Chicago

, město na severu USA (stát Illinois) u Michiganského jezera; 2,7 mil. obyvatel (1996), aglomerace 8,6 mil. obyvatel (1996). Třetí největší metropolitní oblast USA, významné obchodní, průmyslové, dopravní, finanční i kulturní středisko. Průmysl hutnický (ocelárny), petrochemický, strojírenský (dieselové motory, zemědělské stroje), potravinářský, elektrotechnický, dopravní zařízení. Jedna z nejvýznamnějších železničních, dálničních a leteckých křižovatek USA; mezinárodní letiště O’Hare je v počtu odbavených cestujících (82 mil., 1999) třetí největší na světě. Metro, systém městských expresních dálnic, přístav. Divadlo, muzeum, filharmonie, knihovny a galerie. Několik univerzit (nejstarší 1892). Výstavné centrum (The Loop) s významnou moderní architekturou (viz též chicagská škola), mrakodrapy (administrativní budova Sears Tower, 443 m). Česká menšina. – Chicago založeno v roce 1804 jako Fort Dearborn při ústí řeky Chicago do Michiganského jezera; město od 1837, vyhořelo 1871. V roce 1886 mezinárodně významná tzv. chicagská stávka za osmihodinovou pracovní dobu. Ve 20. letech 20. stol. proslulé korupcí a gangsterstvím.

Ottův slovník naučný: Chicago

Chicago: [šikágo], hl. m. hrabství Cooku, státu Illinois, Spoj. Obci severoamer., druhé město Unie co do velikosti, počtu ob., velkoleposti průmyslu a obchodu, první město na světě, pokud týče se báječně rychlého vzrůstu a vývoje a největší obilní tržiště světové. Leží na 41° 53' s. š. a 87° 36' z. d., 179 m n. m., při jihozáp. březích Michiganského jezera, 301 km sev.-vých. od hl. m. státu Illinois, Springfieldu, 1130 km záp. od New-Yorku, 2970 km vých. od San Francisca, po obou březích řeky Chicaga, která se svým přítokem South Branch of Criver rozděluje město na 3 asi stejně veliké části, severní, jižní a západní. Celkem zaujímá Chicago plochu 448,9 km2 (16krát větší než Praha s předměstími), není však úplně zastaveno a uzavírá v sobě částečně i prairie. Půda tato byla původně pokryta rozsáhlými lesy a bažinami, pročež za účely zdravotnickými veskrze zvýšena uměle o 3–4,5 m; předměstí mají většinou chudobná, dřevěná stavení, mezi nimiž rozsáhlé a velkolepé průmyslové závody. V okolí města jsou velké lesy, prairie a úrodná pole, na nichž pěstuje se kukuřice, žito, oves a brambory. Průměrná teplota 8 °C., v červenci 22°, v lednu –4 °C., deště spadá ročně 829 mm. Jednotlivé čtvrti města spojeny jsou mezi sebou 63 otáčivými mosty a 2 tunnely pro pěší i povozy; ulice skoro veskrze protínají se pravým úhlem, jsou široké, většinou dřev. špalíky dlážděné a mají celkovou délku 3277 km, z čehož ovšem dle evropského smyslu pouze 849 km jest úplně vystavěno. Osvětlení slouží 24.878 svítilen plynových a 993 elektrických; v ulicích z pravidla nachází se stromořadí. Největší a nejdůležitější ulice jsou: State-, Southwater-, Dearborn-, Lassalle-, Madison-, Randolph-, Washington-Street, Wabash-, Fifth-, Prairie-, Dearborn-, Lassalle-Avenue, Michigan-a Washington-Boulevard a Lake-Shore-Drive. Mnoho velkých parků dalo podnět k označení Chicaga městem zahrad; tak jsou zde: Lincolnův park v sev. části města při Michig. jezeře, s umělým jezerem, jež utvořeno bylo hrázemi z části jezera, jezdeckou sochou gen. Granta, pomníkem