Země

, třetí planeta sluneční soustavy, obíhající kolem Slunce ve střední vzdálenosti 149,6 mil. km. V periheliu své trajektorie je 4. ledna (vzdálenost 147 mil. km), v afeliu 2. července (152 mil. km), excentricita eliptické trajektorie je 0,016 75. Střední rychlost oběhu činí 29,8 km•s–1, doba oběhu vzhledem ke hvězdám 365 dnů 6 h 9 min 9,54 s. Kolem osy se Země otočí za 23 h 56 min. Tvar Země se blíží troojosému elipsoidu, největší poloosa měří 6 378 173 m, pólové zploštění Země je 1/298,257. Povrch Země je 510 mil. km2, hmotnost 5,974•1024 kg, střední hustota 5 510 kg•m–3. Země je tvořena kovovým zemským jádrem, křemičitanovým zemským pláštěm a zemskou kůrou. Součástí Země je hydrosféra (vodní obal), atmosféra (plynný obal). Všechny sféry vzájemně komunikují a vyměňují hmotu a energii. Procesy v jádře vedou ke vzniku elektrického a magnetického pole (viz též geomagnetické pole). Osa magnetického pole (dipólu) a rotační osa Země jsou přibližně shodně orientované. Složení Země se blíží složení primitivních meteoritů a kromě těkavých plynných komponent je poměrové množství prvků v Zemi podobné složení Slunce. Jednotlivé slupky jsou vzájemně „odděleny“ diskontinuitami (náhlými změnami rychlosti šíření seismických vln), z nichž nejvýznamnější jsou Mohorovičićova diskontinuita a Gutenbergova diskontinuita, oddělující plášť od jádra. Viz též astenosféra, Bullenův model Země, geochemický model Země, litosféra, stavba Země.

Související hesla