New York

, Nový York – město na východě USA ve státě New York ležící u ústí řeky Hudson do Atlantského oceánu; 7,4 mil. obyvatel (1996), aglomerace 16,3 mil. obyvatel (1995, třetí největší na světě). – Městské čtvrtě Manhattan (obchodní centrum), Queens, Brooklyn, Richmond, Bronx. Kromě pevniny zahrnuje i ostrovy Manhattan, Long Island (část), Staten Island aj. Tvoří jádro největší sídelní aglomerace USA, která zasahuje do států New Jersey a Connecticut a zahrnuje 17 dalších měst. Hospodářské, obchodní, dopravní a kulturní centrum USA a největší finanční centrum na světě (burza). Je zde sídlo OSN, centrály nejvýznamnějších světových průmyslových, obchodních a dopravních společností, bank a pojišťoven (jsou soustředěny na Manhattanu). Kromě těžkého průmyslu jsou zde zastoupena všechna odvětví, hlavně průmysl potravinářský, oděvní, textilní, obuvní, polygrafický, kosmetický. Významný přístav (obrat 47,3 mil. t, 1994, osmý největší v USA). Významná dopravní křižovatka; tři letiště (J. F. Kennedy Airport, Newark, La Guardia; dohromady 85 mil. cestujících ročně, 1999, druhý největší letecký uzel světa po Londýnu), systém expresních dálnic, mostů (Verrazano Narrows Bridge, Brooklyn Bridge), tunelů (Lincoln Tunnel), rozsáhlé metro. Jsou zde četná muzea (Guggenheimovo) a galerie, divadla (zejm. na Broadwayi), Metropolitní opera, kulturní střediska (Lincoln a Rockefeller Center), zahrady, parky (Central Park). Několik univerzit (Columbijská, byla založena v roce 1754) a jiné vysoké školy, knihovny, vědeckovýzkumné ústavy, Akademie věd. – Katedrála z 19. stol., mrakodrapy (World Trade Center - zničen po teroristickém útoku 11. 9. 2001, Empire State Building aj.). Na ostrově Ellis Island se nachází Muzeum přistěhovalectví (dříve kontrolní a karanténní stanice pro imigranty). Socha Svobody (výška sochy 46 m, s podstavcem 93 m, vztyčena roku 1886) na ostrově Liberty Island je od roku 1984 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Významný je cestovní ruch. – New York byl založen v roce 1626 Nizozemci jako Nový Amsterdam, po dobytí anglickými kolonisty v roce 1664 byl nazván New York. V letech 1789 – 90 sídlo vlády, v letech 1789 – 97 hlavní město státu New York.

Ottův slovník naučný: New York

New York, největší a nejbohatší město Spojených Obcí severoamerických a celé pevniny americké, co do velikosti první město po Londýně. Leží na jv. státu N. Y., na hořejším konci zátoky N. Y. Bay, 18 mil od Atlant. okeánu, na 40° 42' 43˝ s. š. a 74° 0' 3˝ záp. délky, mezi Long Islandem a státem New Jersey. Nynější City of N. Y., od 1. ledna 1898 spojená s Brooklynem a sousedními obcemi v tak řečený Greater N. Y., skládá se z pěti měst či čtvrtí (boroughs): Manhattan, vlastní to N. Y. na ostrově Manhattanu; Annexed District čili Bronx, se starými předměstími Morrisania, Pelham, West Farms, Fordham, Mott Haven, Williamsbridge a j.; Brooklyn a k tomu East-Brooklyn, Flatbush, Flatlands, Coney Island atd.; Queens, jenž obsahuje Long Island City, Newtown, Flushing a celé okolí Brooklynu až po Jamaicu; posléze Richmond na Staten Islandě. Celek těchto spojených měst pokrývá 360 čtv. mil čili něco přes 900 km2 (N. Y. Manhattanborough 39 čtv. mil, Brooklyn 77, Richmond 57. Queens 137, Annex. D. 