Abr. Lincolna, bronz. sochou Schillerovou a světel. fontánou elektrickou, dále parky Humboldtův, Garfieldův, Douglasův, Washingtonův, Jacksonův (při jezeře Michig.), v němž konala se velká světová výstava r. 1893, Lake Park u přístavu a j. Parky tyto spojeny jsou mezi sebou velikými boulevardy v úhrnné délce 82 km, z nichž však pouze asi 1/3 jest úplně dohotovena. Boulevardy zřízeny nákladem velmi značným; tak byl výdaj při boulevardu Michigan-Avenue-Drive asi 200.000 doll. za 1 angl. míli. Uvnitř města jsou ještě některé menší parky, jako Union Park a Lake Park s malým křišťálovým palácem. Budovy v Chicagu vynikají většinou spíše svou rozsáhlostí a nákladností než krásou. Chicago má 315 kostelů a 148 modliteben; kostely většinou nemají umělecké ceny; vnitřní zařízení začasté podobá se evropskému sálu koncertnímu. Z celého toho množství kostelů zasluhují zmínky pouze první kostel presbyteriánský v got. slohu v Indiana-Avenue s vys. vězí, druhý kostel presbyteriánský v Michigan-Avenue, rovněž gotický; nádherný třetí kostel presbyteriánský, římsko-katolická kathedrála of the Holy Name s krásnými varhanami, gotický katolický kostel St. James s krásnými malbami na skle, unitářský Church of the Messiah, kostel církve episkopální se zvonkovou hrou a velká synagoga v maurském slohu. Z budov světských jmenovati sluší radnici (Court House) a městský dům (City Hall), tvořící dohromady velký blok a stavěné ve slohu franc. renaissance, budovy soudní s velkou věznicí, ženského spolku temperenclářek ve franc. gotice (nákladem 1 mill. doll.), obchodní komory, plodinové bursy, pojišťoven (Insurance-Exchange), celnici, t. zv. Rookery, budovu to o 12 poschodích, v níž zařízeno množství elegantních obchodních kanceláří, ústřední hudební síň Auditorium, budovy university a jiných škol, Pullmanův palác; dále četné obrovské hotely, z nichž největší jsou Palmer House s 746 pokoji, Grand Pacific Hotel, Auditorium Hotel, Virginia Hotel, poskytující přístřeší celkem asi pro 50.000 hostů; velmi četné jsou velkolepé obch. závody o 16–20 patrech, sestrojené cele ze železa a obložené cihlami a kamenem, elegantní budovy různých klubů a j. Před r. 1871, kdy velkým požárem lehla popelem větší čásť města, byly v Chicagu skoro jen domy dřevěné; nyní, zvláště v čtvrtích obchodních, jsou všecky domy vyvedeny z cihel, žuly, mramoru, pískovce neb železa. Domy obytné ponejvíce slouží za příbytek pouze jedné rodině; v poslední době však nestačil tento způsob pro ohromný vzrůst obyvatelstva a staví se i obytné domy o mnoha poschodích. V domech těch jest 5371 vytahovadel. Z pomníků sluší uvésti ještě pomníky »pionéræ Rob. Cavaliera de Lassalle a Fritze Reutera a pomník K. Linnéa postavený zdejšími Švédy. Zásobování města vodou děje se velikým vodovodem, jehož pumpy čerpají vodu z Michiganského jezera a zdvihají ji do výše 40 m na věž 6,9 km od jezera vzdálenou, odkudž tlačí se vyzděnymi štolami do města. Vodovod ten dodává denně 3,3 mill. hl vody. Sev. a záp. čásť města mají samostatné vodovody. Mimo to má Chicago několik artézských studnic. Vyučování na veřejných školách děje se zdarma. Školy ty rozdělují se na tři stupně: primary schools, grammar schools a high schools. Školy třetího stupně jsou gymnasia vyššího