New York

, zkratka NY – federální stát na severovýchodě USA; 127 190 km2, 18,2 mil. obyvatel (1998) hlavní město Albany (104 000 obyvatel, 1996). Třetí nejlidnatější a hospodářsky nejvýznamnější stát USA; dominantní postavení má aglomerace New Yorku. Povrch na severu hornatý, u Velkých jezer nížina. Severojižním směrem protéká řeka Hudson. Vnitrozemí je převážně zalesněné. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou finančnictví, služby a obchod. Průmysl hutnický, polygrafický, chemický, potravinářský, textilní, strojírenský, elektrotechnický. Pěstují se obilniny, ovoce, zelenina. Chov skotu. Hustá dopravní síť. – Od roku 1623 součást kolonie Nové Nizozemí, od roku 1664 byl v majetku vévody z Yorku, v roce 1776 byla vyhlášena nezávislost. Od roku 1788 stát USA.

Ottův slovník naučný: New York

New York [ňú jork] čili Nový York (úřední zkratka N. Y.), jeden ze Spojených Států severoamerických a z těch třinácti, jež založily Spoj. Obce koncem XVIII. stol. Dosud jest ze hlavních a slove Empire State za příčinou velikého vlivu, kterým působí na řízení veliké republiky, jakož i pro svoji lidnatost, obchod, průmysl a bohatství. Leží mezi 40° 30' – 45° s. š. a 71° 51' – 79° 46' záp. d. a omezují jej na v. státy Vermont, Massachusetts a Connecticut, na s. a z. Kanada, ode které dělí jej řeka sv. Vavřince a jezera Ontario a Erie (a Niagara), které náležejí státu N. Y. jen svými břehy jižními a východními, na j. Pennsylvanie, New Jersey a Atlantský okeán, jehož pobřeží není sice dlouhé, ale pro dopravu mořskou nejdůležitější pro zátoku N. Y-skou, jež oddělena jest od okeánu úžinami zvanými Narrows. Měří 49.170 angl. čtv. mil č. 127.350 čtv. kilometrů. Obyvatelstva bylo r. 1790 jen 340.000 a byl N. Y. tehda státem pátým co do hustoty obyvatelstva, r. 1820 (1,372.000) již prvým a zůstává jím do dnes, kdy má (1898) 6,850.000 obyv. Dle sčítání z 1. čna 1890 bylo mezi 5,997.853 obyv. okrouhle 4,427.000 domor., 1,573.000 cizincův (z těch 498.000 Němců, 483.000 Irčanů, 179.000 Angličanův a Skotů, 93.000 Kanaďanů, 81.000 Slovanů, 64.000 Italů, 43.000 Skandinavců, 20.000 Francouzů, 92.000 jiných cizinců) a 2,976.893 mužův a 3,020.960 žen. Na 1 km2 připadalo 47 obyv. Půda spočívá na jv. na formaci devonské, na z. palaeozoické, na s. a v. silurské a je hornatá na v., od New Jersey až po Kanadu, na z. je plochá. Z řek, jež vlévají se dílem do Atl. okeánu, dílem do jezer, nejdůležitější je Hudson, který náleží všecek N. Y-u, jakož i jeho nejmohutnější přítok Mohawk, podél jehož břehů táhne se kanál Erieský, potom Delaware a Susquehanna, jež pramení se uvnitř státu N. Y-u. Řeka Alleghamy jest přítokem Ohia. Na sv. hranici jest 200 km dlouhé jezero Champlainské; mimo to mnoho menších malebných jezer, jako: Lake George, Oneida, Owasco, Cayuga, Seneca, Crooked a j. Hory Alleghanies táhnou se ve dvou hřbetech od New Jersey a Pennsylvanie k jv.; u West Pointu proráží je Hudson (hudsonský Highland, 30 km šir., zřídka přes 450 m vysoký, u Fishkillu 518 m), po té táhnou se hory sev., pojíce se s Green Mountains ve Vermontu. Sz, s Highlandem skoro rovnoběžny, jsou hory Shawangang a Catshill (1159 m). Za Mohawkem lesnaté a jezernaté hory Adirondacké (Mount Marcy 1556 m). Z rozsáhlých lesů, jimiž stát býval porostlý, zbývá sotva čtvrtina; jsou většinou jehličnaté, pak listnaté (duby, javory, buky, dříny a břízy). Na s. od Mohawku jsou pralesy. Mimo chudé a studené kraje na s. a sv. má N. Y. mnoho krajův úrodných (pláně Genesee, údolí Mohawku a Hudsonu, Long Island), ač nyní vzdělávání půdy ustupuje čím dále tím více průmyslu. V horách Adirondackých vyskytuje se, ač ojediněle, los, jelen kanadský a sob, přicházejíce sem v zimě z Kanady. V lesích jsou černí medvědi, vlci, divoké kočky, vydry, bobři, kolčavky, daňci, zajíci. Ke zvláštnostem přírodním náležejí vodopády, jako Niagarský, Trentonský a Utický, pak Bakers a Glennsfall na Hudsoně, přirozený most u Chestern a krápníková jeskyně u Watertownu. Podnebí v různých částech státu jest velmi různé, zimy jsou na severu tuhé a dlouhé; pevninové podnebí vyniká pro horstva, jež dělí pobřeží