50). Před 1. led. 1898 město N. Y. skládalo se výhradně z ostrova Manhattanu, dlouhého a úzkého, mezi ř. Hudsonem na z. a East Riverem (rameno Long Island Soundu) na v., a od pevniny odděleného úzkým Harlem-Riverem a kanálem Spuyten Duyvil Creek, a z Annexed Districtu na v. a s. od řeky Harlemu. Obyvatelstva měl New york Yew york r. 1669 jen 6000, o sto let později kolem 20.000, při prvém sčítání obyv. ve Spoj. Obcích r. 1790 již 33.131, potom r. 1800: 60.515, 1820: 123.706, 1840: 312.710, 1860; 813.669, 1880: 1,206.299, 1890: 1,515.301 a r. 1898 Greater N. Y. 3,385.000. V letech 1892 – 98 vzrostlo obyv. všech pěti skupin o více než 350.000. Podnebí. Ačkoli N. Y. jest asi na stejném stupni s. š. jako Neapol, jejíž roční průměr činí 16,5°, v N. Y-u činí jen 10,6°. Léto je tam sice skoro stejně horké (průměr nejtepl. měsíce 24,2°, v Neapoli 25,1°), ale zima je mnohem studenější (průměr nejstud. měs. – 1,7°, v Neapoli 9°). Skoky temperatury jsou tu velmi značné. Ostrov Manhattan, 22 km dlouhý a nejvýš 3,5 km široký, skládá se po výtce ze skal rulových a vápencových, jež musily býti odstraněny, aby se získalo místa pro stavbu domův a ulic. Na hořejším konci stoupá půda od Hudsonu příkře k výši 42 m (Washington Heights) a spadá skoro stejně příkře k Harlem Flats. Jinak jest území N. Y-u ploché. Přístav jest z nejkrásnějších světa a má dosti hloubky i velikosti pro největší lodi. Vlastní přístav, řečený Upper Bay, jest 8 mil dl. a 4 – 5 mil šir., jest z větší části obklopen pevninou a obsahuje několik ostrovů, z nichž vynikají: Governor's Island s tvrzí jen asi 800 m od nejjižnějšího cípu Manhattanu, The Battery, pak Liberty Island (dříve Bedloe I.) se sochou Svobody od Bartholdiho, největší to sochou světa, kterou Franc. republika darovala Spoj. Obcím 28. říj. 1886 ke stolet. výročí jejich trvání; je z mědi a železa, až ke hrotu pochodně (v noci za maják sloužící) pozdvižené pravice 46 m vysoká (na podstavci 47 m) a uvnitř vedou schody až ke hlavě; na malém Ellis Islandě vystupují vystěhovalci. Opevněným průplavem The Narrows je přístav spojen s Lower N. Y. Bay, zátokou, jež chráněna je proti okeánu dlouhou písčinou, propouštějící jen na některých místech lodi až o 9 m ponoru. U The Battery dělí se přístav ve dvé ramena, vnikající do Hudson č. North Riveru a East Riveru. Vodní fronty ostrova Manhattanu, asi 30 mil dlouhé, lze celé užiti pro námořní lodi, vyjma asi 5 mil na Harlem Riveru. Na protější straně Hudsonu, ve státě New Jersey, poskytují lodím ochrany města Jersey City, Hoboken, Hudson City a j. Plavba v podstatě soustřeďuje se na North Riveru pod 23. ulicí a na East Riveru pod Grand Street. Na Hudsonu jsou doky lodí transatlantických (z nich některé v Hoboken a Jersey City). Na East Riveru hemží se stále množství lodí obchodních a pobřežních. S nitrozemím je přístav spojen hlubokou a klidnou řekou Hudsonem. Čtvrti, ulice, veř. budovy. Ostrov Manhattan jest cele zastaven až na několik čtverců sadových. Vývojem rozdělilo se město N. Y. v dolní Down Town nejstarší, na jižním konci, a horní Up T. pětkrát větší. Dolní město je nepravidelné, klikaté, ač staré budovy skoro vesměs ustoupily už novým, obsahujícím skoro venkoncem obchody, pisárny a skladiště. Jeho skutečným rozšířením je vlastně Brooklyn a Jersey City v sousedním státě. Nemohouc samo se šířiti rostlo takořka do výše, a zde hromadí se budovy vysoké až 20 i více poschodí, vesměs domy obchodní. R. 1898 měl N. Y. 28 budov o 11 až 29 patrech; z těch mnohé mají ještě věže. Tak věž domu Ivins Syndicate v Parc Road (29 posch.) je 114 m, Pulitzer BuiIding (22 posch.) 