Oxford

, město v jižní Anglii na Temži; 110 100 obyvatel (1992). Významné vzdělávací a kulturní středisko. Průmysl automobilový, elektrotechnický, polygrafický. Muzea, divadla, knihovny, hvězdárna, botanická zahrada. Univerzita (12. stol.), vědeckovýzkumné ústavy. Historické památky (katedrála, univerzitní koleje se středověkými jádry). – První zmínka v roce 912. Ve 12. stol. se formovala oxfordská univerzita (nejstarší ve Velké Británii) podle vzoru univerzity v Paříži, postupně jedna z nejvýznamnějších světových institucí svého druhu (v současnosti má 26 kolejí). Průmyslový rozvoj od zač. 20. století.

Ottův slovník naučný: Oxford

Oxford, municipální parlamentní a hrabské město ve střední Anglii, hlavní město hrabství O., leží v rovině obklopené pahorky na levém břehu ř. Isis mezi ústím Oxfordského průplavu a ř. Cherwell na dráze Great – Western a London and North – Western, má 45.741 obyv. a jest rázu středověkého, který dodávají mu četné budovy universitní a kostely, soustřeďující se hlavně v ulicích High Street, Broad Street a St. Giles. Z chrámů vyniká kathedrála z XII. století, nyní obnovená a ozdobená okenními malbami Burne Jonesa, dále chrám P. Marie, sv. Michala, sv. Maří Magdaleny, před nímž stojí gotický pomník Martyrs Memorial, postavený r. 1841 na pamět upálených zde (1555 – 56) Cranmera, Latimera a Ridleye. Z budov universitních po stránce architektonické zvláště dlužno vytknouti Christ Church College s krásným nádvořím a sálem, Merton College s kaplí a knihovnou, New College s budovami z konce XIV. stol. téměř v nezměněné podobě zachovanými, St. Mary Magdalen College s krásnou věží, Exeter College s gotickou kaplí a sálem, All Soul College s nádhernou branou a nádvořím a Balliol College z XV. stol., z části obnovené a rozšířené. Doposud zachovala se veliká čásť starobylých městských hradeb, naproti tomu hrad Viléma Dobyvatele jest již téměř úplně zničen. Universitní budovy obklopeny jsou rozsáhlými trávníky a parky, v okolí města, jinak jednotvárném a bez krajinářských půvabů, prostírají se veliká hříště. Činnost průmyslová jest nepatrná, důležitější jest obchod, zvláště průvozní s uhlím a obilím, podporovaný čilou plavbou po ř. Isis. Avšak hlavním pramenem výživy obyvatelův a jádrem veškerého městského života a ruchu jest universita, nejstarší a největší v Anglii, které také vyhrazena jest pětina městského zastupitelstva a jež vysílá 2 zástupce do anglického parlamentu. Má 5 fakult, theologickou, právnickou, lékařskou, filosofickou a přírodovědeckou, s 53 professory (1901), k nimž přistupuje 12 readers, 1 docent, 12 teachers a 161 lecturers, kteří dělí se na university lecturers (8) a intercollegiate lecturers (151). Z těchto vyučujících sil jest placeno státem jen několik professorů (regius professor), kdežto ostatní vydržováni jsou fondy jednotlivých kollejí (colleges). Kromě toho jsou při universitě 2 veřejné a 4 soukromé halls a konečně za členy její pokládají se i t. zv. nekollegiáti (non adscripti). Úhrnem má universita 13.136 členů, z nichž jest 3499 studentů. K universitě náležejí četné a bohatě nadané ústavy, totiž: knihovna Bodleian Library s 500.000 svaz., 30.000 rukopisy a 20.000 mědirytinami, knihovna Radcliff Library, Ashmolean Museum s archaeologickými sbírkami, universitní knihtiskárna a nakladatelství zv. Clarendon Press, založ. r. 1633 a dávající ročně kolem 5000 lib. st. čistého zisku, 2 hvězdárny (Radcliff Observatory z roku 1795 a University Observatory z r. 1874), klinika (Radcliff Infirmary), Taylor Institute pro studium moderních řečí s knihovnou, University Galleries z r. 1845 s rozsáhlou obrazárnou, sbírkou soch a řezeb a uměleckou školou, University Museum se sbírkami přírodovědeckými, s nímž spojena jest Radcliff Library, ústav chemický, anatomický, fysiologický a pro experimentální filosofii, botanická zahrada, park, Indian Institute pro přípravu k úřednické službě v Indii, nádherná budova pro zkoušky zv. Examination Schools a t. zv. Sheldonian Theatre pro veřejná jednání university. Rozpočet university na r. 1901 vykazuje 65.635 lib. st. příjmův a 67.224lib. st. vydání, v čemž však nejsou započteny příspěvky collegií na vydržování celé řady professorův a lektorů. Roční příjmy těchto kollejí činí 345.955 lib. st. (1901) a mimo to mají patronátní právo nad 439 prebendami s úhrnným ročním důchodem 187.660 lib. st. Universita v Oxfordě je nejstarší v Anglii; její původ nesahá sice až do dob Alfredových, jak se tvrdívalo, ale lze jej stopovati až do XII. stol. Zakládací listiny ovšem není: universita vyvinula se znenáhla, organisujíc se podle vzoru pařížského. Již na poč. XIII. stol. stála vysoko, květ její začal však zejm. od 2. pol. XIII. st., kdy již všecky tehdejší nauky byly na ní zastoupeny. Také posluchačů bylo vždy mnoho, čemuž napomáhaly hojné kolleje (první z doby před r. 1249). K rozkvětu učení přispěli františkáni a dominikáni, kteří tu od 2. pol. XIII. stol. měli stálé zastoupení. Jakýs úpadek dostavil se ve XIV. stol. (doba Wiklifova) a potom opět za reformace, kdy universita stála při starých řádech. Statuty univ. pocházejí ve svém základě z r. 1636; rozhodné změny byly ovšem učiněny v století XIX. (zejména r. 1854, 1871 a 1877). Kolleje ve své zvláštní organisaci udržely se dosud (jako v Cambridgei); universita má rozsáhlou jurisdikci a vyznačuje se přísnou kázní. Také často mravní její vliv bývá větší než vliv vědecko-paedagogický. – Oxford má dále divadlo, hudební síň, míčovnu a jest sídlem biskupa, jehož palác s anglikánským seminářem jest v sousední vesnici Cuddesden.

Související hesla