Mešita

, islámská kultovní stavba určená k modlitbám a poradám věřících. Vlastní modlitebnu (haram) tvoří velký, většinou sloupový sál s výklenkem (mihráb), označujícím směr k Mekce (viz též kibla). Vedle mihrábu stojí kazatelna (minbar), popř. k ní přilehlá lóže pro vznešené osobnosti. Oddělené je místo určené ženám. V mešitě nejsou žádné lavice ani židle, výzdoba sestává z ornamentů a kaligrafických nápisů. Vstup nutný bez obuvi, aby se místo uchovalo čisté. K modlitebně zpravidla přiléhá dvůr osázený stromy a lemovaný arkádovým ochozem; modlitebna stojí na straně obrácené ve směru k Mekce. Na dvoře je studna pro rituální omývání. Původní typ mešity rozvinul oproti podélným křesťanským chrámům šířkovou dispozici, aby věřící mohli být ve stejné blízkosti k mihrábu. Později stavební typy mešity rozrůzněny podle slohu i zemí; jejich inspiračním zdrojem se stal zejména byzantský chrám Hagia Sofia. Základní půdorysné schéma doplněno minarety a monumentálními vstupními branami, k mešitě popř. připojeny školy (viz též medresa), knihovna, zařízení pro chudé ap. K východní straně mešity často přiléhá mauzoleum významných osobností.

Ottův slovník naučný: Mešita

Mešita (z arab. mesdžid), franc. mosquée, špan. mezquita, ital. meschita [meskíta], muhammedánská modlitebna.

Související hesla