Illinois

, zkratka IL – federální stát ve střední části USA; 145 934 km2, 12,05 mil. obyvatel (1998), hlavní město Springfield (113 000 obyv., 1996). Převážně pahorkatinný povrch, krátké pobřeží Michiganského jezera, západní hranici tvoří řeka Mississippi. Úrodné půdy na spraších, jedna z nejvýznamnějších zemědělských oblastí USA: pěstování kukuřice, sóji, pšenice; vývoz plodin (1. místo v USA). Chov skotu, prasat a ovcí. Průmysl těžební (barevné kovy, ropa, černé uhlí), strojírenský, automobilový, loďařský, elektrotechnický, hutnický, potravinářský, chemický. Hlavním hospodářským střediskem je Chicago. – V roce 1717 Illinois součástí francouzské Lousiany, od 1763 v britském vlastnictví. Od roku 1783 součást USA, 1800 vytvořeno teritorium Illinois, od roku 1818 stát USA.

Ottův slovník naučný: Illinois

Illinois (úřední skratek Ill.), 8. stát Spoj. Obcí severo-amer., rozkládá se mezi 36° 59' a 42° 30' s. š. a 87° 49' a 91° 40' z. d. mezi řekami Mississippim, Ohiem a Wabashem a Michiganským jezerem, zaujímaje 146.720 km2. Mezuje na sev. se státem Wisconsinem, na vých. s Michiganským jezerem a státem Indianou, na jihu s Kentucky a na záp. se státy Missouri a Iowou. Hranice tvoří na záp. Missíssippi, na jihu Ohio, na východě Wabash, břehy Michiganského jezera a rovná čára mezi nimi vedená na 87° 49' z. d., na severu rovnoběžka 42° 30' s. š. Povrch státu jest převážnou většinou rovina místy nepatrně zvlněná o střední výšce 170 m. V sev.-záp. části státu jsou nízké pahorky, z nichž nejvyšší mezi Freeportem a Galenou má 350 m n. m. Povrch státu rozbrázděn jest hl. na jihu zajímavými údolími přečetných řek zv. bluffs. Po obou stranách řek táhnou se dosti široké pruhy velmi úrodné nížiny uzavřené příkrými stěnami 30 – 100 m vys. Půda jest do velké hloubky těžká a černá hlína, nad míru úrodná, pokrytá rozsáhlými prairiemi s četnými pruhy lesnatými. Značnější les pokrývá tak zv. American Bottom, jenž táhne se v šířce 7 km a délce 134 km podél řeky MississippI. Jih státu náleží k velké střední kamenouhelné pánvi Spoj. Obcí, na sev. převládá útvar silurský. Převážná většina státu náleží k úvodí Mississippskému, pouze menší čásť sev.-vých. k úvodí Michiganského jezera. Mississippi tvoří celou záp. hranici státu a velký přítok jeho Ohio, jenž se ústí právě v jihozáp. koutě hranic, tvoří hranici jižní. Nejdůležitějšími přítoky Mississippskými jsou Rock River, Illinois a Kaskassia; Ohio přijímá značný Wabash River. Důležitějším přítokem Michiganského jezera jest Chicago-River. Z jezer vedle Michiganského jsou důležitější Peoria a Pishtaka. Podnebí jest nepravidelné, málo příjemné, ne však nezdravé; léto velmi horké (stř. tepl. 25 °C), zima studená (stř. tepl. – 0,8 °C), střed. roční teplota 12 °C. Mrazy počínají již koncem září. Severovýchod působením Michiganského jezera má podnebí vyrovnanější, chladnější léta a mírnější zimy. Častých zimnic v nižších polohách ubývá současně se vzděláváním půdy. Průměrné množství srážek 838 mm. Z veškeré plochy zaujímala r. 1890 pole 59%, luka a pastviny 16%, les 14%. Obilí pěstuje se velmi intensivně; r. 1890 bylo oseto celkem 5,666.566 ha. Z toho připadlo 3,144.367 ha na kukuřici se sklizní 289,629.705 bushelů, na oves 1,539.559 