112 m atd. Vrch střechy Ivins Synd. je 92 m nad ulicí. – Ulice Canal a Grand Street tvoří přechod k městu novému, které nad 13. ulicí je velice pravidelné, s ulicemi v pravém úhlu se protínajícími (vyjma Broadway). Ulice dolního města zovou se většinou podle vynikajících osob z dob koloniálních, ulice od v. k z. ostrova ležící (za Houston Str.) označeny jsou čísly 1 – 225, od s. k j. slovou Avenues, od 1 – 12; na nejširší části ostrova přistupují k tomu ještě Avenues A, B, C a D, jakož i Lexington a Madison Ave. Avenues jsou široké průměrně 30 m, ulice příčné, Streets, 18 – 30 m. Nejdůležitější jest 8 km dl. Broadway, protínající město od Battery až k Central Parku, s nejelegantnějšími krámy, největšími kostely, divadly atd. a s nejčilejším ruchem obchodním i společenským. Vedle toho Fifth Ave, pátá avenue, s paláci millionářů, potom ulice 14., 23., 42. a 59. Za to na pravo a na levo od Broadwaye v jižní části města, směrem ku břehům, rozkládají se čtvrti smrduté, kde hromadí se obyvatelstvo bez náležitého prostoru, vzduchu a světla. Z vynikajících ulic vedlejších ústí do Broadwaye Chatham Str., East Broadway a j. Zvlášť na vých. od Broadwaye, v původním Novém Amsterdamu Hollandském, víří ruch obchodní a zde jsou Pearl Str., přes 2 km dl. křivolaká ulice pro obchod detailní a železářský, Water a Front Str. pro velkoobchody, Wall Str., sídlo bank a pisáren pojišťovacích společností, makléřů, redakcí, celnice a bursy akciové. V South Str. podél East Riveru jsou hlavní skladiště a pisárny importérů. Všecky tyto ulice protkány jsou dráty telegrafními a telefonními a přeplněny různými štíty, návěštími a firmami. Veřejných sadů má N. Y. celkem málo. Především zmíněná The Battery na jihu, s krásným výhledem na zátoku a Castle Garden, dřívějším depôtem vystěhovalců, nyní arsenálem námořnictví. Battery a sousední ulice Bowling Green bývaly dříve nejkrásnějším místem N. Y-u. Washington Square 3,6 ha, se sochou Garibaldiho a universitou; Union Square, o něco menší, se sochou Washingtonovou a Lincolnovou; Madison Sq. s pomníky gen. Wortha, adm. Farraguta a W. Sewarda, nejkrásnějšími hôtely, Fifth Avenue Hotel a Hoffann House. Nádherným a N. Y-u důstojným sadem jest 4 km dl. a 0,8 km šir. Central Park (335 ha) s mnoha sochami, egypt. obeliskem (Cleopatra's Needle). Jeho plán navrhli r. 1853 Olmsted a Vaux a zřízení stálo 15 mill. doll. Půda skládala se z bažin a skal a proměna jich v nejkrásnější park světa jest skvělým důkazem americké dovednosti i vytrvalosti. V parku jest 67 ha veliký Croton-Reservoir se 4,5 mill. m3 vody, zásobárna vody N. Y-u, dopravovaná sem z říčky Crotonu v hrabství Westchester, 40 mil od N. Y-u. Starý vodovod Crotonský z r. 1842 dopravuje denne 455.000 m3 vody, nový vodovod, zřízený r. 1883 – 90 nákl. 25 mill. doll., 1,5 mill. m3 denně. Železné roury, jimiž voda po městě se rozvádí, mají délky 660 mil. Budov veřejných jest v New