Plyn zemní

, druh kaustobiolitu, který náleží buď do skupiny přírodních uhlovodíků, nebo do skupiny uhlí (karbonský zemní plyn). Přírodní bezbarvá směs nejjednodušších uhlovodíků (hlavně alkanů, např. methan) a dalších plynů (dusík, helium, oxid uhličitý, sirovodík, včetně vzácných plynů, např. helium). Plyn zemní se nachází v podzemních ložiskách, často v souvislosti s ložisky ropy nebo uhlí; podle biogenní (organické) teorie vznikl plyn zemní (obdobně jako ropa a uhlí) z nahromaděných rostlinných nebo živočišných zbytků jejich biochemickou a následnou geochemickou přeměnou za účinku vysokých tlaků, teplot a katalytického vlivu hornin. Zemní plyn vzniká složitými rozkladnými a přestavbovými procesy z organické příměsi v sedimentech. Rozlišuje se suchý plyn (s obsahem 98 – 99 % methanu) a vlhký plyn (85 – 95 % methanu). Zbytek ve vlhkém plynu (10 – 15 %) tvoří ethan, méně než 2 % bývá dusíku, oxidu uhličitého a vyšších uhlovodíků. Plyn se zvýšeným obsahem inertitů má asi 60 % methanu a zvýšený podíl dusíku nebo oxidu uhličitého. Vykazuje vůbec nejnižší výhřevnost. Karbonský zemní plyn vzniká při prouhelňování slojí. Plyn zemní je ekologicky nejpřijatelnější fosilní palivo a mimořádně významná chemická surovina. Viz též plyn.

Související hesla