řádu s odbornými školami. Ve všech školách požívají vyučování hoši i dívky společně. Veřejné školy r. 1890 navštěvovalo 135.551 žáků a žákyň; učitelů na nich půsosobilo 2842 a náklad obnášel 4,809.001 doll., z čehož 2,021.779 doll. připadalo na služné učitelstva. Mimo to soukromé školy se 402 uč. navštěvovalo 7341 žáků, školy náboženské s 1089 uč. 50.172 ž., dětské zahrádky s 219 uč. 3941 ž. a obchodní školy s 144 uč. 3534 ž. K veřejným školám patří též 1 všeobecná škola pokračovací (Manual Training school), 25 škol večerních a 5 škol pro hluchoněmé. Ze škol třetího stupně nejnavštěvovanější jsou t. zv. Northwestern University v předměstí Evanstonu a Lake Forest University. Vlastní universitu »University of Chicago«, zal. r. 1857 a otevřenou r. 1892, navštěvovalo v r. 1894–95 1587 stud. a působili zde 151 uč. Univ. knihovna má 380.000 sv. (1891), zvl. školu právnickou a hvězdárnu. Z ostatních učilišť zasluhují zmínky Chicago Athenaeum, ústav pro vyučování řečem, německo-angl. škola, kat. kollej sv. Ignáce, akademie sv. Xavera pro mladé dívky, vojenská akademie státu Illinois, židovská pokračovací škola (Jewish Manual Training school), 6 škol lékařských, 4 bohoslovecké semináře, 2 školy hudební, 2 školy pro literaturu, 1 škola pro fotografy a j. Z veřejných knihoven jsou největší městská s 211.157 sv. (1895) a 40.000 brožurami, Newberryská se 125.000 sv. (1894), knihovna právnické společností s 28.587 sv. (1894) a historické spol. s 20.000 sv. (1891). Z ostatních vědeckých společností mají váhu Academy of Sciences, Academy of Design a Chicago Art Institute, který má krásnou sbírku obrazů, mincí, skulptur, mědirytin, dřevorytin a starožitností. Četné a velkolepé jsou ústavy dobročinné, veřejné i soukromé. Chicago má 11 nemocnic, z nichž největší jsou Cook County Hospital, Mercy Hospital a námořnická nemocnice, dále sirotčinec, sirotčinec roznášečů novin a cídičů bot, nalezinec, chorobinec pro nezhojitelné nemocné, útulnu pro padlé dívky (House of the Good Shepherd), útulek pro pijáky (Washingtonian House), dětský útulek sv. Vincence s nemocnicí pro matky, chudobinec, útulnu pro staré ženy, blázinec, židovský dobročinný spolek, spolek proti týrání dětí a zvířat (Illinois Humane Society) a mn. j. – Četné kluby mají své zvláštní, namnoze nádherně zařízené budovy; z nich největší jsou Union League Club s 1200 členy, Calumet Club (klub dýmky míru), Union Club. Rovněž četné lože svobodných zednářů mají vlastní budovy. Divadel jest 25, navštěvovaných denně asi 15.000 osobami; mají však celkem jen skrovnou uměleckou úroveň. Největší jsou Auditorium, v němž provozují se pouze velké opery, s 4000 sedadly, Mc. Vickers Theatre s 2300 sedadly a Columbia Theatre s 2000 sedadly. Časopisů vychází v Chicagu mnoho, v nejrůznějších řečech. Z nich 24 vychází denně, 36 dvakrát za týden, 260 týdně, 192 měsícně. Nejdůležitější jsou Chicago-Tribune«. s republ. tendencí a 90.000 předplatiteli, Chicago-Herald« směru demokratického o 100.000 výt., »Daily News« o 220.000 výt., radikálně republ. »Inter Ocea◁ o 140.000 výt., »Illinois-Staats-Zeitung«. Z týdenníků mají význam »The Economist«, »The Graphic« a »Americæ. – Chicago jest sídlem římsko-kat., anglikánského a methodistického biskupa a hlavního