. 1630 Razice a stal se kr. radou. Zemřel 3. čna 1651. Jeho snad dcera byla Anna Sibylla vdaná Cukrová, která měla Razice a před r. 1677 zemřela. B. Pošlost katolická Mikuláš, syn Jetřichův, držel r. 1475 Okounov, později Háj, 1495 Krásny Dvůr a potom dědil Přílepy. Byl maršálkem král. dvoru a zemřel 20. srp. 1513. Starší jeho syn Václav dostal r. 1510 od otce Přílepy a zemřel po r. 1513. Oldřich, bratr jeho (nar. 1481), držel s bratrem Slatinu a měl později Běšice (1533), prodav Slatinu a Červený Újezdec. Když r. 1542 ujec jeho Zdeněk Kladenský z Kladna zemřel, dědil se syny svými všechno jeho jmění, ale zemřel ještě t. r. (manž. Lidmila z Doupova † 1560). Synové jeho byli Jan, Stanislav († j. 1548), Jiří a Zdeněk, kteří r. 1548 se rozdělili. Zdeněk, který vzal Kladno, zemřel před r. 1557 a Kladno dostalo se bratru Jiříkovi. Tento měl za díl Dobrou, k níž koupil r. 1555 Stehelčeves a Olšany, 1557 Kyšice a Chrašťany (tyto 1560 prodal), 1561 Pochořice a 1574 polovici Buškovic. Nemaje dědicův z manž. Lidmily z Martinic zemřel ok. r. 1574 odkázav vse jmění své bratru Janovi. Tento (nar. 1503) měl za díl Újezdec a Tachlovice a zemřel 10. ún. 1578 (manž. Mandaléna z Jeznic † 1568). Synové jeho Albin, Florián Gothart, Ctibor Tiburcí a Petr Vok dědili všechny statky po otci, ale tak, že Kladno mělo býti nápadním statkem Ctiborovým. Albin (nar. 1539) měl po otci Tachlovice, ale zemřel bezdětek 9. čce 1580. Statek jeho ujali podle smlouvy Florian a Ctibor. Florian (nar. 1542) držel po otci Červ. Újezdec, koupil 1576 Jeneč, 1585 Břve, 1594 Malikovice (jež prodal 1599) a získal též Hostivici. Byl král. a kom. soudu radou, hejtmanem kraje slanského a zemřel 16. září 1604 (manž. Kateřina Reichlova z Rejchu). Ctibor (viz »Pam. arch.« II. 10) držel statek nápadní Kladno, byl kr. radou, soudcem zemským, 1598 – 1609 hejtmanem Menš. města Praž. a 1612 – 13 purkrabím karlšteinským. Zemřel 6. dub. 1615 (manž. Sibylla Hradištská z Hořovic †30. list. 1618. Petr Vok (nar. 1549) koupil r. 1579 statek Kvic, ale zemřel již r. 1582 a statek jeho se dostal věřitelům. Ctibor zůstavil syna Jana Jiří, který ujal Kladno. Pokuty za účastenství v rebellii sproštěn, nad to povýšen 16. záři 1622 do stavu říšských svob. pánův a koupil 1623 statek zabraný Žďár, aby z rodu nevycházel. Zemřel asi v ty časy bezdětek, a jmění jeho spadlo na potomstvo Floriánovo. Manželka Janova Eliška Volfomina Berkovna z Dubé koupila r. 1623 Telce a 1626 Peruc. R. 1633 byla vdána po druhé za Karla Michala Hyzrle z Chodův. Florián měl syna Jana mladšího, jenž držel Tachlovice, ale zemřel již 15. pros. 1598 (manž. Kateřina ze Škrovadu). Syn Janův Florián Jetřich (nar. 1598) dědil po otci Tachlovice a po dědu Újezdec, Jeneč a Hostivici, po strýci Ctiborovu Dol. Dobrou, Kyšice, Hnidousy, Lukov a Hor. Přítočno a po Janovi Jiřím statek nápadní kladenský a Žďár. Vychován byl sice ve víře podobojí, ale přestoupil ke katolictví. Podepsal sice r. 1619 konfederací, ale ujel potom ze země. V Pasově ženil se r. 1620 s Eliškou Korunkou († 1649), dcerou Jaroslava Bořity z Martinic, snadno dosáhl pak cís. perdonu a potom rozličné milosti. Dne 4. srpna 1622 povýšen na pána Řím. říše, což rozšířeno 22. kv. 1627 na král. České, majestátem d. 10. čna 1628 obdržel říš. hrabství a 3. čce 1631 jmenován palatinem. Z konfiskace koupil r. 1623 Byčice, Boleboř. Hrušovany, Libočany a Vtelno (toto prodal r. 1624) a r. 1631 Tureč. Byl kr. a české komory radou, soudcem zemským, hejtmanem kraje slanského