Remeš

, francouzsky Reims – město v severovýchodní Francii; 187 000 obyvatel (1999). Středisko vinařské oblasti. Průmysl potravinářský, automobilový, letecký, oděvní. Výroba šampaňských vín. Říční přístav na průplavu Aisne – Marne. Dopravní křižovatka. Univerzita (1962). Historické památky (gotická katedrála z 13. stol., románské opatství Saint-Rémi) jsou od roku 1991 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. – Původně keltská osada, později římské město Durocortorum. Od 3. stol. biskupství. 496 – 1825 v Remeši probíhaly korunovace francouzských králů. Město od roku 1139. 1914 okupována Německem, těžce poškozena za 1. i 2. světové války. 7. 5. 1945 byla v Remeši podepsána kapitulace Německa.

Ottův slovník naučný: Remeš

Remeš (franc. Reims, něm. Rheims), hl. m. arrond. ve franc. dep. Marne, na záp. okraji Champagně, stan. trati Soissons-Châlonssur-Marne, Epernay-Laon a východiště trati Remeš-Givet Východní dráhy, na říčce Vesle, přít. Aisne, při průpl. aisne-marnském, v jednotvárné krajině na úpatí Montagne de Reims, má 100.688 obyv. (1901) (j. obec 108.385). Nejstarší čásť města podoby ovální obklopena jest elegant. boulevardy, k nimž přiléhají moderní čtvrti. Nad městem pne se velebně kathedrála Notre Dame, z budov. ve XII.– XIV. stol.; je 138,69 m dlouhá, ve vnitřku 30,13 m šir. (příční loď měří 49,45 m) a 37,95 m vysoká. Věže požárem r. 1481 poškozené pnou se do výše 81 m. Zvl. hlavní průčelí se 3 vchody, v nichž bohaté vlysy, s mohutnou rosettou, nahoře s galerií sochami franc. králů okrášlenou, působí velikolepým dojmem. Uvnitř trojlodního chrámu, rovněž s třídílnou příční lodí, nádherné obrazy, boh. sbírka skla ze XIII. stol.; ohromné varhany z r. 1482 s 53 rejstř., a poklad, v němž uloženy relikviáře a jiné klenoty. Zde bylo chováno vedle ampully na olej, jímž pomazáni bývali při korunovaci franc. králové, také Remešské evangelium. Na s. přiléhá ke kathedrále arcibiskupský palác z l. 1498 až 1509, za Ludvíka XV. restaur. s krásnou kaplí, knihovnou (10.000 sv.) a mramor. náhrobkem Jovinovým, dosud sporným, pocházejícím z doby gallsko-římské. Nejstarší remešský chrám je zbytek opatství, část. rom., část. got. kostel sv. Remigia (St. Remi) z XI.– XII. stol., s náhrobkem téhož svatého; dále chrám sv.Jakuba (XII.– XIV. stol.) a jiných 6 kostelů. Ze starší doby zachovaly se i soukr. domy (j. dům des Musiciens), zajímavá řím. brána o 3 obloucích z neznámé doby, dále renaiss. radnice, v níž knihovna se 100.000 sv. (172 inkunabulí), divadlo, justiční palác, četné sochy a pomníky jako Ludvíka XV., Colberta, Droueta d'Erlon a z r. 1896 socha Johanny d'Arc od Duboise.–.Remeš je staré sídlo arcibiskupů, kteří měli pap. bullou zaručené právo korunovati franc. krále; svou polohou má i strateg. důležitost, pročež je obklopeno dvojí řadou pevností, v městě pak sídlo velitelství 12. pěší a 5. jízdní divise a sídlo silné posádky; soudní dvůr první instance, obch. soud, obch. a zeměd. komora, spořitelna, filiálka Franc. banky, bursa, akademie věd, několik věd. společností; lyceum, theolog. a chlap. seminář, ústav pro učitelky, medicinsko-farm. přípravka, botan. zahrada a j.– Nejdůležitější průmysl v Remeši je zpracování vlny; jsou tu velké tov. na sukna, flanel, punčochy a j. vlněné zboží; s tím souvisí četné barevny, přádelny, úpravny látek; toto odvětví zaměstnává na 24.000 děl. obojího pohl. Dále jsou tu 2 vel. tov. na zprac. plsti, tov. na pokladny, několik menších tov. na mýdlo a výtažky z olejů, papír, svíčky, sklárny, huti atd. S vlnařským průmyslem souvisí obchod s vlnou, nejčilejší z celé Francie (roč. obrat ve vlně 110 – 125 mill. K). Jiný předmět rozsáhlého obchodu je víno, jm. šumivé. V okolních vápenc. skalách vyhloubeny jsou rozsáhlé sklepy vinných závodů počtem na 50, z nichž mn. světové firmy (Cliquot-Ponsardin, Mumm, Roederer, Heidsieck). Roční vývoz přes 20 mill. lahví. – Remeš, býv. Durocortorum, byla hl. sídlem gall. kmene Remů a řím. prov. Belgia secunda. Křesťanství rozšířilo se tu teprv úsilím Jovinovým ve III. stol. a Remeš stala se sídlem biskupským, za nedlouho i arcibisk. Zničena byvši r. 451 Attilou, podržela svůj význam a r. 496 pokřtěn sv. Remigiem francký král Chlodvik s četnými velmoži a arcib. remešští od té doby mají přední roli v nejstar. dějinách Francie. Smlouvou Verdunskou (843) Remeš připadla Karlu Lysému a zůstala již při říši Západofrancké. V l. 813, 1049 a 1119 konány zde koncily; moc arcibiskupů stále stoupala, až za Filipa Augusta stali se pány města a vévody remešskými. R. 1398 (v břez.) přijel sem čes. král Václav IV. s četným průvodem a byl od franc. kr. Karla VI. slavně přivítán. Jednáno tu o návrzích paříž. a pražské university stran sesazeni tehd. papežův a kr. Václav vyznamenal tu Petra z Alliaku; marně sjednávána svatba Elišky, dcery Jana Zhořel. a jediné tehdy dědičky z lucemb. rodu, se synem Ludvíka Orl., bratra Karla VI. R. 1421 Remeš byla Angličany dobyta, ale r. 1429 Johanna d'Arc uvedla sem opět franc. krále Karla VII., který pak zde byl slavně korunován, bylať Remeš již od r. 987 korunov. městem franc. králů. Posledně byl zde korunován Karel X. 29. květ. 1825. Ve franc.něm. válce svedeny u Remeše boje 21.– 29. srpna 1870, načež Remeš obsazena vojskem něm. Srv. Marlat, Histoire de Reims (Remeš, 1843 – 45, 3 sv.); Justinus, Reims, la ville des sacres (t., 1860); bibliografie čl. o Remeši v C sv. Travaux de l'Académie de Reims. Nu.

Související hesla