stanu Missourské vojenské divise. Ohromnou důležitost pro Chicago mají průmysl a obchod. R. 1890 bylo v městě 9959 průmysl. závodů, v nichž 203.107 dělníku spracovalo výrobků v ceně 632,184.140 doll. Nejvelkolepější jsou jatky; závodů takových má Chicago 68, zaměstnávají 17.878 dělníků a spracují zboží za 203,825.092 doll. Ohromně rozsáhlé jsou dvory pro dobytek zv. Union Stockyards v jihozáp. části města. Pokrývají 350 ha, mají 3300 stájí a chlévů pro 25.000 kusů hov. dobytka, 14.000 ovcí a 150.000 vepřů, 32 km ulic a 139,9 km drah železných. Největší z firem tohoto odvětví, Armour & Co., zaměstnává 6775 dělníků a spracuje denně 6000 kusů vepř. dobytka; jiné velké firmy jsou Swift & Co. s 3400 dělníky a Nelson Moris & Co. s 3000 dělníky. Celkem spracují veškeré závody kolem 10 mill. kusů dobytka ročně. Z ostatních odvětví průmyslových vynikající místo zaujímají: 186 závodů pro výrobu mužských oděvů s 6727 dělníky a výrobou roční za 32,517.226 doll.; 212 sleváren a strojíren s 12.995 děl. a výrobou v ceně 29,928.816 doll. (největší z nich Illinois Steel & Co. zaměstnává sama na 10.000 děl.); 157 továren na nábytek s 8295 dělníky a výrobou za 13,582.350 doll.; 7 továren na želez. vagony s 5878 děl. a výr. za 14,517.719 doll., z nichž největší jest továrna Pullmanova v předměstí Pullman City; 16 továren na hospodářské stroje s 3945 děl. a roční výrobou v ceně 11,883.976 doll.; 116 pil na dříví s 8056 děl., již spracují zboží za 17,604.494 doll.; 15 továren na mýdlo a svíčky s 978 děl. a výr. za 8,987.542 doll.; 3 vinopalny se 158 děl. a výr. za 8,030.863 doll.; dále jsou zde továrny na piana a varhany, kamna, kožené zboží, doutníky, umělecké slevárny, velké mlýny na obilí, cihelny, knihtiskárny a j. Též obchod jest ohromný. Největší ruch obchodní má sídlo v jižní části města v ulicích mezi řekou a Michiganským jezerem. Hlavním předmětem obchodu jsou dobytek a obilí a zaujímá v tom Chicago prvé místo na světovém trhu. R. 1891 přivezeno na trh 3,250.350 kusů hov. dobytka, 205.383 telat, 2,153.537 ovcí, 8,600.805 kusů dob. vepř. a 94.396 koní v ceně 239,434.310 doll. Obchodní obrat na trhu obilném byl 66,57 mill. bushelů kukuřice, 68,77 mill. b. ovsa, 38,99 mill. b. pšenice, 7.57 mill. b. žita. Vývoz obilí a mouky obnášel 207,987 mill., dovoz 231,821 bushelů. K nakládání obilí slouží 26 elevatorů, které dohromady pojmou 30 mill. bush. Ohromný jest též obchod se dřívím. Zdejší ohrady na dříví jsou největší na světě. Vyváží se dříví 263,963 mill. m3 a dováží se 623,433 mill. m3. Veškerý dovoz r. 1891 činil 844,916.196 doll., z čehož bylo zboží přímo z ciziny dovezeného za 15,105.775 doll., vývoz domácího zboží měl cenu 872,279.283 dollarů; obchod transitní 57,497.917 doll. Hlavními předměty dovozu jsou dobytek, kůže, obilí, mouka, uhlí, stavební dříví, šindel, sůl, petrolej, brambory, vejce, drůbež, ovoce a j. Vývozním zbožím jsou obilí, solené a čerstvé maso, dříví, převařené máslo, kůže, kožešiny, vlna a j. Obchodu slouží 79 bank a sice 21 bank národních se závodním jměním 22,3 mill. doll. a 14 bank státních se záv. kapitálem 12.5 mill. doll. Celý obrat peněz v těchto bankách obnášel r. 1891: 4456.88 mill. doll. Největší z bank First National Bank má závodního jmění 