Hanza

, od 12. stol. organizace kupců pro společné prosazování zájmů a vzájemnou ochranu; tzv. německá hanza vznikla v roce 1282 sloučením hanzy z Kolína nad Rýnem, Hamburku a Lübecku, později se přidala hanza ostrova Visby. Na konci 13. stol. spolek téměř 200 měst, v čele Lübeck (místo hanzovního sněmu). Hanza tehdy ovládala značnou část obchodu na Baltu a v Severním moři; základny (kontory) v Novgorodu, Bergenu, Londýně, Bruggách a Antverpách. Od roku 1361 válečné střety mezi hanzou a Dánskem (Dánové vypálili hanzovní faktorii ve Visby). 1369 hanza obsadila Kodaň, 1370 Dánsko kapitulovalo, poté hanza získala právo zasahovat do volby dánských králů. Od 15. stol. její význam upadal v důsledku přesunu obchodních cest. Poslední sněm byl v roce 1669.

Ottův slovník naučný: Hanza

Hanza (starogermansky hanse), tolik co sbor, později spolek, který v jednotlivých krajinách kupci a obchodníci mezi sebou zavírali, aby spojenými silami obchod chránili a podporovali. Takový spolek připomíná se za angl. krále Jindřicha I. v Yorku; r. 1190 uvádí se v Řezně zvláštní úředník »Hansegraf« a r. 1204 připomínají se v Paříži mercatores hanseati. Ve stol. XIII. – XVII. jméno to dává se spolku severoněmeckých měst, který vznikl splynutím několika menších spolků a nabyl záhy veliké moci, tak že i mnozí panovníci s ním vyjednávali a se spojovali. Počátek sloučení toho učiněn byl r. 1241, když Lubek spojil se s Hamburkem, aby hájil obchodu po moři Severním a Baltickém; r. 1247 přistoupil k tomuto sdružení Brunšvik, stanoviště to obchodu indického a levantského, roku 1248 Stada, r. 1256 Brémy s městy vestfálskými, r. 1293 města zvaná vendická (Roztoky, Vismar, Stralsund, Greifswalde) a později Bruggy s městy dolnorýnskými, tak že ve stol. XIV. měl spolek asi 90 měst a skladiště (komtory) v Bruggách, Londýně, Bergenu, ve Visby a ve Velikém Novgorodě. Snahou a svorností docházel spolek velikých úspěchů, neboť potlačoval šťastně mořské loupežnictví, chránil zboží ze stroskotaných lodí zachycené, zařídil jakousi rychloplavbu mezi všemi městy a tak udržoval poštovní spojení, zároveň dbal toho, aby míra i váha, podobně i jakost zboží byla poctivá a spravedlivá. Politiky státní, veřejné spolek s počátku nepěstoval, hleděl si jen prospěchů obchodních, kterých však hájil usilovně značným válečným loďstvem a najatým vojskem; tak když r. 1284 Erich norský odňal hanseatům jejich práva, zakázala Hanza vývoz obilí, sladu a piva do Norska, tak že za krátko v zemi té nastal nedostatek a hlad, a Erich byl nucen prositi za mír. Když r. 1361 král dánský Valdemar IV. přepadl a zpustošil město Visby, odeslalo mu 77 měst listy opovědné a Dánsko v devítileté válce jest pokořeno a donuceno r. 1370 k míru, kterým Hanze zastavena jsou města ve Skanii a vláda dánská se zavázala, nevzíti žádného krále proti radě měst. R. 1377 vystoupila Hanza proti nově se zmáhajícímu mořskému loupežnictví a roku 1382 purkmistr stralsundský, Wulf Wulflam, kterému byla od shromáždění dána neobmezená moc, očistil Baltické moře; r. 1395 zničena jest moc loupežníků, zvaných »Vitalinští bratří«, a když r. 1427 