Hagiografie

, životopisy světců a mučedníků. Vznikala z mučednických akt (martyria), tj. soudních protokolů z procesů s křesťany, kteří byli pronásledováni v římské říši, a z legend o životě svatých, zejm. mnichů. Od 13. stol. se jako pramen hagiografie používaly papežské kanonizační buly. Od středověku byly pro potřeby liturgické sestavovány sbírky hagiografické literatury, tzv. acta sanctorum (skutky neboli životy svatých). Od 16. stol. se v životopisech světců objevovala snaha o historickou kritičnost; k nejvýznamnějším patřila Acta sanctorum, vydávaná od roku 1643 do 19. století.

Související hesla