Shetlandy

, anglicky Shetland Islands – souostroví v Atlantském oceánu severovýchodně od Skotska, součást Spojeného království; 1 433 km2, 22 000 obyvatel (1991). Největší ostrov Mainland (970 km2) se správním střediskem Lerwick. – Pahorkatinný povrch (maximálně 450 m n. m.), mírné podnebí. Neúrodné půdy; chov ovcí. V okolním moři těžba ropy. Trajektové spojení se Skotskem.

Ottův slovník naučný: Shetlandy

Shetlandy (angl. Shetland nebo Zetland, dříve také Hitland), souostroví ležící při sev. konci Skotska a tvořící od r. 1881 samostatné skotské hrabství, prostírají se od s. k j. v délce 113 km mezi 59° 51' 25'' až 60° 51' 35'' s. š. a 0° 44' 15'' až 2° 6' 30'' z. d. Gr., odděleny jsou od Orknejí mořským ramenem 80 km širokým, skládají se ze 117 ostrovů, z nichž jen 34 jsou obydleny a z ostatních slouží některé jen za pastviny, a měří celkem 1428 km2. Největší z ostrovů těch jest Mainland, větší jsou i Yell, Unst, Fettar, Mousa, Bressa, Whalsey atd. Povrch jejich jest celkem nerovný a vykazuje i vrchy dosti vysoké, z nichž nejvyšší jest Rona v severní části Mainlandu, 450 m vys., na Unstu dosahuje Saxaford 286 m, Wart of Bressa měří 226 m, na ostrově Fairu, od ostatních 40 km vzdáleném, pne se Ward Hill 227 m vys. Břehy jsou velmi skalnaté a rozryté četnými zátokami a fjordy. Některé pobřežní partie proslulé jsou svojí malebností, tak zvláště na j. Mainlandu Sumburgh Head (109 m), dále břehy Unstu a j. Podnebí jest velmi rovnoměrné i jeví méně kolísání než v Anglii a ve Skotsku. Průměrná teplota roku jest +7,2°C, nejstudenějšího měs. ledna +3,9°C a nejteplejšího července +11.6°C. Mlhy jsou časté, roční výše srážek jest malá, ač větší než na Orknejích. Stromům zde vůbec se nedaří, rostlinstvo zdejší pak přimyká se k islandskému. Obyvatelů jest 28.711 i zachovaly se mezi nimi četné zbytky původních domorodců keltických, ač převládá tu potomstvo normanských přistěhovalců, jež zachovalo četné staroskandinavské zvyky, pověsti, písně a i řeč jeho jest angličtina promíšená výrazy normanskými. Hlavním pramenem výživy jest rybářství, a to především lov sleďů, mimo to chytají se i tresky, bělice, mníkové a j. Hojní jsou i tuleni, výnosný jest i lov velryb a vodního ptactva, tak že úhrnem zaměstnává se těmito živnostmi 7430 osob s 285 rybářskými loďmi I. a 15 II. třídy. Orba obmezuje se na pěstování ječmene, ovsa, lnu a bramborů, obilím oseto jest 4214 ha, pícninami 1870 ha, umělé louky zaujímají 422 ha a přirozené 16.860 ha. Důležit jest chov dobytka, zvláště ovcí s malými růžky a krátkými nohami, jež dodávají výtečnou vlnu. Malí koně shetlandští, t. zv. shetlandští ponny, těší se veliké poptávce, tak že dnes jsou dosti vzácní. Počítá pak se koní 5610, skotu 21.600 kusů, vepřů 3212 a ovcí 98.320. Z průmyslové činnosti nejdůležitější jest výroba vlněných šálů, punčoch, rukavic a přikryvek, mimo to pálí se i vápno a dobývá něco měděné rudy. Hlavním předmětem vývozu jsou slanečkové, sušené ryby, dobytek, šály, kůže atd. Hlavní město jest Lerwick na vých. břehu Mainlandu, založ. v XVII. stol., 9 km na vjv. od bývalého hl. místa Scalloway, z něhož zachovaly se dosud zříceniny starého sídelního hradu. – Shetlandy u starověkých spisovatelů vůbec se nepřipomínají i byly zde podle všeho ve starověku obydleny Pikty. Koncem VI. stol. po Kr. přišli sem irští missionáři, v VIII. stol. pak opanovali ostrovy Vikingové. Koncem století IX. ustanovena nad Shetlandy norská svrchovanost, jež trvala až do r. 1471, kdy souostroví připadlo Skotsku na místě věna Markétě, dceři Kristiána Dánského a manželce Jakuba Skotského. Tšr.

Související hesla