Bavorsko

Bavorsko

, Bayern – největší spolková země Německa; 70 548 km2, 12,1 mil. obyvatel (1999), hlavní město Mnichov (1,2 mil. obyvatel, 1998). Významné řeky: Dunaj s přítoky, Mohan. Významná města: Mnichov, Norimberk, Augšpurk, Řezno, Pasov, Bamberg, Würzburg. Průmysl strojírenský (automobilový – BMW, letecký), elektrotechnický a elektroniky, hutnický, papírenský, textilní, sklářský, keramiky, potravinářský, petrochemický, energetický. Vyspělé zemědělství, lesnictví. Dopravní význam má kanál Mohan – Dunaj. Cestovní ruch. – Za Agilofingů v letech 555 – 788 vévodství, 788 začleněno do franské říše; expanze na východ, 952 – 976 největší územní rozsah (Korutany, Štýrsko, východní marka, friulská marka, Istrie). Biskupství v Řezně, Pasově, Salcburku, Freisingu. V roce 1156 vyčlenění východní marky. V letech 976 – 1070 se vystřídalo několik rodů, 1070 – 1138 Welfové, 1138 – 54 Babenberkové, 1180 – 1918 Wittelsbachové. V 15. stol. bylo Bavorsko rozděleno na vévodství se sídly v Mnichově, Landshutu, Ingolstadtu a Straubingu. Maxmilian I. nastolil v Bavorsku absolutismus a prosazoval reformaci. Ve válce o dědictví španělské 1701 – 13/14 bojovalo Bavorsko na straně Francie. Za války o dědictví bavorské 1779 ztratilo Innskou čtvrť. Za napoleonských válek připojen Norimberk, Ulm, Augšpurk, Bayreuth a další území. V letech 1805 – 1918 království, 1871 součást německého císařství. 1920 – 33 kolébkou nacionálního socialismu. Po 2. světové válce součást americké okupační zóny. Od roku 1949 spolková země v Německu.

Tabulka: Bavorsko- Panovnici
VÉVODOVÉ
Dynastie Agilolfingů
asi 555 – asi 593 Garibald I.
asi 593 – asi 610 Tassilo I.
asi 610 – asi 630 Garibald II.
asi 640 – asi 680 Theodo
asi 680 – 702 Theodo II. (spoluvládce Tassilo II.)
702 – 725 Theodebert (v Rhaetii)
702 – 723 Grimoald (v Horních Bavořích)
702 – 715 Theodebald (v Nordgau)
715 – 725 Theobert (v Nordgau)
725 – 737 Hucbert
KRÁLOVÉ
737 – 748 Odilo
748 – 788 Tassilo II.
VÉVODOVÉ
Dynastie Luitpoldovců
do 907 Luitpold (hrabě)
909 – 937 Arnulf Bavorský
937 – 938 Eberhard
938 – 947 Berthold
Dynastie Liudolfovců
948 – 955 Jindřich I.
955 – 976 Jindřich II. Svárlivý
976 – 982 Ota I. Švábský
983 – 985 ▪) Jindřich III. Mladší (Luitpoldovec)
985 – 995 Jindřich II. der Zänker (znovu)
995 – 1004 Jindřich IV. (císař Jindřich II.)
Panovníci z různých dynastií
1004 – 1009 Jindřich V. z Lützelburgu
1009 – 1017 Jindřich IV.
1018 – 1026 Jindřich V. z Lützelburgu (znovu)
1026 – 1027 Konrád I. (německý král Konrád II.)
1027 – 1042 Jindřich VI. Černý (císař Jindřich III.)
1042 – 1047 Jindřich VII. Lucemburský
1047 – 1049 Jindřich VI. Černý (znovu)
1049 – 1053 Konrád ze Zütphenu
1053 – 1054 Jindřich VIII. (císař Jindřich IV.)
1054 – 1055 Konrád II.
1055 – 1061 Agnes z Poitiers, manželka císaře Jindřicha III.
1061 – 1070 Ota z Northeimu
Dynastie Welfů
1070 – 1077 Welf I. (v dynastii IV.)
1077 – 1095 Jindřich VIII. (znovu)
1096 – 1101 Welf I. (znovu)
1101 – 1120 Welf II.
1120 – 1126 Jindřich IX. Černý
1126 – 1138 Jindřich X. Pyšný
Dynastie Babenberků
1139 – 1141 Leopold V., markrabí východní marky
1143 – 1156 Jindřich XI. Jasomirgott (rakouský markrabě Jindřich II. Jasomirgott)
1156 – 1180 ▪) Jindřich XII. Lev (Welf)
Dynastie Wittelsbachů
1180 – 1183 Ota I. (v dynastii III.)
1183 – 1231 Ludvík I. Kelheimský
1231 – 1253 Ota II. Osvícený
1253 – 1255 společně Ludvík II. Přísný a Jindřich I. (XIII.)
1255 rozdělení na Horní a Dolní Bavorsko
Dolní Bavorsko
1253 – 1290 Jindřich I. (XIII.)
1290 – 1312 Ota III.
1294 – 1296 Ludvík III.
1294 – 1310 Štěpán
1310 – 1339 Jindřich II. (XIV.) Starší
1310 – 1334 Ota IV.
1312 – 1339 Jindřich III. (XV.) Mladší
1339 – 1340 Jan I.
Horní Bavorsko (a Falc Rýnská)
1255 – 1294 Ludvík II. Přísný
1294 – 1317 Rudolf I.
1294 – 1347 Ludvík IV. Bavor, 1340 sjednotil zemi
1347 – 1349 společně Ludvík V., Štěpán II., Ludvík VI. Říman, Vilém I., Albrecht I., Ota V. Líný
1349 rozdělení země mezi syny Ludvíka IV. Bavora
Bavorsko
1505 – 1508 Albrecht IV. Moudrý
1508 – 1550 Vilém IV.
1508 – 1545 Ludvík X.
1550 – 1579 Albrecht V. Velkomyslný
1579 – 1597 Vilém V. Zbožný
1597 – 1623 Maxmilián I., od 1623 kurfiřt
KURFIŘTI
1623 – 1651 Maxmilián I.
1651 – 1679 Ferdinand Maria
1679 – 1726 Maxmilián II. Emanuel
1726 – 1745 Karel Albrecht (císař Karel VII. Albert)
1745 – 1777 Maxmilián III. Josef
1777 – 1799 Karel Theodor
1799 – 1806 Maxmilián IV. Josef, od 1806 král
KRÁLOVÉ
1806 – 1825 Maxmilián I. Josef
1825 – 1848 Ludvík I.
1848 – 1864 Maxmilián II.
1864 – 1886 Ludvík II.
1886 – 1913 Ota I. Wittelsbašský
1886 – 1912 Luitpold, princ regent
1913 – 1918 Ludvík III., 1912 – 1913 princ regent
 
Související hesla