Anglie

, anglicky England – historické území Spojeného království ve střední a jižní části ostrova Velká Británie; 130 439 km2, 48,9 mil. obyvatel (1995), hlavní město Londýn. Severní a jihozápadní část Anglie vrchovinná až hornatá (Kumbrické hory, 978 m n. m., Penniny, 893 m n. m., Cornwallská hornatina), zbytek převážně pahorkatiny a nížiny. Převládají louky a pastviny, v jižní Anglii vyšší podíl orné půdy; rozsáhlá vřesoviště a rašeliniště. Množství krátkých vodných řek, nejvýznamnější Temže, Ouse, Humber, Mersey; řada průplavů. Mírné přímořské podnebí s četnými srážkami, zejména v zimě. Členité pobřeží s množstvím chráněných zátok umožnilo vznik řady významných přístavů (Londýn, Liverpool, Southampton, Portsmouth, Sunderland, Dover). Obyvatelé převážně Angličané, pozvolný nárůst podílu jiných etnik, zejména z bývalých kolonií (Indové, Pákistánci aj.). Převaha protestantského náboženství (anglikánská církev). Ekonomika Anglie je nejrozvinutější ve Spojeném království; kolébka průmyslové revoluce, v 19. stol. hospodářsky nejvyspělejší území na světě (prvotními ohnisky Manchester, Liverpool, Leeds, Sheffield, Birmingham, Coventry). Současný růst je soustředěn do jižní části Anglie v širokém zázemí Londýna, tradiční odvětví (těžební, hutnický, těžké strojírenství a textilní průmysl) jsou vystřídána moderními (elektrotechnický, elektronický, petrochemický průmysl, informatika). Zemědělství je velmi intenzívní, zejména v jižní Anglii; převaha živočišné výroby (ovce, skot, prasata), z plodin pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory. Všestranný dopravní systém s hustou sítí želnic a dálnic; řada mezinárodních letišť (nejvýznamnější v Londýně a Manchesteru). Spojení lodními trajekty s evropskou pevninou (Dover, Folkestone); nový podmořský tunel pod Lamanšským průlivem (Eurotunel). Rozvinutý cestovní ruch, pozornost se soustřeďuje na Londýn, historická katedrální města (York, Lincoln, Salisbury, Chester), přímořská střediska (Brighton, Blackpool) a národní parky (Lake District, Peak District). – Dějiny viz Spojené království.

Ottův slovník naučný: Anglie

Anglie (lat. Anglia dle Anglů čili Anglosasů, angl. England), království zajímající jižní, větší čásť nejrozsáhlejšího ostrova evropského, Velké Britannie, nejdůležitější člen a jádro říše britské. Od pevniny evropské (Francie) oddělena jest Anglickým průlivem (La Manche) přibližujíc se k ní až na 33 km v úžině Calaiské čili Doverské. Anglický průliv jest jižní její hranicí, kdežto na severu Anglie sousedí se Skotskem (od ústí Tweedu přes Cheviotské hory k Solway-Firthu), na východě se Severním mořem a na západě s Atlantským okeánem, knížectvím Waleským a Irským mořem. Anglie podobá se trojhranu obrácenému nejmenším úhlem k severu a má tyto krajní body: na severu u Berwicku (Northumberland) pod 55° 46' s. š., na jihu Lizard-Point (Cornwall) pod 49° 57' s. š., vzdálené od sebe asi 685 km, na západě mys Lands-End (Cornwall) pod 5° 44' z. d. a na východě Lowestoft (Suffolk) pod 1° 45' v. d., vzdálené od sebe asi 590 km. Rozloha Anglie i s ostrovy k ní náležejícími vypočtena na 131.628 km2. Pobřeží Anglie, jehož délka (i s Walesem) páčí se na 3060 km, jest na východě poměrně málo rozčleněné, zvedá se jen málo nad nehluboké Severní moře a nízký jeho břeh jest písčitý a bažinatý, kdežto jinde křídové jeho skály vybíhají v mysy s prostornými slujemi. Značnější zátoky má pouze při ústích větších řek, jakož jsou Tyne, Tees, Ouse a Trent (Humber), Welland a Great Ouse (The Wash), Stour (Harwichská zát.) a Temže. Z mysů (zvaných point, hrot nebo head, hlava) trčících do Severního moře uvádíme: Flamborough Head. Spurn Head, North Foreland a South Foreland. Za to pobřeží jižní a ještě více západní, velmi tvrdé to skaliny vystupující příkře z vln mořských, mají hojně hlubokých a bezpečných zálivův i přístavův, ale i zde nalézáme místy břehy ploché, zejména v Lancasteru. Bohatě rozčleněny jsou zde břehy zvláště u Portsmouthu a Southamptonu, pak následují zálivy Weymouthský a Torský, Plymouth Sound, Polkerris Bay. Značnější mysy na již. břehu jsou: Beachy Head, St. Albans H., Bill (zobák) of Portland, Start Point, Black H. a Lizard H. Na severozápadním pobřeží velkého poloostrova, jejž tvoří hrabství Cornwall, Devon, Somerset a Dorset, jsou zálivy sv. Iva, Barnstapleský a Bridgewaterský, kterýžto poslední jest částí nejhlubšího zálivu anglického, jenž skládaje se z Bristolského průlivu a ústí řeky Savern zadírá se do země asi 160 km hluboko. Severně od Walesu následují velké zálivy řek Dee a Ribble, Lancasterský, Morecambe a Solway Firth. Přední mysy na této straně Anglie jsou: Trevose Head, Hartland H., Formby Point (severně od Liverpoolu) a St. Bees H. – Ostrovů jest množství roztroušeno kolem břehů anglických; jsou skalisté a valnou částí neobydlené. Značnější z nich jsou: v Sev. moři Holy Island (Northumberland, asi 4 km2), Sheppey I. v zálivu Temžském (90 km2), v Angl. průlivu Wight (Hampshire, 352 km) a v Atlantském okeánu naproti Lands-Endu Scillské ostrovy (62 km2). f. Dodatky Měla při posledním sčítání r. 1901 dohromady s Walesem 32,527.843 obyv., tedy na 1 km2 připadlo 215 obyv. Vlastní Anglie má 30,807.243 obyv. (234 obyv. na 1 km2) a Wales 1,720.600 (89) obyv. Odhad r. 1906 činil 34,547.016 obyv. Z počtu obyvatelstva r. 1901 bydlilo 58,2% ve městech, kterých bylo 216 s více než 20.000 obyv. Příliv do měst tedy stoupá. Přírost veškerého obyvatelstva činil v I. 1881 – 91 11,65% a 1891 – 1901 12,17%. Počet vystěhovalců zachovává celkem rovnováhu s přistěhovalci (kol mill.). Odhady nábožen. příslušnosti r. 1901 uvádějí 1,600.000 katol., 8 mill. dissidentův a 80.000 židů, tak že na státní církev anglikánskou připadá 24 3/4 mill. vyznavačův.

Související hesla