york Yew yorku veliké množství velmi krásných, uvádíme z nich jenom některé, jako jsou: Produce Exchange, bursa plodinová, mohutná budova žulova v ital. slohu renaiss., s věží 68 m vvs. a sálem 67 m dl., 43 m š., 18 m vys.; Custom House, celnice ve Wall Str., massivní budova z tmavé žuly s ionickým sloupením a mohutnou kupolí na mramorových sloupech; Un. St. Sub-Treasury, státní berní úřad, se sloupením z bílého mramoru dle vzoru řeckého Parthenónu, stojící na místě staré Federal Hall, s jejihož balkonu měl Washington jako president první svou řeč. Broadwayí vzhůru dojdeme k náměstí City Hall Park, omezenému řadou budov veřejných, jako: Post Office, mohutná budova renaissanční, dok. r. 1876 s façadami 88, 103, 40 a 97 m dl. Zde úřaduje přes 2500 pošt. úředníků, kteří s 20 pobočnými úřady expedují a vydají ročně přes 1200 mill. dopisův a zásilek (jen pro N. Y.-City). V městě je 1600 pošt. schránek a dopisy roznášejí se až 9krát denně. Za poštou je City Hall, radnice, rovněž renaiss., se sloupením a kupolovitou zvonicí z r. 1803 – 1812, z bílého mramoru, kdežto zadní façada je z hrubého pískovce, ježto tehda nikdo se nenadál, že by tu kdy kdo mohl bydliti. Docela blízko Court House, justiční palác rovněž mramorový se sloupením; pak na blízku velike budovy soukromé, jako New York Times Office, Tribune Building, Pulitzer Building, World Office, Astor-Hotel, restaurant Delmonico, tak že City Hall Park jest nejstkvělejším středem N. Y-u. Ale odtud nedaleko, mezi Park Row, Centre Str. a Grand Str. také pověstné Five Points, z nejvykřičenějších čtvrtí N. Y-u, sídlo zlodějův a pijanův, opiáren, ač nověji víc a více mizí stavbou nových, čistých ulic. Kostelů má N. Y. asi 600, Brooklyn 300, Richmond 53, celý N. Y. přes 1000; z těch 94 katol. v Manhattanu, 89 v Brooklyně; ostatní vyznání, jež mají kostelů nejvíce, jsou církev episkop., methodisté, baptisté, presbyteriáni, amer. církev reform., kongregationalisté, lutheráni. Množství jiných sekt má tu svoje chrámy neb modlitebny, jako armáda spásy, Čeští bratří, pravoslavní Rusové, Řekové a j. Židé mají 86 synagog. Čelnější kostely jsou: Trinity Church, pěkná got. stavba z let 1839 – 46 dle plánů R. M. Upjohna, se 100.000 doll. ročních příjmů na udržování četných filiálek a dobroč. účely, a s věží 86,5 m vys., s níž nejkrásnější rozhled na N. Y. St. Paul's Church, nejstarší chrám N. Y-u z r. 1756; Grace Church se 40 malov. okny, Temple Emanuel, hl. synagoga, ve slohu maurském, a posléz nejnádhernější ze všech i největší, řím.-katol. St. Patrick, s Cathedral na 5. Avenui, ve slohu got. se dvěma 100 m vys. věžemi. Mostů je v N. Y-u 13, jež spojují ostrov Manhattan s pevninou přes Harlem a Spuyten Duyvil Creek. S Brooklynem pak je spojen největším řetězovým mostem světa. Přes Hudson bude postaven most ze 60. ulice, nákladem 85 mill. doll. Rovněž přes East River bude položen druhý most z ulice Clinton za 70 mill. doll. Hlavní dopravu do sousedních měst a míst pobřežních obstarávají však parní pramice zv. ferries, dopravující ročně kolem 200 mill. osob. Dopravu pozemní obstarávají předem povýšené dráhy, Elevated Railroads, v N. Y-u od r. 1872, v Brooklyně od r. 1885. Jsou to obyčejné dráhy normálního rozpětí, jen že trať spočívá na železném sloupení