a dvorským maršálkem. R. 1621 vykonal s manželkou pouť do Lorety ve Vlaších, aby si vyprosil dědice, když pak se mu r. 1623 narodil syn František Adam Eusebius, založil t. r. kapli Loretánskou v Hájku. Zemřel 7. kv. 1653. Syn jeho František dědil otcovské statky (kromě několika odcizených, i Žďáru, byl kr. a soudův dv. a kom. radou, hejtmanem kraje slanského a palatinem. Neženiv se, zemřel 7. dub. 1670. Pořízením svým nadal klášterec v Hájku a odkázal Kladno, Újezdec a Litovice některému z pošlosti C, kterého by bratří z Martinic uznali za způsobilého a týž pak aby byl vychován ve víře katolické. Ale tomu odporovali Mikuláš a Lev a sestry zemřelého, a protože žádný Žďárský ke katolictví přestoupiti nechtěl, došlo r. 1686 k jich odbytí penězi a veškeré dědictví (Kladno, Litovice, Jeneč, Tachlovice, Dobrá, Újezdec a Kysiče) připadly sestrám Františkovým Polyxeně Lidmile († 1691, napřed Švihovské, pak Šternberkové), M. Maximiliáně († j. 1701, napřed Slavatové, pak Hyzrlové), Johance Eusebii (vd. Millesimové), Terezii Barboře († 1705, vd. Ugartové), Anně Kateřině (vd. Magni) k rozdělení. C. Pošlost evangelická. Bedřich Žďárský ze Ž. (soudíc z posloupnosti) byl potomkem Mikuláše Hajského a snad synem Václavovým. Držel Háj a zemřel v l. 1533 – 37. Synové jeho Stanislav Jiřík, Žibřid, Krištof a Václav prodali Háj brzo po smrti otcově. Stanislav usadil se v Buškovicích a zemřel r. 1572 zůstaviv syna Pavla Stanislava. Žibřid držel Smilovice a zemřel r. 1582 zůstaviv tři dcery. Václav (nar. 1525) oženil se s tetou Annou, která mu r. 1557 zapsala Žďár. Zemřel r. 1595. Synové jeho byli Oldřich, Václav († 1594) a Šebestián. 1. Oldřich zemřel před r. 1598 zůstaviv syna Jana Václava, jenž ok. r. 1612 od strýce Šebestiána za díl obdržel statek žďárský. Pro účastenství ve vzpouře odsouzen třetiny a propadl Žďár. Vystěhoval se sice r. 1628, ale vrátil se zase r. 1631 se Sasy. Nicméně mu vrácen Žďár. Zemřel 20. ún. 1635. Dcery jeho Polyxena Marie († 1682, napřed vd. z Písnice, pak z Račína), Eleonora (pak vd. Vinklerová) a Majdaléna Rozina (pak Příchovská) prodaly 1653 Žďár. 2. Šebestián dostav od mateře Přívlaky, prodal je 1606 a koupil Kotrsdorf, ale získal r. 1616 zase Přívlaky. Tyto propadl r. 1623, ale postoupeny r. 1624 manželce jeho Elišce z Fictumu († 1670). Šebestián vystěhovav se do Sas, zemřel 25. říj. 1628. Synové jeho byli Jan Šebestián, Mikuláš a Lev. Tito dva vyzískali r. 1686 z dědictví kladenského 53.000 zl. Mikuláš zemřel r. 1697 bezdětek a Lev (nar. 1624), držitel statku Zscharte, Rajewitz a Lane, r. 1680. Lev měl drahně dětí a mezi jiným syny Krištofa († 1702) a Adolfa Mikuláše († 1715), jenž zůstavil tři syny, ale ti pomřeli bez potomstva. Krištof zůstavil syna Jindřicha Augusta († 1754) a tento syna Krištofa Ludvíka († 1790), jenž měl několik synův. Potomstvo Karla, nejstaršího syna, vymřelo r. 1846 po meči. Po nejmladším synovi Krištofovu Jetřichovi Augustovi († 1835) zůstali tři synové. Nejstarší z nich Karel Jindřich August rád si vzpomínal na svůj český původ a napsal několik článkův do »Památek archaeol.« Držel v Sasích Dolany, Ehrenberg a Prietitz a zemřel 15. srpna 1874. Statky ty zdědili a mají po něm synovci (synové Jana Jiří †1858) Alfred Jiří (nar. r. 1851) a Jetřich August Leo (nar. 1852). Tento sbírá horlivě staré paměti svých předkův. Potomstvo má jediné starší bratr. Oba jsou ještě v rytířském stavu; užívají posud svého starožitného erbu, ale píší se (jako předkové odedávna) Sahrer von Sahr. Sčk.