Kultura


1. a) obecně způsob péče, úroveň znalostí (kultura jazyková, kultura těla, kultura obrazová, kultura politická, kultura právní); b) komplexní termín označující souhrn materiálních i duchovních hodnot vytvářených lidstvem v celé jeho historii, které nejsou výhradně biologické povahy a nejsou dědičně předávány z generace na generaci; materiální kultura je souhrn hmotných hodnot (technika, stavby, umělecké a řemeslné výtvory aj.), duchovní kultura je souhrn výsledků v oblasti vědy, umění a společenského života vůbec (zvyky, tradice, sociální organizace). Vlivem kultury na přírodní prostředí a organizaci prostoru se zabývá kulturní geografie; c) specificky lidský fenomén tvořený z konvencionalizovaných vzorců myšlení a chování (včetně tzv. temperamentu a národní povahy); zahrnuje komunikační systémy (jazyk), hodnotové systémy, víry, sociální a politické organizace, obživné a jiné ekonomické aktivity, vědu, umění aj. – V pojetí sociální antropologie 19. stol. byla kultura vědomým produktem lidské mysli a konání a podle toho byly hodnoceny tzv. kultury jednotlivých etnik a národů jako projevy dosaženého stupně vývoje. Nízká úroveň materiální kultury ale často neodpovídá úrovni duchovní kultury, která je např. u tzv. primitivních národů velmi bohatá a rozvinutá. V současnosti je proto kultura chápána jako obecný rámec, ve kterém lidé v procesu učení získávají dobově a místně specifický soubor hodnot, názorů a jiných kulturních rysů, prostřednictvím kterého vnímají a interpretují veškerou realitu svého bytí; d) v úzkém pojetí existence, produkce a konzumace duchovních statků, zejména uměleckých („jít za kulturou “). Viz též kultura masová;
2. antropologie, sociologie způsob konání, cítění a myšlení, který je vlastní určité lidské populaci (kultura Inuitů, kultura lidová, kultura studentů);
3. archeologie souhrn všech nálezů z určité doby a z určitého prostředí, které předpokládají shodný vývoj (únětická kultura, kultura lidu popelnicových polí ap.). Viz též archeologická kultura.

Ottův slovník naučný: Kultura

Kultura (z lat.) značí pěstování, vzdělávání a zušlechťování něčeho, co je schopno vývoje k zlepšení; tak mluvíme o kultuře obilí (kultura hospodářská), stromoví (kultura lesní), zvěře i člověka. Kulturou v užším smyslu rozumíme ten stav ve vývoji člověčenstva, kdy primitivní divošský ráz lidského rodu (bellum omnium contra omnes) byl překonán a společnost lidská počíná se utvářeti, organisovati. Podle evoluční theorie předchází před tímto stavem stav beztvarý, chaotický, kdy společnost není ještě rozlišena. Společenství majetku (kommunismus hospodářský) a společenství žen a mužů (promiscuita pohlavní v různých formách) charakterisují podle této theorie dobu předkulturní; kultura počítá se obyčejně od té doby, kdy tyto útvary ustupují individuálnému rozlišování, kdy tedy vyskytuje se monogamická rodina a soukromé vlastnictví, jimiž je dán základ právu, jež v dobách starších co nejtěsněji souvisí s kultem náboženským, éthikou i poesií.

Související hesla