Turner Joseph Mallord William

, anglický malíř, grafik a kreslíř; významný představitel anglické krajinomalby. Zpočátku činný jako místopisný akvarelista. Jeho první olejomalby pocházejí až z konce 90. let 18. stol. V krajinomalbách se zpočátku objevovaly historizující prvky (Nelsonova smrt u Trafalgaru, Dido buduje Kartágo), které však postupně zcela opustil ve prospěch výhradního zájmu o krajinu. Prvořadým tématem se postupně stávalo subjektivně procítěné dramatické chápání živlů; základními prvky obrazové kompozice se staly samotné živly: země, voda, vzduch, slunce a oblaka. Jako jeden z prvních malířů se inspiroval technickou civilizací (parní stroje). Od 30. let 19. stol. stupňoval zájem o barevnost na úkor formy; světlo povýšil na jedinou vizuální skutečnost (Parník ve sněhové bouři, Déšť, pára a rychlost). V tomto období se setkal s nepochopením, inspiroval však impresionisty.

Ottův slovník naučný: Turner Joseph Mallord William

Turner William, malíř angl. (* 23. srp. 1775 v Londýně – † 19. pros. 1851 v Chelsea). R. 1789 vstoupil na akademii a stal se ve 27 letech členem jejím. Vydal se pak na cesty do Francie, Italie a Švýcarska (1802), stal se r. 1808 professorem perspektivního kreslení na akademii a publikoval svoje studie a skizzy pod názvem Liber studiorum. R. 1812 Turner vystavěl si dům a v něm galerii, kde míval vždy několik svých obrazů, které návštěvníkům ukazoval. Byl podivínem a jako umělec nepřístupný všem námitkám nebo radám, ba zdá se, že některé zvláštnosti jeho obrazů (na př. protahování všech kolmic a rozměrů kolmých do přilišné délky, perspektivní zkreslování, křiklavost barev) jsou úmyslné, a na vzdor kritice a pokynům přátel i nepřátel Turner maloval také svoje motivy, podle tehdejších názorů zcela nemalířské, na př. vlak po trati jedoucí. Podle jiných zpráv trpěl Turner ke konci svého života zrakovou vadou. Po cestách do Italie r. 1819, 1829 a 1840 stával se Turner plachým a uzavřeným, žil pod cizím jménem v malé komůrce v Chelsea a tam také skonal. Svoje obrazy, které pokládal za zvláště zdařilé, neprodával ani za veliké peníze, ač jeho malby byly velmi oblíbené, a teprve později vytýkáno Turnerovi, že světelné effekty jeho obrazů jsou přepiaty, zbarvení nepravdivé a pod. Nicméně byl Turner vlastně prvním impressionistou, neboť jeho zalíbení v líčení světla, jak slunečního, tak i měsíčného a umělého, zamlžených krajů, západů slunce, bouří, vedlo ho k podání dojmu kraje a předmětů v něm za jistých okolností osvětlení, a byly to »impresse«, co podával. Přes to však Turner zůstával vždy básníkem podle staré školy krajinářské, rad komponoval krajiny a rád je oživoval mythickými staffážemi. Z jeho obrazů zdědila národní galerie anglická 280, několik jest jich v South-Kensingtonu, a nejznámější jsou: Agrippina s popelem Germanikovým v přístavu, Smrť Nelsonova v bitvě u Trafalgaru, Pohřeb malíře Wilkie na moři, Apollo zabíjí Pythona, Vidění Medeino, Odysseus vysmívá se Polyfémovi, Počátky Karthaga, Zahrada Hesperidek, Parník u Harwichu ve vánici, Rybářské čluny za bouře, Richmond Hill, Zimní jitro, Západ slunce v Benátkách, Loď Téméraire, Rybáři u Hastingsu, East Cowes Castle na ostrově Wightu atd. Turner též leptal některé svoje pohledy z cest a z Anglie. F. H-s.

Související hesla