Orkneje

, anglicky Orkney Islands – souostroví v Atlantském oceánu při severním pobřeží Skotska; 975 km2, 19 500 obyvatel (1991). Správní středisko Kirkwall na největším ostrově Mainland (492 km2), na kterém se nachází neolitické památky, které jsou od roku 1999 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Nízká pahorkatina (maximálně 477 m n. m.) bez lesů, s rašeliništi a jezery. Drsné přímořské podnebí, vysoké srážky. Chov ovcí, rybolov. – Orkneje patří Spojenému království.

Ottův slovník naučný: Orkneje

Orkneje Orkneye, Orkneys, Orcades, Orkadské ostrovy, skupina ostrovův oddělená od sev. Skotska průlivem Pentlandským 10 km širokým, rozkládá se mezi 58° 41' až 59° 23' s. š. a 2° 22' až 3° 25' z. d. Skládá se ze 67 ostrovů, jež dohromady zaujímají plochu 973 km2; jen 29 ostrovů jest obydleno, ostatní, zvané holms, jen na čas navštěvují pastýři se stády, lovci a rybáři. K nim druží se množství skerries, nízkých skalisk, na nichž připravuje se soda z mořských rostlin. Orografickým rázem podobají se sousednímu Skotsku, palaeozoický červený vápenec je skládající podlehl ve vysokém stupni denudaci, všechny ostrovy jsou rozervány fjordy a sundy; jezírka jsou tu hojná, velká část povrchu pokryta jest močály a rašeliništi. Za veliké doby ledové Orkneje pokryty byly ledovcem skotským, stopy zalednění nejsou veliké. Ostrovy vysoké v západní části (ostrov Hoy 474 m) svažují se k vých. v roviny dosti úrodné, vzdělané v role. Prudké proudy v úžinách mezi ostrovy bývají za bouří nebezpečny plavbě pobřežní, pověstny jsou dva víry u ostrova Swona. Podnebí jest rázu mořského, průměrně velmi mírné; prům. střední teplota roku obnáší 7,2°C, prům. střední teplota léta 12,5 °C, zimy 4°C, nejstudenější měsíce jsou únor a březen. Srážky jsou hojné, vzduch velmi vlhký; roční prům. množství srážek 938 mm. Ostrovy jsou bohaty ptactvem zemním i vodním, jež tu hnízdí; sbíráním vajec a peří zaměstnává se část obyvatelstva. Z ostrovů největší jest prostřední Mainland či Pomona (16.498 ob.), jižní skupinu tvoří South Ronaldshay (2315 ob.), Hoy (1320 ob.) a jiné menší ostrůvky, v severní skupině jsou Westray (2108 ob.), Sanday (1929 ob.), Stronsay (1275 ob.), Shapinshay (903 ob.) a Ronsay (774 ob.). Celkem mají Orkneje 30.453 ob. (1890). Obyvatelstvo jest původu normanského, mluví anglicky s přimíšením slov staroseverských. Vzdělané půdy bylo r. 1885 45.831 ha, hlavně pěstuje se ječmen, oves, brambory a rostliny pícní. Chov dobytka má veliký význam, r. 1890 bylo 5861 koní, 24.040 skotu, 32.408 ovcí a 4587 vepřového dobytka. Značný chov drůbeže. Lov ryb, zejména sledí, zaměstnává (1894) 1259 lidi s 391 čluny. Průmysl jest nepatrný. Ostrovy měly (1894) 46 obchodních lodí o 2571 t, pravidelné paroplavební spojení má přístav Kirkwall na Mainlandě s Leithem. Obchod obmezuje se na vývoz dobytka, vlny, drůbeže, vajec, peří, sušených ryb, vlněného zboží. Hrabství Orkneje odděleno r. 1881 od ostrovů Shetlandských; skládá se z 18 obcí, hlavní m. jest Kirkwall se 4000 obyv. Římanům byly Orkneje známy pod jménem Orcades, obyvatelé byli nejspíš Piktové. Památky z doby té dosud se zachovaly. Od IV. stol. Orkneje byly navštěvovány normanskými piráty, od r. 870 tvořily hrabství pod vrchním panstvím Norska, podrobeny byvše králem Haraldem Haarfagrem. R. 1469 připojeny ke Skotsku a s ním zároveň potom k Anglii. Řeči severské ještě v XVII. stol. užíváno v některých obcích. Obyvatelstvo bylo ve středověku mnohem četnější nežli nyní. – Srv.: Peace, Description and historic handbook of the Orkney Islands (Kirkwall, 1862); Tudor, The Orkneys and Shetland, their past and present state (Lond., 1883); M. J. Baddeley, Orkney and Shetland (Lond., 1886).

Související hesla