Svrchovanost

, suverenita – a) výhradní a neomezená pravomoc státu vydávat a vymáhat zákony na stanoveném území a uzavírat mezinárodní smlouvy; vyplývá z podstaty státu a náleží k jeho hlavním znakům; b) formální nezávislost od vnější kontroly jiným státem nebo organizací; c) zdroj nejvyšší autority či vládní moci. V absolutních monarchiích byla svrchovanost zosobněna monarchou, v demokratických ústavách je svrchovanost vyhrazena lidu jako zdroji veškeré státní moci.

Související hesla