Ženevské jezero

, francouzsky Lac Léman, německy Genfer See – jezero ležící na hranicích Švýcarska a Francie; plocha 582 km2 (je největší v Alpách), maximální hloubka 310 m, výška hladiny 372 m n. m. Protéká jím řeka Rhôna. Je tektonicko-ledovcového původu. Na březích leží významná rekreační střediska a klimatické lázně (Lausanne, Montreux); u výtoku Rhôny leží Ženeva.

Ottův slovník naučný: Ženevské jezero

Genevské jezero nazývá se tak v češtině dle něm. Genfer-See poněkud nesprávně, neboť domácí obyvatelstvo rozumí pod Lac de Genčve jen malou čásť jezera mezi úžinou Promenthouxskou a městem Genevou, avšak i pro tuto užívá obyč. názvu Petit-Lac na rozdíl od ostatního velikého bassinu (Grand-Lac). Východní čásť jezera za čarou Ouchy-Evian nazývá se též Haut-Lac, veškerá hladina vodní Lac Léman neb prostě Le Léman. Římané nazývali je Lacus Lemanus, ve středověku slulo Losannete nebo Mer du Rhône. Leží v jihozáp. Švýcarsku na hranici švýcarskofrancouzské. Střední hladina jeho leží 371,9 m n. m., plocha vodní zaujímá 582,36 km2; jest tudíž největším jezerem evropských Alp. Má podobu půlměsíce k jihu otevřeného, jehož východní roh však během věků vyplnil Rhône svým nánosem. Podélná osa jeho obnáší 72,3, největší šířka mezi Morges a Amphionem 13,8, vývoj pobřeží 167 km. Jest to jednotný bassin jezerní bez všelikého rozčlenění, bez přirozených ostrůvků, vzhledem však k šířce a hloubce, jakož i ke zvyku zdejšího obyvatelstva lze činiti rozdíl mezi Velkým a Malým jezerem (Grand-a Petit-Lac); zúžujeť se jezero, od vtoku Rhônu pravidelně přes 10 km široké, v záp. své části mezi Promenthouxem a Nernierem náhle na 3,4 km (Barre de Promenthoux) a šíří se pak v celé této části nejvíce jen na 4 km, má však při výtoku Rhônu u Genevy šíři jen několik set metrů. Z plochy celého jezera připadá na Grand-Lac 503,5, na Petit-Lac 78,8 km2. Střední hloubka celého jezera obnáší 152,7 m (Grand-Lac 172, PetitLac 41 m). Hloubky přibývá pravidelně od břehů ke středu, kde největší hloubka skoro uprostřed jezera mezi Evianem a Ouchy obnáší 309,7 m; Petit-Lac jest nejhlubší mezi Nyonem a Nernierem 76,5 m. Jen v části jezera západně úžiny Promenthouxské nalézá se několik mělčích míst; z těch měla písečná Barre de Genthod mezi Genthodem a Collongem jistou důležitost jako překážka plavby a musila býti vybaggrována. Okolí a břehy jezera proslulé jsou krásami přírodními. Sever jest kopčina, z níž nejvyšší bod Jorat zdvihá se jen 553 m nad jezero. Také pobřeží jihozáp. jest ploché a teprve 7 km jižně od Yvoire má zalesněný kopec Boissy 735 m nadmoř. výšky. Za ním dále k jihu trčí prvý vyšší člen jižního horstva t. Voirons 1546 m n. m. Od ústí Drance až k ústí Rhônu lemují břeh již mohutné hory. Švýcarský břeh jest bohatý, výborně vzdělávaný, oživený a veselý, s mnoha přístavy, kdežto francouzské Savojsko na jižním břehu má ráz spíše vážný, velkolepý; jest sice úrodné, nikoliv však tak důkladně vzdělávané jako sever. K tomu přistupuje nedostatek přístavů. Vegetace jest tu již rázu jižního. Pokud se týče vzniku jezera, uvádíme pouze theorii Forelovu, blízkou Lyellově. Dle ní jest jezero nevyplněným dosud zbytkem údolí erodovaného Rhônem, ku kteréž erosi se ještě přidružilo zdvižení a opětné klesnutí Alp. Úvodí jezera (jeho povrch v to počítajíc) obnáší 7994,5 km2, z čehož na Rhône samý připadá 5383 km2. Rhône vtéká do jezera ve východním jeho cípu (u Bouveretu) a přináší mu průměrně 150 m3 za sekundu, za velké vody ovšem mnohem více. Pokračování koryta jeho jest na dně jezera znatelno ještě dosti daleko od ústí. Mimo Rhône jest z přítoků nejdůležitější savojská Drance, ze severu Veveyse, Venoge a Aubonne. Množství vody v