Aglomerace

, seskupení, nahromadění; 1. geografie, sociologie seskupení vzájemně blízkých sídel, kde jedno sídlo dominuje velikostí i významem (při relativní rovnocennosti dvou či více sídel se jedná o konurbaci; srůstáním aglomerací a konurbací vzniká megalopole). Aglomerovaná sídla jsou propojena všestrannými funkcemi a vztahy; typickým jevem je společný dopravní a komunikační systém, některé druhy služeb ap. Aglomerace obvykle vznikají neplánovitě, bez ohledu na správní hranice, a sestávají z původně samostatných obcí a měst, které postupným rozšiřováním vytvořily jeden funkční celek. Historicky se do velkých aglomerací koncentruje ekonomická aktivita, neboť v nich snadněji dochází k rychlé cirkulaci finančních prostředků, zboží a pracovních sil a k velké koncentraci průmyslových objektů a služeb, které vedou k aglomeračním výhodám. Typickým příkladem velké evropské aglomerace je např. Paříž či Londýn se svým okolím, v ČR většina největších měst; 2. hutnictví spékání – souhrn fyzikálních, tepelných a chemických dějů. Směs aglomerační rudy, jemnozrnného koncentrátu, přísad a paliva (koks) se před spékáním promíchává, vlhčí a ve sbalovacím bubnu předpeletizovává. Aglomerace se průmyslově provádí v aglomeračních strojích s pohyblivým pásem (roštem), v rotačních aglomeračních pecích, popř. ve výklopných pánvích. Roztavením jemnozrnných částic a natavením povrchu větších částic vzniká tavenina zabezpečující spojení do pórovitého spečence, aglomerátu. Následuje drcení, třídění a chlazení. Výsledný výrobek je součástí vsázky pro vysoké pece.

Ottův slovník naučný: Aglomerace

Agglomerace (z lat.), shluknutí, skotoučení. – Agglomerát, co v kotouč, v chumáč jest spojeno.

Související hesla