Turci

a) národ žijící v Turecku (asi 50,3 mil. osob), menšiny v Bulharsku (asi 825 000 osob), Makedonii (asi 100 000 osob), Řecku (50 000 – 100 000 osob), Rumunsku (asi 30 000 osob), skupiny migrantů v západní Evropě (Německo asi 1,8 mil. osob, Nizozemí asi 150 000, Belgie asi 65 000, Francie asi 80 000, Švýcarsko asi 50 000 osob; není známo, kolik z nich tvoří Kurdové). Jazyk patří k oghuzské skupině turkitské větve altajské rodiny. Do Malé Asie přišli v 11. – 13. stol. ze středoasijských stepí. Muslimové (sunnité); b) souhrnné označení všech etnik, jejichž jazyk patří do turkitské větve altajské rodiny.

Ottův slovník naučný: Turci

Turci, název ethnografický, jímž obyčejně rozumějí se osmánští příslušníci říše Turecké. Jakožto označení celé skupiny národů však název tento má význam mnohem širší. Jest to jedna ze tří skupin uralo-altajské čeledi plemene mongolského, jejíž příslušníci žijí nyní v rozdílných politických i kulturních poměrech na velikém prostranství od Středozemního moře až k řece Savě v Sibiři. Domovinou všech těchto kmenův a národů jest území mezi Irtyšem a Jenisejem. Odtud záhy počali se šířiti na všechny strany a zaujali zejména záhy celý Turkistán, který podnes jako druhá vlasť nese jejich jméno. Jednotlivé jejich kmeny rozšířily se na kočovných pojížďkách brzy až do Evropy. Z kočovníků, kteří v prvních dobách středního věku děsili Evropu svými nájezdy, náležejí sem Hunové, Avaři, Bulhaři, Pečeněgové, Kumáni a j. Zároveň posouvaly se jiné kmeny z Turkistánu na západ do muhammedánských říší asijských a založily si na troskách těchto říší četná panství. Přijavše islám stali se jeho vydatnými šiřiteli. Nejvíce z kmenů těchto vynikli Seldžúkové, kteří zaplavili celou Malou Asii a založili v ní velikou říši, a pak od nich pochodící Turci osmánští. Nyní k Turkům počítají se Jakutové, sibiřští Tataři, Uzbekové, Kirgízové, Turkmeni, Karakalpakové, Nogajci, Kalmykové, Kazanští T., Dungáni, Karačajové a Osmáné, kterým se obyčejně přikládá název Turci v užším smysle. Jazykově sem náležejí také ještě Baškirové, Cuvašové, Meščerjáci a Těpťarové. Všichni Turci jsou mimo Jakuty muhammedáni, a mimo osmánské Turky zůstali pastýřskými kočovníky. – Srv. Radloff, Ethnographische Uebersicht der Türkenstämme Sibiriens u. der Mongolei (Lip., 1883); Katanov, Etnografičeskij obzor turecko-tatarskich plemen (Kazaň, 1894); Charuzin, Etnografija (Petr., 1891); Vámbéry, Das Türkenvolk in seinen ethnologischen u. ethnographischen Beziehungen (Lip., 1885).

Související hesla