ha (137,602.804 bush.) a na pšenici 895.944 ha (37,371.081 bush.). Mimo to pěstují se ječmen, žito, pohanka, zemáky, len, chmel, tabák. Víno pěstováno na 1500 ha a vytěženo ho 250.000 gallonů; ve značném množství pěstuje se ovoce, též se těží velmi mnoho medu a vosku. Chov dobytka jest na vysokém stupni. R. 1890 bylo ve státu koní 1,335.289, 107.875 mezků a oslů, 3,063.119 kusů dobytka hovězího, 5,924.818 dobytka vepřového, 922.631 ovcí. Velmi značné jest těžení hornické. Obvod, v němž vyskytuje se kamenné uhlí, má 112.000 km2. R. 1891 vytěženo v 1072 dolech 23.934 dělníky 13,982.766 tun uhlí a zaujímá v tom Illinois druhé místo mezi státy Unie; surového železa vytěženo 674.506 tun. Mimo to vyskytuje se ve značném množství mramor, dále zmek, olovo a něco petroleje. Průmysl podporovaný bohatstvím uhelným povznesl se na třetí místo mezi státy Unie. R. 1890 zaměstnáno bylo ve 20.482 půmysl. závodech 312.198 dělníků a vyrobeno zboží v ceně 908,640.280 doll. Z průmyslových závodů státu vynikají přede všemi ostatními obrovské závody pro výrobu masného zboží v Chicagu, dále železné huti, ocelárny, slevárny, strojírny, pily, továrny na hospodářské stroje, textilní a na nábytek, ohromné mlýny, pivovary, lihovary aj. Při tak značném průmyslovém rozvoji jest přirozeno, že i obchod obrovsky se vzmáhá. Příznivé rozvětvení vodních cest, které jednak prostřednictvím michiganského jezera umožňují spojení s východem, jednak splavnýmí řekami Ohiem, Illinoisem a Wabashem a velikým průplavem Illinoisko-michiganským spojení s centrální vodní žilou Unie Mississippim, má na rozvoj obchodu velmi blahodárný vliv a umožnilo netušený rozkvět obchodní metropole státu Chicaga, které jest z prvních obchodních měst světa. Nejdůležitějšími přístavními městy státu jsou Chicago, Kewaunee, Troy a Whitehall. Obchodní loďstvo státu čítá přes 400 lodí, z nichž jest 177 parolodí o 75.522 tunách. Železnic má stát 15.816 km (1890) se 56.000 zřízenci; mimo to 24 elektrických drah v délce 326 km. Obyvatelstva má Illinois 3,826.351 (1890, r. 1810 jen 12.282). Z toho jest 1,972.308 muž., 1,854.043 žen, 842.347 narozených v cizině a 57.879 barevných; na 1 km2 připadá 26 ob. Dle náboženského vyznání jest většina obyv. protestantská různých vyznání. R. 1890 napočítáno 473.324 katol., 165.191 vyznavačů církve episkopální, 95.237 baptistů, 59.744 presbyteriánů. Katol. arcibiskup sídlí v Chicagu, biskupové v Altonu, Belleville a Peorii; protestantská biskupství jsou v Chicagu, Quincy a Sprmgfieldu. Školství jest ve stavu příznivém. R. 1891 bylo dětí školou povinných 1,096.700 a navštěvovalo školy pravidelně 799.058 dětí, z nichž 5054 barevných. Na školách působilo 23.977 učitelů. Vyšších učilišť jest 28 s 639 učiteli a 10.472 posluchači. Vynikající z nich jsou universita v Chicagu, illinoiská universita v Champaignu a Knox College v Galesburgu. R. 1892 vycházelo ve státu 1438 časopisů. V čele správy státu jest guvernér lidem na 4 léta volený. Zákonodárnými sbory jsou senát o 51 členech volených na 4 roky a sněmovna repraesentantů s 153 členy volenými na 2 roky. Právní moc vykonává nejvyšší soudní dvůr, jehož členové jsou voleni lidem na dobu 9 let. V kongressu zastoupen jest stát 20 poslanci a