jezeře udává Forel na 89 km3, z čehož na Petit-Lac připadá jen 3,2 km3. Roční kolísání vody vykazuje nízký stav v zimě (průměrné minimum 25. ún.), stoupání na jaře, vysoký stav v létě (prům. maximum 3. srpna) a klesání na podzim. Odtok Rhônem u Genevy obnáší do roka ok. 8 km3 vody Dříve byl zde rozdíl v niveau o 2,6 m, jenž však komorami snížen v l. 1840 – 80 na 1,5, r. 1887 na 0,6 m. Voda jezerní jest poměrně velmi čistá, pěkně modrá. Teplota vzduchu nad jezerem má v zimním průměru 1,2, na jaře 9,1, v létě 17,9, na podzim 10, v ročním prům. 9,6 C. Teplota vody různí se na povrchu od 25° v létě do 5° v zimě. Denní variace teploty sahá do hloubky nejvýš 20 m, roční do 120 a cyklická až do 300 m. Ve velkém bassinu teplota vody nespadává nikdy pod 4°. Úplné zamrznutí jezera není známo a jen Malé jezero někdy za silné zimy zamrzává. Nad jezerem pršívá průměrem ročně ve 131 dnech, při čemž spadává ok. 100 cm vody. Obyčejným větrem jest zde sudois, zvaný též vent de Genčve (vítr genevský) nebo vent de pluie (vítr deštivý). Z ostatních pravidelných větrů vane nejchladnější bise od sev.-vých. Údolím Rhônu přichází z Valisu vaudaire, zdvihající vlny jezera do značné výše, od sev.-záp. z Jury někdy joran, horký a vlhký. Brisy suchozemské zovou se zde morget, slabší morgeasson, příjemný jezerní větřík rebat, v Genevě též séchard. Nejzuřivějším větrem jest bornan, jenž neočekávaně prudce vyrazí z údolí Drance. Proudy vodní v jezeře jsou nepravidelné a vykazují největší rychlost 16 – 18 m v minutě. Rhythmické oscillace hladiny vodní, seiches zvané, považovány byly dříve za zvláštnost Genevského jenevskéra, kdež je poprvé pozoroval Duillier r. 1730. Později ovšem seznány i jinde. Studovalo je mnoho odborníků švýc. Vzdušné zrcadlení jeví se na jezeře ve 2 typech a sice jako fata morgana a fata brumosa. – Zvířena Genevského jenevskéra jest chudší než jiných jezer švýc. Ryb jest tu 21 druhů, z nichž pro obchodní důležitost jmenujeme Salmo fera, Salmo salvelinus, Coregonus maraena a Cotus gobio Rybolovu daří se nejlépe při vtoku a výtoku Rhônu. I ve větších hloubkách seznáno ještě dosti nižších zvířat. Rostlin není. – Jezero má veliký význam jako spojovací prostředek mezi švýc. kantony: Genevským, Vaudským, Valiským a franc. dep. Haute-Savoie. Plavba není sice tak čilá, jako na př. na jezeře Bodamském, přece však znamenitá. Parníky plují tu od r. 1823. Různé paroplavební společnosti spojily se v lednu 1873 v »Compagnie gén. de navigation sur le lac Léma◁, jež má asi 20 parníků. Mimo to jest tu mnoho bárek plachetních. Z přístavních míst jmenujeme Genevu, Coppet, Nyon, Rolle, Morges, Lausanne (vlastně přístav Ouchy) na severní, Yvoire, Thonon, Evian, Meillerie, St.-Gingolph na jižní straně, z míst ostatních Villeneuve, hrad Chillon, láz. místa Montreux, Clarens, Vevey na švýc. straně. Téměř po celém břehu jezera vede železnice, a sice na severu Švýcarska Západní dráha z Genevy až ku Villeneuve blízko vtoku Rhônu, na jihu trať od ústí Rhônu u Bouveretu na St.-Gingolph, kdež přestupuje na franc. půdu a drží se břehu až k Thononu, načež se poněkud jezera vzdaluje směrem na Annemasse. G. j. jest dnes, díky A Forelovi, snad nejlépe prozkoumaným bassinem vodním na celé zemi, ano lze říci, že zde z největší části byla vybudována moderní limnologie. Srv. A. Forel, Le lac Léman, précis scientifique (2. vyd. Geneva, 1886); týž, Le Léman, monographie limnologique (Lausanne, 1892 a n., 3 sv.); Rénard, Autour du Léman (t., 1890); Carte suisse (atlas Dufour) au 1: 100.000, list XVI. a XVII.; Carte du ministčre de l'Intérieur de France au 1: 100.000 (4 listy); Atlas Siegfried au 25000e (23 listů). Sv.

Související hesla