Erich Pomořan počal na lodích vymáhati clo Sundské, oblehli hanzeaté Flensburg a donutili krále k ústupkům. Ale již v XV. stol. moc Hanzy počíná ochabovati, zvláště když Lubek, chtěje strhnouti všecku moc na sebe, popudil proti sobě města dolnorýnská, tak že tato počala vésti obchod o své újmě a proti Hanze zavřela spolek s Dánskem; i města livonská odpadávala a r. 1478 Novgorod Veliký musil učiniti přísahu věrnosti Ivanu III. Vasilejeviči, jenž r. 1494 proslulý kdysi komtor novgorodský zrušil a tak obchodu hanzeatskému konec učinil. Pokus purkmistra lubeckého, Jürgena Wullenwevera, r. 1534 obnoviti moc Hanzy a Lubeku se nezdařil; spolek rozpadal se dále, tak že konečně jen Hamburk a města vendická zůstávala v jednotě s Lubekem. Holland, Anglie, Skandinavie a Rusko se od Hanzy úplně emancipovaly a zřídily si obchod vlastní, který objevením nové cesty indické kolem Afriky a objevením Ameriky dostal jiný směr. Marně snažil se císař Maxmilian II. Hanze pomoci; válka třicetiletá pohromu její dovršila. R. 1627 byl učiněn pokus o obnovení spolku, ale výsledek byl, že jen Lubek, Brémy a Hamburk r. 1629 jednotu obnovily, což do r. 1669 několikráte se opakovalo. Města ta udržovala ještě komtory v Bergenu do r. 1775, v Antverpách, kam z Brugg byl přenesen, až do r. 1863 a v Londýně do r. 1852, vstoupila však sama v jednotu říše Německé. – Hanza netvořila republiky na pevných základech zbudované, bylo to jakési pouhé sdružení pro případ války a hájení zájmův obchodních. Nejvyšší moc byla v rukách spolkového shromáždění, které jednou ve třech létech, bylo-li třeba, každého roku, ze zástupců jednotlivých měst se tvořilo a pravidelně v Lubeku zasedalo. Zástupcové Lubeka ve shromáždění předsedali, v pravo od nich měli místo Kolínští, v levo Hamburští. V Lubeku byl archiv spolkový a Lubek měl právo svolávati schůze mimořádné a nastupovati trestáním proti těm, kteří přijíti odepřeli. Největší trest bylo vyloučení ze spolku (Verhansen). Města přispívala ke společným potřebám penězi, ze kterých bylo najímáno loďstvo a vojsko, a dělila se nejprve ve 3, později ve 4 kvartýry (vendický se Štětínem, vestfálský s Kolínem, saský s Brunšvikem a pruský s Gdanskem). K soustředění obchodu v jednotlivých krajinách zřizována jsou skladiště (komtory), která měla zvláštní zřízení a práva a bývala zdí od města oddělována. – Viz Sartorius, Urkundl. Gesch. des Ursprungs der deutschen Hanza (Gotinky, 1802 – 30, 2 sv.); Burmeister, Beiträge zur Geschichte Europas im XVI. Jahrh. aus den Archiven der Hansestädte (Roztoky, 1843); J. Falke, Die Hanse als deutsche See- und Handelsmacht (Berlín, 1862); Schaefer, Die Hansestädte u. König Waldemar v. Dänemark (Jena, 1879); Winkler, Die deutsche Hanza in Russland (Berlín, 1886); Hanserezesse (1256 – 1530) vydány od Koppmanna a Schäfera; Höhlbaum, Hansesches Urkundenbuch (Halle, 1876 – 84); Hansische Geschichtsblätter vydány od spolku pro dějiny hanzeatské (1871); Berežkov, O torgovlě Rusi s ganzoj do konca XV. st. (Petrohrad, 1879) a G. V. Forsten, Borjba iz-za gospodstva na Baltijskom moře v XV. i XVI. st. Bka.

Související hesla