6 mill. doll. Skoro veškeré důležitějši státy mají zde své konsuláty. Z evropských států zastoupeny jsou v Chicagu Belgie, Dánsko, Anglie, Francie, Italie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Švédsko, Španělsko a Turecko. Stálý a velkolepý vzrůst svého obchodu děkuje Chicago velmi rozvětvené síti železných drah a průplavů. Průplavem Illinois-Michiganským a jinými menšími průplavy spojeno jest město s Mississippim, jezery Kanadskými a průplavy Erieským a Wellandským s Atlantským okeánem. Přístav města, chráněný velkolepými hrázemi, utvořen jest uměle z ústí řeky Chicago R. 1891 přibylo do přístavu 10.224 lodí o 5,824.852 tunách a odjelo 10.294 lodí o 5,506.700 t. Chicago samo má 384 lodí, skoro veskrze parníků o 65.281 t. Druhý menší přístav má Chicago v jižní části města. Tratí želez. drah ústí se v Chicagu v 8 velkých nádražích 35, z nichž 22 jest v rukou velkých společností. Denně přijíždí 940 vlaků. Drahami spojeno jest Chicagose všemi většími městy sev. a vých. států a s údolím Mississippským. Telefon i telegraf jsou v rukou soukr. společností. Poštou r. 1891 dopraveno 139,860.372 psaní a lístků, 10,428.516 dopisů v místním obvodu, 39,348.088 tiskopisů, 3,265.528 zásilek rekommandovaných a povozných a 10,501.671 doll. peněz, z čehož 380.737 doll. dopraveno do cizozemska. Příjem pošty obnášel 3,693,878 doll., vydání 1,376.998 doll. Dopravě v městě slouží hustá síť pouličních drah, 622 km dl., tři trati v délce 104,6 km s podzemním vedením lanovym spojují město s předměstími. Mimo to slouží dopravě četné trati omnibusové. Správa města spočívá v rukou purkmistra (mayor), registratora, pokladníka, právního zástupce a 68 městských radních. Tito všichni voleni jsou občanstvem na dobu 2 roků, kdežto ostatní úřednictvo jmenuje purkmistr. Město rozděleno jest na 34 okresy (wards), z nichž každý zastoupen jest v městské radě 2 aldermeny. Při městském úřadu jsou oddělení pro zdravotnictví, zákonodárství, policii, požární službu, školství, veřejné práce, budovy, finance, registraturu, pokladnu a berně. Městské finance jsou ve stavu příznivém. Dluh obecní r. 1890 obnášel 13,180.254 doll., jmění 34 mill. doll., příjmy 23.5 mill. doll., vydání 17,845.442 doll. Počet obyvatelstva vzrůstal bezpříkladně. Žádné velkoměsto světa nevzniklo tak rychle jako Chicago R. 1837 bylo obyvatel 4179, r. 1840: 4853, r. 1850: 29.963, r. 1860: 112.172, r. 1870: 298.977, r. 1880: 503.185, r. 1890: 1,208.669 a r. 1892: 1,375.335. Z toho jest 14.490 negrů a 450.666 v cizině narozených, a sice 161.039 Němců, 70.028 Irčanů, 29.967 Angličanů, 9217 Skotů, 24.297 Kanaďanů, 43.032 Švédů, 21.835 Norů, 7087 Dánů, 34.086 Poláků, 25.105 Čechů, 7683 Rusů, 6043 jiných Rakušanů, 5420 Hollanďanů, 5685 Italů atd. Nehledíc k narození v cizině jest v Chicagu dle národností asi 400.000 Němců, 200.000 Irčanů, 90.000 Skandinávců, 50.000 Poláků, 65–75.000 Čechů, 45.000 Angličanů a Skotů a j. R. 1891 událo se 25.000 narození, 18.000 sňatků a 27.754 úmrtí, z čehož jest patrno, že obyvatelstva přibývá přistěhováním. Prvními bělochy, kteří navštívili území, na němž nyní Chicago se rozkládá, byli jesuitští missionáři Marquette a Joliet r. 1662–1663. Prvním osadníkem byl negr Jean Baptist Point au Sable, uprchlík