Brémy

, německy Bremen – přístavní město v Německu, hlavní město stejnojmenné spolkové země, na řece Vezeře; 547 000 obyvatel (1998). Druhý největší přístav v Německu, velké loděnice. Průmysl loďařský, hutnický, textilní, elektrotechnický, petrochemický, automobilový, potravinářský. Muzeum, divadla, technická univerzita. – První zmínka z roku 782. V roce 787 založeno biskupství, 845 arcibiskupství, 888 doloženo tržiště. V raném středověku východisko pro křesťanské mise v severní Evropě. Od roku 1358 člen hanzy. 1646 svobodné říšské město. 1810 – 13 součást napoleonské Francie. 1815 člen německého spolku. 1881 spolkový stát německé říše. V roce 1920 získaly Brémy demokratickou ústavu. 1945 americká enkláva v britské okupační zóně. 1947 se Brémy staly zemí. Sídlo senátu svobodného hanzovního města Brémy. Dóm svatého Petra přestavěn z původní baziliky z 11. stol. Gotická stará radnice renesančním průčelím.

Ottův slovník naučný: Brémy

Brémy (něm. Bremen), svob. město německé na obou březích Vezery, 75 km od jejího ústí do moře Severního, mezi Hannoverskem a Oldenburskem. Město se dělí na pět čtvrtí: Staré město položené na břehu pr., Nové město na l. bř. řeky a při slepém jejím rameni řečeném malá Vezera, Werder mezi oběma předešlými čtvrtmi na malém poloostrově, a kromě toho dvě nová předměstí při Starém městě, lišící se nápadně od úzkých uliček a starodávných domů této čtvrti; také Nové město jest stavěno pravidelněji. Brémy mají mnoho budov památných. Z 9 kostelův evangelických vyniká dóm (ze stol. XI.) a kostel sv. Ansgaria s věží 97 m vys., před nímž stojí socha téhož světce. Dále jest tam farní kostel katolický a synagoga. Velmi krásná stavba gotická jest radnice (1405 – 09) s renaissanční façadou z poč. XVII. stol., v níž jest proslulý sklep radní (Ratskeller), kdež čepují výborná vína rýnská. Blízko radnice skví se nádherná budova bursy, dále jest vytknouti hl. poštu, vkusný dům spolku uměleckého a museum, jakož i divadlo Starého města. Na tržišti stojí socha Rolandova, postavená roku 1404 jako symbol jurisdikce města; kovová socha Gustava Adolfa vypíná se proti domu umělců; socha hvězdáře Olbersa zdobí krásné promenády zřízené na místě zbořených hradeb staroměstských, kde zvedá se utěšená Altmannshöhe. Mimo to Brémy mají jiný velký sad městský na sev.-vých. konci města za nádražím hamburským. Přes Vezeru vedou 3 mosty, z nichž nejkrásnější jest most císařský. B¨. jsou sídlem vlády spolkového státu, hlav. celního úřadu, mají gymnasium, 2 školy reálné, ústav učitelský, školu obchodní, plaveckou, ústav hluchoněmých, hvězdárnu, museum a četné ústavy dobročinné. Obyvatelů mají 1 18.043 (1885), s přilehlými obcemi (Walle, Hastedt, Woltmershausen a Schwachhausen) 130.101. Zdrojem bohatství města jest spíše obchod nežli průmysl, ač ani tento není nepatrný. Majíť Brémy slevárny, strojírny, cukrovary, pivovary, lihovary, velké loděnice, znamenitou výrobu plachet a lan, jakož i zvláště bedniček na doutníky; od připojení Brém k celnímu obvodu německém u hyne výroba doutníkův. Obchod jest velikolepý a vzrůstá rok od roku. Jsouť Brémy po Hamburku prvním přístavem německým. Veliké lodi mořské neplují sice již do města samého, poněvadž hloubka Vezery již jim nepostačuje a nemá tudíž přístav v Brémách samých již bývalé důležitosti; zřídily si však r. 1827 znamenitý přístav při samém ústí Vezery v Bremerhavenu. Odtud Brémy spojují Německo zvláště s Amerikou Severní i Jižní. Veliká společnost »Lloyd severoněm.« udržuje 33 parníky pravidelné poštovní spojení s obojí Amerikou. Brémy samy roku 1888 měly 339 lodí o 321.867 tun. (v tom 116 parníkův o 119.416 tunách). Oběh lodí v řečeném přístavě bremském byl roku 1887 následující: veplulo 2397 lodí s 1,170.994 t., vyplulo 2451 l. o 1,174 394 t. R. 1888 obnášel dovoz 306,5 mill. zl., vývoz 288.7 mill. zl. Na Ameriku připadalo (r. 1888) z dovozu 126.4 mill. zl., z vývozu 54 mill. zl. Hlavní předměty obchodu jsou: bavlna, rýže, zvláště pak tabák a čištěný petrolej, pro kteréžto dvě věci Brémy jsou prvním tržištěm evropským. Podporou obchodu jsou bohatě nadané ústavy peněžní: banka říšská, brémská, německá národní, brémská hypoteční a banka živnostenská. Vezera jest drahocennou drahou obchodní. Železniční síť spojuje Brémy s Hamburkem, Bremerhavenem, Oldenburken, Osnabrückem a Münsterem, s Hannoveren a Mindenem. Brémy jsou také důležitým přístavem vystěhovalců do Ameriky; v desítiletí 1879 až 1888 vyplulo jich z Brém 626.412.

Dějiny. Brémy založeny byly za Karla Velkého r. 788 jako biskupství. R. 845 sv. Ansgarius přenesl tam arcibiskupství z Hamburku pobořeného Normany. Město vzmáhalo se obchodem i dovedlo brzy vymaniti se ze světského panství arcibiskupů (do XIV. století). R. 1276 stalo se členem Hansy. Ochotně přijalo reformaci náboženskou, ba brzy přešlo ku kalvinismu, což bylo podnětem mnohých bojů s hrabaty oldenburskými. R. 1646 nabylo od císaře názvu svobodného města a r. 1731 Hannoversko uznalo jeho neodvislost. Napoleon I. zveličil r. 1803 území brémské ponechav nejprve městu samostatnost, ale r. 1810 připojil je k dep. Bouches-du-Weser. Kongress vídeňský (1815) zřídil Brémy znova městen svobodným. R. 1816 Brémy opravily svou ústavu aristokratickou (z r. 1534), znova ji změnily 21. února 1845, pak 17. listop. 1875, 27. kv. 1879 a 1. čna 1884. Do 31. bř. 1885 Brémy byly mimo spolek celní; 1. dne října 1888 přístav jejich přestal býti přístavem svobodným. – Arcibiskupství brémské, k němuž patřily veliké statky, přijalo rovněž jako Brémy samy reformaci za arcib. Jiřího z Wolfenbüttelu (†1566), dostalo se roku 1648 mírem vestfálským jako vévodství Švédům a r. 1715 Hannoversku.

Související hesla