Temže

, anglicky Thames – řeka na jihu Velké Británie; délka 338 km, plocha povodí 15 300 km2, průměrný průtok 260 m3/s. Pramení v pahorkatině Cotswold Hills u Gloucesteru, teče k východu a pod Londýnem se nálevkovitým ústím vlévá do Severního moře. – Hospodářsky nejvýznamnější britská řeka. Protéká hustě osídlenou krajinou, spojena řadou průplavů s okolními toky (Severn, Avon, Trent). Splavná od Oxfordu, řada zdymadel. Na dolním toku od Londýna intenzívní nákladní i osobní doprava; v roce 1982 zde byla vybudována protipřílivová bariéra.

Ottův slovník naučný: Temže

Temže (angl. Thames, fr. Tamise, něm. Themse, lat. Tamesis n. Tamesa, anglosas. Taemese), největší řeka anglická, prýští se v hrabství gloucesterském, na vých. svahu Cotswold Hills, ve výši 113 m a teče utěšenou krajinou k východu, tvoříc hranici mezi hrab. gloucesterským a oxfordským se strany sev. a Wiltshirem i Berkshirem s jižní. Zhusta uváděný název horního toku Isis vyskytuje se pouze v literatuře, ale není znám obyvatelstvu. Přijavši s leva Windrush, tvoří před Oxfordem značný oblouk k severu; přibírá u Oxfordu s leva Cherwell a stáčí se hojnými maeandry, dělíc se v ramena k jihovýchodu. V tomto směru setrvává až k ústí Kennetu u Readingu, kamž dospívá přijavši s prava Ock, s leva Thame a prodravši se nehlubokým řečištěm nevysokými Chiltern Hills. Od Readingu tvoří nový oblouk k sev.východu, míjí Marlow, plyne kol Etonu, kde obmývá ostrov Magny Charty, památný podepsáním této listiny od krále Jana r. 1214. Odtud plyne uprostřed krásné, parkové krajiny opět v hojných zákrutech po hranicích hrab. middlesexského a surreyského, přijímá sleva Colne, s prava Wey, míjí Hampton a přichází k Teddingtonu, kde se končí vlastní říční tok, neboť až tu lze pozorovati mořský příliv. Brzo potom vtéká do Londýna, kde teče mezi vysokými nábřežími, nad dvěma tunnely a pod četnými mosty, z nichž poslední je London Bridge. Přibravši u Blackwallu Lea, opouští Londýn, teče po hranicích hrabství essexského a kentského, zesilujíc se z jihu Darentem, vpadajícím u Dartfordu. Vlévá se pak mezi Sheernessem a Schoeburynessem do Severního moře, tak že s prava spějící nejsilnější přítok Temže Medway pojí se s Temží již v jejím ústí. Přímá vzdálenost od majákové lodi Nore v ústí temžském až k vrchovišti měří 202 km, ale vývoj toku 349 km, z nichž je 290 km splavných (od Lechlade). Šířka řeky silně kolísá. Před Londýnem není větší než Vltava u Budějovic, u London Bridge za přílivu 243 m, mezi tímto a Západoindickými doky, kteroužto čásť nazývají plavci »Pool«, má šířku 210 – 440 m, u Woolwiche 447 m, u Gravesendu 731 m a o 5 km níže 1179 m. Spád řeky mezi Lechlanem a London Bridgem činí 0,32 m na 1 km. Příliv i odliv střídá se pravidelně ve 12 hodinách, při čemž hladina vodní stoupá o 4 – 7 m s rychlostí 3 – 4 km za hodinu. Tento silný příliv je hlavní příčinou, že Londýn stal se nejdůležitějším emporiem světa, jeť hladina Temže oživena nesčíslnými loďmi a čluny. Veliké mořské lodi mohou doplouti až k Deptfordu, lodi o 1400 t do Blackwallu, o 300 t k London Bridgi, kdežto nad Londýnem je řeka splavná pouze pomocí 34 stavidel. Ale styk s Bristolem po vodě udržuje se průplavem Kennetským a Avonským; tento vede z Bradfordu na Lower Avonu do Readingu v délce 98 km. Ale i s jinými poříčími je Temže v přímém spojení, a to se Severnem vedle uvedeného průplavu Thames and Severn Canal, se střední Anglii Grand Junction a Oxford Canal, do průlivu La Manche pak vede Arundel and Wey Canal. Poříčí 13.370 km, zabírající zúplna nebo částečně 12 hrabství, je zajímavo pravidelným postupem geologických formací, že totiž nejprve vrstvy polithické vystřídány jsou vrstvami terciérnimi a kol ústí rozkládá se široký pruh alluviální.

Související hesla