Brest

, Brest-Litovsk do 1921, Brest nad Bugem do 1939 – oblastní město v západním Bělorusku na Bugu a Dněpro-bugském průplavu u hranic s Polskem; 297 000 obyvatel (1998). Průmysl strojírenský (elektrotechnický, průmyslová a zemědělská zařízení), spotřební, stavebních hmot, potravinářský. Železniční překladiště, říční přístav. Brestská pohraniční pevnost se za 2. světové války (22. 6. – 20. 7. 1941) bránila přesile německých útočníků. – Brest znám od roku 1019 (Beresťje); 1319 – 1569 patřil Litvě, 1569 – 1795 a 1918 – 39 Polsku.

Ottův slovník naučný: Brest

Břest Litevský (pol. Brześć, v letopisech Berestij nebo Berestov), újezdní město grodenské gubernie při vtoku řeky Muchovce do Bugu. Břest připomíná se v letopisech na počátku XI. stol. jako majetek knížat Turonských. Během 800 let svého trvání město zakusilo množství pohrom a bylo střídavě majetkem knížat haličskovolyňských, Polákův a Litevců, jimž náleželo definitivně od XIV. stol. Později nejednou trpělo od německých rytířů, krymských Tatarův a Švédů. Přese všecky tyto pohromy Břest pokládal se vždy za vynikající město litevskopolské. Nejslavnějším bylo v XVI. stol, kdy mělo několik knihtiskáren, mezi nimi jednu, kterou založil Mikuláš Radziwiłł, spolu se školou a kostelem českých Bratří, v níž slavná Radziwiłłovská bible byla tištěna. R. 1594 odbýván zde sněm západoruských biskupů, kteří prohlásili se pro unii a tak učinili ohromný převrat v celém ústrojí záp. ruského kraje. Při druhém rozdělení Polska Břest připojen k Rusku a r. 1796 naznačen újezdním městem slonimské gubernié, přeměněné r. 1802 na grodenskou. Po polském povstání u Břestu zřízena pevnost na místě starého zámku ze XIII. století. Pevnost tato má nemalou důležitost strategickou jako hlavní bod na rozsáhlé obranné linii, spojený železnicemi jak s vnitřními guberniemi říše, tak i s jejími západn. hranicemi. Obyvatelstva čítá 39.901 (1885), z nichž většina vyznání pravoslavného, přes 10.000 židův a okolo 4000 katolíků. Břest má 2 pravoslavné chrámy, katolický kostel a synagogu, která již v XVI. století pokládala se první v Evropě. V obchodním ohledu město má veliký význam, jsouc položeno na moskevskovaršavské cestě a na splavných řekách Bugu a Muchovci, které pomocí Královského kanálu spojují Rusko s Pruskem a Rakouskem. Místní kupci vyvážejí obilí, lněné semeno, len, kůže, písek, dehet, dříví, štětiny a p. – Brestský újezd v jihozáp. části grodenské gubernie měří 87,4 zem. mil.

Související hesla