ze San Dominga, jenž r. 1790 u řeky zbudoval si chatrč. R. 1804 založena zde tvrz Dearborn k ochraně obchodníků s kožešinami proti Indiánům. Tvrz tato byla r. 1812 za války Spoj. Obcí s Anglií opuštěna a Indiány zničena, ale r. 1816 opět vystavěna. Vlastní vznik města počítati možno teprv od r. 1829, když rozhodnuto bylo o stavbě průplavu Illinois-Michiganského. Tou dobou bylo zde pouze 13 domků, ale již r. 1837 napočteno 4179 ob. a od r. 1840 vzrůst města nabyl rozměrů obrovských. R. 1870 předčilo Chicago co do počtu obyv. Cincinnati a r. 1880 i St. Louis, čímž stalo se největším městem záp. od Alleghanského pohoří. Veliký požár r. 1871, jímž sežehnuto 18.450 domů, připraveno o žívot na 200 lidí a způsobena škoda 194 mill. doll., přispěl nemalou měrou k vývoji města, ježto při výstavbě shořelých častí města bylo možno zavésti mnoho moderních zařízení a nové stavby pořízeny místo ze dřeva ze solidního materiálu stavebního. R. 1874 vypukl opět značný požár a způsobil škody asi za 4 mill. doll. V posledních létech opětovně udály se v Chicagu velké anarchistické výtržnosti a vzpoury dělníků, které musily býti brannou mocí potlačeny. – Srv. Seeger a Schläger, Entwickelung, Zerstörung und Wiederaufbau von Chicago (Chicago, 1872); Sheahan, Chicago, seine Gegenwart, Vergangenheit und Zukunft (t., 1872); Tacher, Chicago past and present (t., 1882); Bross, History of Chicago (t., 1883); Andreas, History of Chicago from the earliest to the present time (t., 1885, 3 sv.); Marquis, Handbook of Chicago (t., 1885); Schick, Chicago and its environs (t., 1891); Seeger, Chicago, die Geschichte einer Wunderstadt (t., 1892); von Hesse-Wartegg, Chicago, eine Weltstadt im amer. Westen (Štutgart, 1893). red. Počet Čechů v Chicagu páčí se v posledních létech na 65–75.000 duší, asi o 15 až 25.000 více, než obyčejně vykazuje census, který v rubrice národnostní provádí se nepřesně, počítaje mnohé Čechy za Rakušany a Němce. Počet ten znamená asi 20.–24. díl všeho obyv. a rozložen je na celou řadu »ward«, volebních a spisovných okresů města. Hlavní skupiny české, nazvané »osadamį, kde totiž Čechové bydlí hromadně, nacházejí se jmenovité na Záp. straně města při jižním rameni řeky, nebo vlastně zátoky Chicaga. Zde, hlavně mezi Halsted Street a Ashland Avenue, přesahujíc však značně obě jmenované třídy, nachází se kolem Západní 18. ulice (West 18 th Street) největší česká osada, Plzeň, kde sídlí nejméně polovice všech Čechů chicagských a je největší český chrám sv.Jana Nep, spojený s českou kollejí, kterou vedou čeští benediktini, dále českoangl. svobodná škola, obecná to česká škola krajanů svobodomyslných s divadelním sálem, a pak divadlo »Thaliæ, postavené soukromníkem nákladem asi 100.000 doll. V Plzni jsou největší české obchody se všemi potřebami pro krajany a s českými nápisy. Na Blue Island Ave. je banka Kašpara & Karla a velký pivovar, největší český závod v Chicagu. Poblíže je výstavná Betlémská kaple českých methodistů s celým klubovním zařízením. Na Ashland Ave. je nová výstavná tělocvična »Sokola Plzeňskéhœ. Západně od Plzně jest osada »U vápene▽ a dále Klatovy, na sever od Klatov je Kalifornie a ven již z města Tábor a osada v Lawndale, předměstské již obci. Na Boulevardu záp. 12. ul., od Douglas Parku na východ, jsou nové Vinohrady. Na West 12 th Str. a okolí, již opět blíže řeky, mezi Halsted Str. a Canal Str., nachází se nejstarší nyní česká osada. Na jih od »řeky«, na vých. od Halsted Str., je osada na Union Ave. Tyto osady jsou více méně ve skupině. Opodál leží u velkých ústředních jatek osada v Town of Lake a na jihu města, na »Křižovatce« (Railrood Crossing), bydlí mnoho českých dělníků. Na Milwaukee Ave. na sev.