do výše 1. – 2. patra okolních domů (jinde až do 20 m i výše). Jsou vesměs dvojkolejné, na obou stranách ulice zvláštní trať pro každou kolej, a slouží výhradně dopravě osobní, z části i poště listovní. Drah jest na Manhattanu v délce 52 km (v Brooklyně skoro 29 km) s 94 stanicemi ve vzdálenostech 400 až 800 m; rychlost vlaků nesmí přesahovati 40 km za hodinu. Denně jezdí 3500 vlaků v mezerách 1 m. 12 vt. až 20 min. Náklad na stavbu povýš. drah činil 18 mill. doll. (jsou majetkem Manhattan Railway Comp.) a ročně dopravu í přes 220 mill. lidí. Dopravné 5 ct. za kteroukoli trať. Všecky 4 linie drah vyjíždějí z jediného bodu mezi South Str. a Battery a projíždějíce avenuemi jsou přímo spojeny s drahami newyorskými. – Tramwaye (horse-, street-, surface-, cable- a electric-cars) projíždějí skoro všemi avenuemi, jakož i většinou větších ulic příčních, za jednotnou cenu 5 ct. Za to drožky a fiakry jsou drahé a poměrně velmi málo se jich užívá. Hl. trať tramwavová na Broadway od Battery k Central Parku. Hlavní nádraží je Grand-Central Depot ve 42. ul., velká a pěkně zařízená budova, v níž ústí: N. Y. Central & Hudson River Rail Road, N. Y. & Harlem R. R., N. Y., New Haven & Hartford R. R. Ostatní veliké dráhy mají svoje nádraží (depots) v New Jersey a dopravují passažéry k nim i od nich parními pramicemi. Telegrafní službu obstarávají kanceláře Western Union Telegraph Co. a jsou otevřeny dnem i nocí tak jako Post Office; potom Commercial Cable Co. a Postal Telegraph and Cable Co. Službu telefonickou zase obstarávají Metropolitan Co. a Southern Bell Telephone Co.; většina jejich úřadoven je v hôtelích, lékárnách a jiných veřejných místech. Z nejdůležitějších transatlantských společností mají svoje stanoviště v přístavě newyorském: White Star Line, International Navigation Co., Cunard Co., Guion, Anchor Line, Allan Line, Compagnie gén. transatlantique, Red Star Line, Nordd. Lloyd, Hamburg-Amerik. Paketfahrtaktiengesellsch. (obě v Hoboken). Všecky tyto společnosti prostředkují spojení s Evropou. Mimo to jezdí parníky do jižní a střední Ameriky, Záp. Indie, Mexika, Floridy, Nov. Orleansu, Richmondu atd, do Bostonu, Filadelfie, Portlandu, Nov. Foundlandu. Mimo to četné parníky, hotové to paláce o několika poschodích, po Hudsonu a k nejbližšímu po břeží. Obecní správa skládá se ze starosty, rady (počtem 28 a to 12 pro Manhattan, 9 Brooklyn, 3 Bronx, 3 Queens, 1 Richmond) a shromáždění aldermenů (60 a to: Manhattan 34, Brooklyn 21, Bronx 2, Queens 2, Richmond 1). Mimo to je 5 borough-presidentův. Exekutiva náleží starostovi s gen. sekretářem a dvěma marshaly. Městská policie má 36 stanic a skládá se ze 3650 mužův i s důstojníky. Spravedlnost vykonává 12 coronerů, z nich 4 pro Manhattan, po 2 pro ostatní čtvrti, vrchní appell. dvůr, dvůr soudců zv. surrogates, civ. a trestní soudy, okresní attorney a attorneyovi příručí a soudy obchodní. Členové vrchního soudu a soudů trestních jsou voleni na 14 let, soudcové civilní na 6 let. Hasiči mají hl. sídlo v 157th a 67th Str. Je jich 1000 mužův a mají 92 parních stříkaček. Hasí ročně 2500 – 3000 požárů. Náklad na ně činí roč. 2,3 mill. doll. Pojišťovací společnosti vydržují t. zv. Insurance Patrol, která podporuje hasiče při hašení a zachraňuje