Didaktika

, součást pedagogiky zabývající se teorií vyučování a vzdělávání. První teoretický systém didaktiky vytvořil J. A. Komenský. K jeho vývoji přispěli zejm. J. F. Herbart a J. Dewey; v českých zemích G. A. Lindner, O. Chlup aj. Rozlišuje se didaktika obecná, didaktika jednotlivých předmětů, popř. didaktika školských stupňů.

Ottův slovník naučný: Didaktika

Didaktika (řec. η διδακτικη, totiž τεχνη = umění vyučovací), vyučovatelství, jest ona čásť paedagogiky neboli vychovatelství, která obírá se vyučováním v nejširším slova smyslu. Jakožto theorie nebo nauka odůvodňuje i odhaduje všecky takové poznatky, zákony a pravidla, jež týkají se učby, a pořádá je v soustavu; jakožto umění nebo praxe jest skutečným výkonem vyučovacím, spravujícím se buďsi vědomě buďsi nevědomě oněmi poznatky a zákony. Někdy se však užívá slova didaktika v témž skoro významě co slova »paedagogikæ, i shrnuje se v ní všechno, co se týče nejen učby, ale výchovy vůbec. – Úkolem didaktiky jakožto části paedagogiky jest, rozhojňovati vědomosti i dovednosti žáků a tak rozšiřovati jejich obor myšlénkový, ale toliko látkou takovou, která by je opravdu vzdělávala, t. j. i rozum jejich bystřila, i cit a vůli zušlechťovala. Jen o této »vychovávací« učbě užívá se z pravidla slova didaktika Při vyučování rozeznávati jest 1. to, čemu se žáci učí, a to jest látka učebná neb učivo; 2. způsob, jak se učivo žákům má podávati. Co se učiva týče, didaktika zkoumá a odvažuje jednotlivá odvětví vědecká i zručnosti umělecké, určuje jejich důležitost vzdělavatelskou, vykazuje jim místo v osnově učebné a pořádá i rozděluje na jednotlivá období (rozvrh neb disposice učiva). Co se týče postupu při vyučování, didaktika vyšetřuje, jakým způsobem by se měly poznatky poskytovati žákům, by přijímány byly co nejochotněji a co nejlépe. O tom pojednává se v tom oddílu didaktiky, jemuž se říká didaktická methodika, i rozeznává se tu forma, methoda a technika učebná. Dle stanovisek, se kterých se dějí výklady o učivě, rozeznává se trojí d.: 1. Didaktika objektivní, jež přihlížejíc pouze k souvislosti obsahu, pořádá poznatky jen dle požadavků logických; hodí se mládeži dospělejší, zvláště na vyšších učilištích. 2. Didaktika progressivní, jež upravuje látku dle různého stáří žáků, přihlížejíc k větší neb menší dospělosti a zkušenosti jejich; jinak tudíž tutéž věc vykládá na obecných, jinak na středních školách. 3. Didaktika sexuální, jež má zřetel k různostem obého pohlaví a dle nich, co kterému se hodí, vybírá a utváří. – Nejzdařilejší a nejznámější didaktika netoliko v české, ale ve světové literatuře jest didaktika Komenského. PD.

Související hesla