Heidelberg

, město v jihozápadním Německu na řece Neckar; 140 000 obyvatel (1998). Průmysl elektrotechnický, strojní (jemná mechanika), chemický, keramický. Cestovní ruch. Slavná univerzita (1386, nejstarší v Německu), vědecké ústavy, knihovny, muzea. Historické památky (renesanční zámek). – V 1. stol. římská pevnost, od 12. stol. hrad a město, v pozdním středověku významné centrum humanizmu.

Ottův slovník naučný: Heidelberg

Heidelberg, kraj. město ve velkovévodství Badenském, rozložené v délce přes 3 km po levém břehu Neckaru, 116 m n. m., při žel. tratích Basilej – Heidelberg., Mannheim – Heidelberg., Vircpurk – Heidelberg. stát. bad. drah, v krásné a úrodné krajině s podnebím mírným, na úpatí Jettenbühelu, na němž malebně se rozkládají znamenité zříceniny zámku. Město jest sídlem kraj. úřadů, okr. soudu, úřadu berního a lesního, filiálky říšské banky, obchodní a průmyslové komory a zkvétá v nové době, rozšiřujíc se v rovinu západní; má 5 kostelů, z nichž památný jest got. kostel sv. Ducha z r. 1400 s náhrobky svých zakladatelů, Ruprechta III. a jeho manželky Alžběty, protest. kostel sv. Petra s mnohými památkami, a katolický, býv. jesuitský kostel farní. Z ostatních budov a památek vynikají: skupina budov universitních, říšské pošty, radnice a jatky, na náměstí Wredově socha polního maršálka Wreda a dva mosty přes Neckar, ze kterých most Karla Theodora, 210 m dl. a 9 m široký, ozdoben jest sochou tohoto kurfiršta a sochou Minervy, druhý jest 243 m dl. a 10 m široký. Nejznamenitější památkou jest zámek heidelberský, k němuž základ položil falckrabí Rudolf I. (1294 – 1319), na Jettenbühelu u výši 89 m nad městem; stavba v rozměrech větších dokonána byla za Ruprechta III. a později rozmnožena přístavky v různém slohu, tak že tvoří veliký čtyřúhelník, nad který 5 věží vyčnívalo. Nejkrásnější přístavky jsou stavba Otty Jindřicha v krásné renaissanci, ozdobená sochami a řezbami od Colina malínského, a stavba Bedřichova. Zámek r. 1689 a 1693 byl od Francouzů pobořen a r. 1764 blesk zhoubné dílo dokonal; vláda však od r. 1880 věnuje vždy jistou summu na obnovení a zachování jeho. Ve zvláštním sklepení ukazuje se heidelberský sud o 7 m šířky a 8,5 m délky, pro 212.422 l. Z vědeckých ústavů vyniká universita, zal. r. 1384 od Ruprechta III. a znovuzřízená r. 1803 od Karla Theodora jako Ruperto-Carolina; k ní náležejí veliká knihovna o půl mill. svazků a množství rukopisů, nemocnice, dětská nemoc. nice, klinika oční, porodnice, fysiologický a hygienický ústav, chemická laboratoř a blázinec; gymnasium, reálka, ústav učitelek, zimní hospodářská škola, historicko-filosofická jednota a spolek medicinsko-přírodovědecký. Průmysl se vzmáhá; jsou tu továrny na tabák, usně, chirurgické nástroje a na hasičské potřeby, několik pivovarů a voskáren, dosti čilý obchod s vínem a ovocem. Město má svůj magistrát o 20 členech, sbor obecních starších a 31.739 ob. (1890), z nichž 11.822 kat., 18.831 prot. a 807 židů. – Heidelberg., jsa původu římského, stal se lénem biskupství vormského a v XII. stol. připadl falckrabím rýnským, kteří jej učinili svým sídelním městem. Za reformace po vydání Heidelberského katechismu stalo se středem konfesse helvetské, ke které se přiznával i falckrabí Bedřich V., zimní král český. R. 1622 dobyl města Tilly, a Maxmilián bavorský daroval knihovnu universitní papeži Řehoři XV., který ji jako »Bibliotheca Palatinæ vřadil v knihovnu Vatikánskou. R. 1689 a 1693 byl Heidelberg. vzat od Francouzů, r. 1720 přestal býti sídelním městem a r. 1803 připadl Badensku. Viz Oncken, Stadt, Schloss und Hochschule Heidelberg. (Heidelb., 1885, 3. vyd.). Dodatky Má 49.151 obyv. 1905), mezi nimiž jest i silná osada Američanův a Angličanů. Na universitě studovalo v letním běhu 1908 2189 posluchačů, ze kterých bylo 99 žen. Navržená restaurace jedné části zámku setkala se r. 1907 s prudkým odporem jedné části uměleckých kruhů v celém Německu, takže vláda raději pověřila zvláštní uměleckou kommissi přepracováním návrhu obnovy.

Související hesla