-záp. straně jsou také Čechové usazeni ve větším počtu, majíce vlastní větší tělocvičnu a »síň«. Konečně i za městem na sev.-záp., v Irving Parku, kde se nacházejí oba české hřbitovy, českopolský katolický a nádherný svobodomyslných, je malá česká osada. Jednotlivě roztroušeni jsou ovšem Češi po celém městě. Čechové bydlí v Chicagu většinou ve vlastních domech, namnoze ovšem menších a dřevěných, jichž jest v českých rukou asi 10.000 v ceně téměř 30 mill. doll. Živí se ponejvíce prací dělnickou v továrnách a dílnách. Samostatných podniků českých, jež by obchodovaly se živlem cizím, jest dosud po řídku a české závody vyrábějí a prodávají hlavně opět Čechům. Pouze četní krejčí pracují, hlavně ve svých po továrnicku zařízených »šapech« (shops) na hotové obleky, pro velké sklady a několik málo továren českých dodává výrobky své firmám anglo-americkým. Jinak nalévá asi 500 českých hostinských v Chicagu opět skoro jen českým hostům, český lékař, lékárník, obchodník všeho druhu, řezník, »grocer« (kupec a hokynář), ba i advokát (»právní▽) má velikou většinou jen české obecenstvo. Tím tvoří český živel v Chicagu i v živnostenských stycích svých tuhý celek. Hlavní toho příčinou jest ovšem poměrně velmi malá dosud zběhlost v panujícím jazyku anglickém i německém, která tyto tisíce krajanů přímo nutí lnouti k sobě a zaříditi si vše tak, aby se bez cizí řeči obešli. – Co do poměrů společenských, národních a náboženských dělí se Čechové v Chicagu, jako všichni naši krajané američtí, na hlavní skupiny katolickou a svobodomyslnou, t. j. bez vyznání. u žádné církve nezapsanou. Strany ty jsou ve společenských, ba i obchodních stycích dosti ostře od sebe odděleny; katolická strana má v čele svém ovšem kněžstvo, svobodomyslná pak redaktory českých listů. Obě mají četné spolky vzájemně podpůrné, organisované namnoze po způsobu »tajných« spolků svobodných zednářů a pod., rozdělené na lože, řády a čísla, se spolkovými místnostmi, »síně« (halls) zvanými a nacházejícími se namnoze v majetku soukromém, stavěnými na výdělek. Rovněž obě zakládají i mužské a ženské jednoty sokolské, ochotnické, zpěvácké, vzdělávací, zábavní, vojenské, úsporné, stavební a j. Katolíci mají vedle toho spolky náboženské či »kostelní«, mužů, žen, mladíků a dívek, pak »rytířské« k církevním parádám. Spolky mezi svobodomyslnými jsou ve větším rozvoji, kdežto katolíci mají opět více vyvinuté školství, ovšem utrakvistické, českoanglické, a tužší organisaci ve svých jednotách. – Největší zásluhu o český život národní mají časopisy, z nichž v posl. létech vycházejí v Chicagu stále nejméně tři denníky. Nejstarší je »Svornost«, založená r. 1878, list hlavně živnostníky odbíraný, v politice »neodvislý«, t. j. dle okolností pro Čechy té neb oné strany se přidržující. Vlastníkem je