zejména movitosti. Školství. Školy ob. navštěvuje 200.000 dětí. Vyšší učiliště jsou; Columbia University má 6 fakult, studentů 4115, professorů 93, jmění 20 mill. doll., knihovnu o 300.000 sv.: N. Y. University má 7 fak., stud. 1583, docentů 98; Union theological seminary, evang. semin., stud. 118, prof. 15; knihovna 74.385 sv.; theolog. seminář protestantské církve episkopální má stud. 131, prof. 10. – Z knihoven uvádíme: The N. Y. public library má (1899) 459.248 sv. a 117.000 brošur; Mercantile libr. association (zal. r. 1820) 22.527 sv.; Free libr. of the gener. society of mechanics and trades men (zal. r. 1820) 115.700 sv.; N. Y. society libr. (zal. r. 1754) asi 100.000 sv.; Libr. of the N. Y. historical soc. (zal. r. 1804) sv. 125.000; Libr. of the N. Y. Lan Institute (zal. r. 1828) 52.189 sv., a i. Z museí uvádíme: Metropolitan Museum of Art v Centr. Parku, se vzácnou Cesnolovou sbírkou cyperských starožitností, pak Amer. Museum of Natural History zal. r. 1869. Učené společnosti jsou zejména: N. Y. Academy of Sciences (zal. r. 1817) skládá se z 90 Resident Fellows, 352 Resident Members, 192 členů korresp., 43 čestných; N. Y. Academy of Medicine (1847); Amer. Institute of the City of N. Y. (1829); Am. Chemical Soc. (1876); Am. Ethnological Soc. (1842); Am. Geographical Soc. of N. Y. (1852); Am. Mathematical Soc. (1888). Zoologická zahrada v Centr. Parku jest velmi nepatrná. V N. Y- u vychází 60 denníků (hlavní z nich »Herald«, »Tribune«, »World«, »Su◁, »Recorder«, »Evening Post«), asi 270 týdenníků (zejm. »Natio◁, »Critic«, »Harpers Weekly« a j.), 350 měsíčníků. Divadel má New york Yew york přes 30; značnější z nich jsou: Metropolitan Opera House (vyhořelo r. 1892), Academy of Music, Daly's Theatre, Madison Sq. Theatre, Grand Opera House a j. Koncerty bývají v N. Y-u vynikající a závodí s prvními evropskými; pořádají je Philharmonic Soc. (zal. r. 1842), Symphony Soc., Oratorio Soc., Metropolitan a Rubinstein Soc. a j. Že i zábavné místnosti jsou velkolepé a velmi četné, rozumí se samo sebou. Nemocnic má Manhattan a Bronx přes 80, z nichž mnohé odborné, potom ústav Pasteurův; v Richmondě jest jich 13, v Brooklyně 47. Hřbitovy, počtem 45, jsou vesměs mimo Manhattan (vyjma hřbitov kolem Trinity Ch.) na Staten Isld. kolem Jersey City, v Bronx a zvl. v Brooklyně a v Queens. Největší Evergreens a Greenwood v Brooklyně, jež jsou zároveň promenádami. Obchod, zvl. v obilí, usnadňuje se lacinou dopravou po četných vodních cestách. Vlastní loďstvo N. Y-u, přes 4000 lodí o 1 mill. t, slouží skoro výhradně plavbě pobřežní. Do přístavu vjíždí co rok průměrně 5200 lodí o 6,5 – 7 mill. t. Clo dovozné v N. Y- u činí přes polovinu všeho cla Spoj. Obcí. Vyváží se z N. Y-u: pšenice, maso (konserv. i čerstvé), dobytek, máslo, sýr, slanina, bavlna, petrolej, tabák, doutníky a zboží bavlněné; dováží se: cukr (surový i raff.), víno, lihoviny, pivo, kůže, hedvábí, vlna, guttapercha, káva, čaj, drogy, výrobky textilní (dry goods), železo, ocel (surová i zpracovaná), knihy, hračky a luxusní zboží. Domy velkoobchodní mívají roční obrat 15 – 40 mill. doll. Asi 40 hlavních trustů Spoj. Obcí má své sídlo v N. Y-u, zvl. trust cukerní (Am. sugar refining, kapitál 74 mill. doll.), plynový (Consolidated Gaz, 