Caravaggio

, italský malíř; žák S. Peterzana a G. Cesariho. Zakladatel italského barokního realismu; ideální biblické postavy zobrazoval jako skutečné, obyčejné lidi (Růžencová madona, Obrácení Šavla aj.). Vytvořil osobitý styl, založený na prudkém kontrastu světla a stínu v neurčitém prostoru (Povolání sv. Matouše, Vzkříšení Lazara aj.). Je tvůrcem vytříbených zátiší. Postupně v jeho díle narůstá barokní dramatičnost, monumentalita a uvolněný malířský rukopis. Měl silný vliv na neapolskou a španělskou malbu, který byl patrný ještě v 19. stol.

Ottův slovník naučný: Caravaggio

de Caravaggio [karavàdžo] Michelangelo Merisi (Amerighi), malíř ital. (* 1569 v Caravaggiu u Bergama – † 1609 v Porto Ercole). Ze severní Italie uchýlil se do Říma, kde delší dobu pracoval; pro krvavý přečin uprchl do Neapole a žil pak nějaký čas na Maltě a Sicilii. Činnost jeho poměrně krátkého života byla velmi plodná; neklidná a náruživá povaha jeho zračí se namnoze i v jeho obrazech. Oproti manýristům různých škol čelil jako novotář a jako hlavní zástupce směru naturalistického. Obrazy jeho první doby, většinou postavy z lidu a genrové scény životní velikosti, oplývají jarým koloritem jasných tónů; čím dále více ztemňuje se však jeho barvitost, modelace stává se tvrdší a stíny houstnou v neproniknutelné temno, které zahaluje celé pozadí. Označení krajiny, prostory mizí a děje jako by se odehrávaly v uzavřeném sklepení jen z jednoho bodu osvětleném. Vše malováno s neobyčejnou energií, která nese mnohdy velkolepý ráz (Kladení Krista v hrob ve Vatikáně). Genrové scény druhé doby jeho se zálibou předvádějí nejnižší vrstvy společnosti, na př. podvodné hráče (galerie drážďanská). Vliv C-iův na pozdější generace byl značný, jmenovitě na některé mistry francouzské a nizozemské, kteří v Římě a Italii vůbec konali studia. Chl.

Související hesla