od vnitrozemí. Rozdíly mezi max. a min. teploty jsou veImi značné, v Rochestru + 39° a – 22°. Hudson bývá zamrzlý 42 dní do roka, přístav Buffalský někdy až do prostřed března. Roční temper. v městě N. Y-u jest 10,6 (v létě 24,2, v zimě – 1,7), v Utice 7,5°C (v létě 19, v zimě – 4). Výška srážek mění se od 615 mm (pobř. jez. Ontaria) až po 1290 mm (Highlands). Doba trvání vegetace jest 152 dni u řeky Sv. Vavřince, 174 dni uvnitř pevniny, 186 dní na Long Islandu. Administrativně jest rozdělen N. Y. na 60 hrabství. Hl. město je Albany (100.000 ob.) na Hudsonu. Největší množství obyvatelův hromadí se v jv. rohu kolem obou břehů East Riveru v městě N. Y-u. Jiná velká města státu jsou: Buffalo (260.000), Syracuse (133.000), Troy (64.000), Utica (56.000), pak mezi 50 – 25 tis. Binghampton, Yonkers, Elmira, Shenectady, Cohoes, Poughkeepsie. První ústava dána státu r. 1777. Dle ústavy z r. 1874 je právo volební všeobecné a přísluší každému občanu od 21. roku, bydlí-li rok ve státě, deset měsíců v jednom hrabství. Zákonodárný sbor v Albany skládá se z 50 členů, volených na tři léta, a ze shromáždění 150, volených na rok. Exekutivu mají guvernér a podguvernér na 3 léta zvolení a jiní úředníci, volení na dva roky. Stát posílá 34 zástupcův a 2 senátory do kongressu, tak že má 36 hlasů při volbě praesidenta. Soudcové vesměs jsou voleni, od nejvyššího soudu appellačního (7 soudců) až po soudce smírčí. Půda N. Y-u nechová v sobě drahých kovův a jen železo vyskytuje se v horách Adirondackých. Čtvrtina obyvatelův N. Y-u zabývá se polním hospodářstvím, třetina průmyslem. R. 1896 bylo sklizeno 6,5 mill. hl kukuřice (v ceně asi 34 mill. K), 2,27 mill. hl žita (28 mill. K), 18 mill. hl ovsa (65 mill. K). Mimo to pěstuje se tu ječmen, chmel, tabák, seno. Vinice pokrývají 17.000 ha a dávají 100.000 hl vína. Piva prodalo se 10 mill. barilův. Průmysl všeho druhu vzmáhá se zejména od roku 1850. Závodů je přes 50.000, dělníkův asi 600.000, závodní kapitál 500 mill. doll. a zboží vyrábí se za 1000 mill. dollarů. Hlavní odvětví průmyslová jsou: cukrovarnictví, výroba mouky, strojů, panských i damských oděvů, doutníků, vydělávání kůže, železářství a ocelářství, výroba obuvi, nábytku, pivovarství, pekařství a knihtiskařství. Obchod N. Y-u činí 60% veškerého obchodu Spoj. Obcí. Loďstvo námořní má 1100 parníků (375.000 t), 2361 plachetních lodí (430.000 t), loďstvo jezerní 284 parníkův (130.000 t) a 136 plachetních lodí (33.000 t). Obchodu a dopravě slouží 15.000 km železných drah a asi 1000 km průplavů, jež dopravily r. 1896 3,715 mill. t zboží. Časopisů tiskne se v N. Y-u 2046 (v celých Sp. Obcích 20.500). Ústavů vyšších a středních je 23 s 1157 professory a 12.000 žáky. Z universit nejčelnější je Columbia v N. Y-u a Cornell v Ithace. Příjmy ústavů těch činí 13 mill. K, jejich majetek asi 200 mill. K. Knihovny jejich mají 835.000 sv. dohromady. Mimo to je tu 13 ústavů theolog., 14 lékařských škol a vojenská akademie ve West Point. Dítek školou povinných jest 1,652.000 (1896), z nichž zapsáno jest jen 1,176.000 a školy (většinou veřejné) navštěvuje 772.000. Učitelův a učitelek (těchto jest většina) jest 34.000. Uzemí státu N. Y- u objevil r. 1609 Hudson a Nízozemčané obsadili je, davše mu jméno Nové Nízozemí. R. 1664 dobyli ho Angličané, kteří nazvali je N. Y. k poctě vévody z Yorku (později Jakuba II.), jemuž Karel II. území to daroval. Sic roku 1673 Nízozemci zmocnili se kraje toho znovu, ale jenom na krátko. R. 1688 přeměněn N. Y. pro nepokoje tam vzniklé v kolonii korunní. Při bojích za nezávislost N. Y. čile se účastnil a přijal ústavu Spoj. Obcí r. 1788, jež byla revidována r. 1821 ve smysle liberálním, 1846 a 1874 ve smysle demokratickém. Srovn. Brodhead, History of the State of N. Y. (N. Y., 1853 – 71); Documents relative to the colony of N. Y. (t., 1853-58, 10 sv.); Kollock, History of the N. Y. State (t., 1883); Roberts, N. Y., the planting and the growth of the empire state (Boston, 1887, 2 sv.); C. F., Ober and M. Westover, Manhattan, historic and artistic (N. Y., 1892); King, Handbook of N. Y. (N. Y., 1892).

Související hesla