Aug. Geringer, knihkupec a nakladatel český, majitel největší české knihtiskárny v Americe. »Svornost« jest největším a týdenník »Ameriká◁ vydávaný z textu jejího nejobjemnějším a nejrozšířenějším listem českoamerickým (náklad přes 10.000 ex.). Nedělní list »Svornostį, zvaný »Duch Časų, je belletristický s přílohou humoristicko-satirickou, tendence protináboženské (náklad 6000 ex.). List typografů »Denní Hlasatel«, od r. 1891, dělnického zbarvení, jest politicky rovněž »nestranný«, nový denník »Národ« jest ryze katolický. Všecky tyto denníky mají své tiskárny, vycházejí v nákladu asi 2000–2500 výtisků a vydávají objemné týdenníky. Ostatní listy jsou nepatrné nebo efemérní. Chicago pokládá se za duševní a uměleckou metropoli Čechů amerických, hlavně ovšem pro tyto noviny. Zde žijí z předních novinářů a spisovatelů českoamerických F. B. Zdrůbek, redaktor »Svornostį, hlava svobodomyslných Čechů v Americe, Bart. Bittner, humorista a satirik, Josef Čermák, autor několika knih o dějinách Spoj. Obcí, Lad. Flígl, překladatel; z hudebních umělců Jos. Vilím a J. H. Čapek, virtuosové na housle a skladatelé; z malířů pí. M. Koupalová-Lusková, J. Košař a j. První Čechové usadili se v Chicagu kol r. 1852 a první osada vznikla na Severní straně u nynějšího Lincoln Parku. Brzo však přesídlili se krajané naši k jižnímu rameni »řeky« nacházejíce tam práci ve dřevěných ohradách, na obilních lodích a na jatkách. Teprve po r. 1860 počali se zde silněji vzmáhati. Prvním českým spolkem v Chicagu byla r. 1860 českoslovanská – setnina milice (!), ale skoro současně založen vlastenecky čtenářský, zábavní a divadelní spolek »Slovanská Lípæ, jenž postavil si r. 1864 síň na Taylor Str., kde byla i první česká škola nedělní. Asi současně postaven byl i první český kostelík sv. Václava na Dekoven Str., v němž byl prvním českým farářem Moravan P. Molitor. České ochotnické divadlo hrálo se již r. 1863. První českoamer.»Sokol« povstal zde r. 1865 a tehdy jednáno v Chicagu již i o ústř. národní spolek Čechů amerických. O první noviny v Chicagu zasazoval se r. 1857 Vojta Náprstek, ale vyšly zde až r. 1867. Čechové chicagští mají obyčejně dva zástupce (aldermen) v městské radě, jednoho ve školní radě, jednoho v okresní radě (okr. kommissař) a jednoho ve stát. sněmu illinoiském. V úřadech a mezi obecními zřízenci, na poště, v učitelstvu a j., jsou Čechové zastoupeni rovněž přiměřeně počtu 8000–10.000 hlasů českých voličů vůči nejméně 250.000 voličů vůbec. -eri. Dodatky Zůstává stále na druhém místě mezi městy Unie, majíc nyní podle odhadu 1907 2,367.000 obyv. proti 1,698.575 obyv. r. 1900. – Rovněž návštěva university chicagské rychle stoupá, neboť 1906 studovalo tu u 351 professorův a docentů 4598 posl. – R. 1893 byla tu uspořádána světová neboli Columbova výstava World's Columbian-Exposition, jíž se účastnily všechny státy. Zabírala plochu 268,65 ha velikou a prostírala se v délce 2,4 km podle břehu jezera. Výdaje činily 25,5 mill. doll., příjem 28,1 mill. doll., čistý zisk po uhrazení všech závazků 1,8 mill. doll. Návštěvníků bylo 21,463.256. Z budov zůstaly pouze tři: umělecká budova s Freldovým museem, klášter La Rabida, přestavěný na nemocnici a německý dům, darovaný něm. vládou městu.

Související hesla