New Jersey

, zkratka NJ – federální stát na východě USA ležící u Atlantského oceánu; 20 169 km2, 8,1 mil. obyvatel (1998), hlavní město Trenton (85 400 obyvatel, 1996). Malý, hustě osídlený stát; který přímo navazuje na metropolitní oblast New Yorku. Členité pobřeží (ostrovy, kosy). Bažinatá nížina přechází k severu v kopcovitou krajinu s mnoha jezery. 40 % území pokrývají lesy. Průmysl těžební (rudy železa a zinku), automobilový, letecký, loďařský, chemický, petrochemický, textilní, potravinářský. Pěstuje se kukuřice, sója, brambory, ovoce, zelenina. Chov skotu. Významná je sféra služeb a obchodu. – Do roku 1664 součást kolonie Nové Nizozemí, od roku 1702 anglická korunní kolonie, v roce 1776 byla vyhlášena nezávislost. Od roku 1787 stát USA.

Ottův slovník naučný: New Jersey

New Jersey [ňú džersí] (úřední zkr. N. J.), stát ze středních Spojených Obcí severoamer., mezi 38° 56' – 41° 21' s. š. a 73° 54' až 75° 33' vých. d.; omezují jej státy na s. New York (oddělený od něho řekou Hudsonem), na z. Pennsylvania (oddělený řekou Delawarem), na j. zátoka Delaware, na v. Atlantský okeán. Měří 367,6 čtv. metrů čili 20.240 km2 a čítá (1890) 1,444.933 obyv. (71 na km2), z těch 720.819 mužů, 724.114 žen. N. J. tvoří takořka poloostrov mezi ústím Hudsonu a Delaware a sklání se povlovně k moři až k mysu May, až ke kterému táhnou se dlouhé písčiny a nízké ostrůvky nebezpečné plavbě, počínající už od Sandy Hooku při přístavu New Yorkském. Hlubších zátok není. Při pobřeží rozkládají se veliké roviny písčité porostlé lesy jedlovými a smrkovými, z nichž klidí se ročně na 45.000 hl ostružin. Na sev. je drsný, hornatý kraj, jejž prostupují tři rovnoběžné řetězy Alleghanských či Modrých hor. Při Hudsonu spadají srázně jakožto »Palissady«. Nejvyšší jejich body jsou: Rutherford Hill (453 m), High Point (550 m). Půda při břehu jest původu třetihorního a čtvrtohorního uprostřed jurského, triasového a křídového, na sev. skládá se z prahornin a útvarů silurských. Vedle pohraničných řek zmíněných uvésti dlužno řeky Passaic, Hackensack, Raritan a Great Egg Harbor River. Podnebí je přímořské a celkem mírné, střední temperatura roční + 10,5°. Na mnohých místech zvl. bažinatých přímořských jsou v létě moskýti velmi nepříjemni. Množství roč. srážek 1020 mm. Větší města. Newark, Jersey City, Paterson, Amdem, Hoboken, Trenton (město hlavní), Elizabeth, New Brunswick, Orange. Země je rozdělena na 21 counties, zákon sbor skládá se z 21 senátorů (volí se jako guvernér na 3 léta), 60 repraesentantů; do kongressu vysílá N. J. 8 členův a 2 senátory, při volbě praesidenta má tedy 10 hlasův. Půda je úrodnosti jen prostřední, zvlášť důležito jest ovocnictví. Rolnictví vynáší za 7,5 mill. doll. sena, 5 mill. doll. kukuřice, 2 mill. doll. pšenice, 5,7 mill. doll. bramborů, 1,5 mill. doll. ovsa. Země dává železo (kolem 450.000 t), zinek, jíl, břidlici, pískovec. Ústřice vynášejí kolem 16 mill. korun ročně. Průmysl velmi čilý, za to obchod přímořský a plavba méně důležita, soustřeďujeť se v New Yorku a Filadelfii. Loďstvo čítá asi 1200 různých lodí. Průplavy Monisský a Delaware. Raritan spojují Delaware s Jersey City. Síť železniční měří přes 3600 km, Školy obecné navštěvuje přes 230.000 dítek. Pět škol vyšších má 1354 stud. a 114 prof. N. J. byl kolonisován nejprve od Hollanďanů r. 1620 a r. 1664 dobyli ho Angličané. Vévoda z Yorku, později Jakub lI., jemuž N. J. náležel, přenechal jej Georgeovi Carteretovi a lordu Johnu Beckeleyovi; jméno svoje má N. J. od ostrova Jerseye, jehož Carteret jako guvernér hájil proti Cromwellovi. Roku 1674 prodána čásť jedna a roku 1686 čásť druhá N. J-e společnosti kvakerů, načež r. 1702 prohlášeno N. J. za kolonii korunní. Vojen za neodvislost stát N. J. čile se účastnil, r. 1776 prohlásil první ústavu a r. 1787 přijal ústavu Spoj. Obcí. R. 1844 dána ústava nová a r. 1875 opravena. Srv. Cook, Geology of N. J. (1868); Raum, History of N. J. (Filad., 1880).

Související hesla