Ropa

, přírodní hořlavá kapalina tvořená směsí plynných, kapalných a (rozpustných) tuhých uhlovodíků. Obsahuje neuhlovodíkové organické sloučeniny a minerální příměsi (vodu, sůl, písek). Téměř bezbarvá až černá, zeleně fluoreskující, různě viskózní kapalina. Podle specifické hmotnosti se rozlišuje ropa lehká (pod 0,83 g•cm–3), středně těžká a těžká (0,83 – 0,93 g•cm–3) a velmi těžká (nad 0,93 g•cm–3). Podle složení (převládajících uhlovodíků) se rozeznávají ropy parafinické, naftenické a aromatické. Některé ropy (parafinické) mohou při nízké teplotě tuhnout, jiné zůstávají kapalné i při velmi nízkých teplotách. Chemické složení ropy závisí na nalezišti; surová vytěžená ropa obsahuje emulgovanou vodu (s rozpuštěnými solemi a dalšími látkami), tuhé částice (např. zrnka písku), rozpuštěné plyny (methan, ethan, sulfan aj.). Zapálena hoří čadivým plamenem. Destiluje od 30 °C výše (nad 300 °C již bývá patrný tepelný rozklad). Nejvýznamná naleziště ropy jsou na severní polokouli v Rusku, Saúdské Arábii, USA, Mexiku, Číně, Velké Británii, Iráku, Kuvajtu, Libyi, Norsku, Kanadě, Egyptě, Rumunsku; v rovníkové oblasti a na jižní polokouli jsou významná naleziště ve Venezuele a v Indonésii. V ČR se ropa těží na jižní Moravě. Vrty stoupá ropa na povrch buď tlakem doprovodného plynu, nebo je čerpána a dopravována (ropovody nebo loděmi) do rafinerií. Ve zcela automatizovaných provozech se rafinuje, destiluje a po frakcích dále zpracovává na motorová a jiná paliva nebo na petrochemikálie. Nejtěkavějšími produkty jsou uhlovodíkové plyny, lehký benzin (70 – 90 °C), těžký benzin, dále se získávají petrolej, motorová nafta, plynový, lehký, střední a těžký olej a destilační zbytek (ropný asfalt). Z něho po oddestilování frakcí vzniká mazut, popř. se dále destiluje. Ropa se někdy nesprávně nazývá nafta (viz též nafta motorová).

Související hesla