pro volbu presidenta Spoj. Obcí vládne 22 hl. Příjmů státních r. 1890 bylo 3,946.185 doll., vydání 2,664.452 doll., stát. dluhu 1,184.907 doll., dluhů hrabství 11,016.380 doll. a dluhů měst 26,456.965 doll. Z důležitějších stát. ústavů jsou zde 4 ústavy pro choromyslné, školy pro slabomyslné dítky, slepce a hluchoněmé, 2 káznice a 1 polepšovna. Stát rozdělen jest na 102 hrabství a hl. m. jest od r. 1810 Springfield. – Illinois jest částí onoho území na Ohiu, které koncem XVII. stol. osazeno bylo osadníky francouzskými. Mírem v Paříži připadlo území toto Anglii, r. 1775 pak Spoj. Obcím. Od r. 1787 tvořilo čásť territoria Západní Indiany, stalo se r. 1809 samostatným territoriem a r. 1818 státem. – Srv. Davidson, History of l. (Chicago, 1874); Breese, Early history of Illinois 1673 – 1763 (t., 1884); Reynolds, Pioneer history of Illinois (t., 1887, II. vyd.); Moses, Illinois, historical and statistical (t., 1889 – 93, II. sv.). Dodatky Má 146.756 km2 a 4,821.550 obyv. (1900), podle odhadu z r. 1906: 5,418.670 obyv., 37 na 1 km2. Pouze 85 078 z nich bylo barevných, 1583 Asiatů (Číňanů a Japanců), 16 Indiánů; 966.747 narodilo se v cizině, z nich 332.169 v Německu, 114.563 v Irsku, 67.949 v Polsku, 99.147 ve Švédsku, 64.390 v Anglii, 50.595 v Kanadě a 38.570 bylo Čechů přistěhovalých. Dvě pětiny obyvatelstva připadají na největší město státu Chicago. Hlavní plodiny zemědělské daly r. 1907 tuto sklizeň: kukuřice 342,756.000 bushelů, oves 101,675.000 bushelů, pšenice 40,104.000 bushelů, brambory 13,398.000 bushelů, seno 3,730.000 t. R. 1907 bylo tu 3,393 000 kusů skotu, 4,041.293 vepřového bravu. 1,575.000 koní, 777.022 ovcí a 142.000 mulů. Střiž vlny ceněna r. 1906 na 1,022.450 dollarů. R.. 1905 Illinois měl 14.921 průmyslových závodů s kapitálem 975,844.799 doll., se 433.957 zaměstnanými a tržbou čistou 1,410.342.129 doll. Nejdůležitější průmyslové obory jsou masný s kapitálem 80,5 mill. doll., 26.953 zaměstnanými a výrobou za 317,3 mill. doll., železářský s kap. 58,5 mill., 18.358 dělníky a výrobou za 87,3 mill. doll., strojnický s kap. 84,5 mill., 36.528 dělníky a výrobou za 80 mill. doll., oděvnický s 224 mill. kap., 24 973 dělníky a výrobou za 67,5 mill. doll., výroba lihovin s kap. 44,5 mill. doll., 4725 dělníky a výrobou za 17,8 mill. doll. Jatky spotřebovaly 2,643.028 volů, 3,634 216 ovčího a 7,854.370 vepřového bravu a 295.928 telat. Hlavním nerostným produktem Illinoisu jest uhlí. Uhelné okrsky mají celkem na 110.000 km2 rozlohy. R. 1906 bylo 61.988 lidí zaměstnáno v dolech, těžba činila 40 mill. t v ceně 44,763.062 doll. Petroleje dobylo se r. 1906: 4,397.050 barrelů za 3,274.818 doll., přírodního plynu za 87.211 doll., zinku za 34,404, fluoridů za 160.623 doll., stavebního kamene za 2,961.436 doll., cementu za 2,461.494 doll., za výrobky z hlíny 12,634.181, železa za 47,128.000 doll., celkem celá nerostná těžba r. 1906 za 121,188.306 doll. V Illinoisu jest 172 km průplavů, 19.000 km železnic na 4000 km drah elektrických.-Mather, The making of Illinois (Chicago, 1900); Greene, The Government of Illinois (»Handbooks of American Governments.« New York a Londýn, 1904); Finley, Illinois (»American Commonwealth« Series, Boston).

Související hesla