Sultán

, arabský titul označující od 11. stol. nezávislého vládce. Titul sultán užívali vládcové Chorezmu (Chíva), egyptští Ajjúbovci, Mamlúci a vládcové osmanské říše. Do 16. stol. jej mohl udělit jen chalífa. Užívali jej také jako čestné označení představení dervišských (súfíjských) řádů.

Ottův slovník naučný: Sultán

Sultán, arab. »pá◁, titul panovnický obvyklý v zemích islámských a lichotivý titul osob výše postavených v rozhovoru soukromém. Předním sultán,em jest císař turecký, jenž jmenuje se též sultan es salatin, t. sultán, sultán,ů, pán pánů. Krom něho má tento titul matka vládnoucího panovníka, válidé-sultan, a princezny narozené v harému císařském, jež kladou jméno sultán, za jméno své, j. Esma-sultán,, Adilé-sultán, Princové slují šézadé (syn císařův). Favoritka, jež porodila sultánovi prvorozence hocha, sluje háseki-sultán,

Související hesla