35), papírový (National Wall Paper, 28), tabákový (American Tobacco, 29), petrolejový (Standard Oil, 97), kožní (Un. St. Leather, 125), kaučukový (Un. St. Rubber, 40), kolejnicový (Steel Rail manufacturing Association, 50), lihovinový (American spiríts, whiskey, 35) atd. Clearing house v N. Y-u obsahuje 65 bank s kapitálem 59 mill. doll. Jeho obrat roční činí 40 mill. doll., účty placené v penězích 2338 mill. doll., denní průměr placení penězi 7,6 mill. doll. V N. Y-u jest asi 50 bank národních, jejichž příjmy v určitý den (15. září r. 1892) činily 131 mill. doll., z toho 92% v chekách. Mimo to 43 bank státních. Spořitelny (23) měly r. 1897 vkladatelů 1.737 mill. se 718 mill. doll. vkladů (v celých Spoj. Obcích 5.201 mill. vkladat. s 1939 mill. doll. vkladů). Průměr každého vkladatele ve státě N. Y-u jest 413 doll., v celých Spoj. Obcích 205 doll. Průmyslových závodů je v N. Y-u asi 12.000, které zaměstnávají kolem 400.000 dělníkův, a cena fabrikátů ročně činí asi 800 mill. doll. Zvlášť kvete: oděvnictví, knihtiskařství, pivovarnictví, doutníkářství, stavba pian, průmysl bavlněný, raffinerie petroleje a cukru, strojnictví a obuvnictví. Dějiny: Prý již r. 1524 Florenťan Verrozzani navštívil ostrov Manhattan a ústí Hudsonu, ale zaručené dějiny N. Y-u počínají se teprv r. 1609 cestou Henryho Hudsona, britského plavce v holland. službách. První trvalé sídlo na Manhattan Islandu založila holl. západoind. společnost r. 1624 za příčinou obchodu kožišinami a první guvernér byl Petr Minuit, Vestfálec, který koupil ostrov od Indiánů za 60 zl. (asi 20 doll.). Městečko, které založil, nazval Nový Amsterdam a kol r. 1650 mělo asi 1000 ob. Občané zakládali tu farmy, obchodovali kožišinami s Indiány a obehnali své sídlo hradbami (nynější Wall Str.). Poslední ze 4 holl. guvernérů Petr Stuyvesant nastoupil svůj úřad r. 1647. R. 1664 obsadili město Angličané, a třeba že r. 1673 Hollanďané zpět ho dobyli, přešlo přece r. 1676 v trvalý majetek Angličanův. První angl. guvernér byl Sir Edmund Andros a jméno města přeměněno v N. Y. na počest vévody z Yorku, jemuž jeho bratr Karel II. propůjčil celou kolonii. Ze hlavních událostí panství anglického zaznamenáváme: vzbouření Lesslerovo, náčelníka strany národní, r. 1689 – 91, a vzbouření černochů r. 1741. V dobách bojů za svobodu obsadil N. Y. r. 1776 Washington, ale Angličané znovu se ho zmocnili, majíce pak zde svůj hlavní stan. Teprv 25. list. 1783 odtáhli odtud na dobro a N. Y. byl od r. 1785 do r. 1797 hl. městem spolkovým. Od r. 1812 rostlo město kroky obrovskými. První parník po Hudsonu vyplul r. 1807, první dráha (Harlem Railway) otevřena r. 1831, Elevated Railroad r. 1868, plyn zaveden r. 1825, elektr. osvětlení r. 1881. V květnu r. 1888 zuřil zde obrovský blizzard, který způsobil nesmírných škod a na několik dní město úplně odloučil od světa. R. 1898 spojen N. Y. s Brooklynem a obcemi sousedními, Literatura: C. H. Roberts, N. Y. (Boston, 1887, 2 sv.); Mines, A tour around N. Y. (1892); King, Handbook of N. Y. (1893); Mooris, Makers of N. Y. (Filadelfia, 1895); C. F. Ober & C. M. Westover, Manhattan, historic and artistie (1892), Sun’s Guide to N. Y. Kobbe's N. Y. and its environs a j. Gh. Nové heslo - New York Herald ve sv. 28

Související hesla