Spojené státy americké
, anglicky United States of America, USA – stát v jižní části Severní Ameriky, na Aljašce a Havajských ostrovech; 9 372 614 km2 (čtvrtý největší na světě), 270,6 mil. obyvatel (1998, třetí nejlidnatější stát světa), hustota zalidnění 29 obyv./km2, hlavní město Washington (543 000 obyvatel, 1996, aglomerace 7,2 mil. obyvatel, 1996); úřední jazyk angličtina, měnová jednotka americký dolar (USD) = 100 centů. Administrativní dělení: 50 federálních států a distrikt hlavního města; pod svrchovanost USA patří přidružené státy Portoriko a Severní Mariany, zámořská území Americká Samoa, Guam, Panenské ostrovy USA a několik ostrovů v Tichém oceánu. – Pobřeží Atlantského oceánu je většinou nízké a členité s řadou zálivů (Chesapeake Bay). Za pobřežní nížinou se k západu mírně zvedá Piedmont a nad ním pásmo Appalačských hor (Mount Mitchell, 2 037 m n. m.); navazují Appalačské plošiny, které se sklánějí do Mississippské nížiny. Západně od Mississippi se povrch pozvolně zvedá do bezlesých Velkých planin (500 – 1 500 m n. m.). Navazuje nesouvislé pásmo Skalnatých hor (Mount Elbert, 4 399 m n. m.). Dále se rozkládají náhorní plošiny (Columbijská na severu a Coloradská na jihu) a bezodtoké pánve (Velká pánev). Nad pobřežím Tichého oceánu vystupuje na severu Kaskádové pohoří (Mount Rainier, 4 392 m n. m.) a Sierra Nevada na jihu (Mount Whitney, 4 418 m n. m.). V jihozápadní části Mohavská poušť a Gilská poušť. Nejvyšší vrcholy USA se nacházejí na Aljašce v Aljašském pohoří (Mount McKinley, 6 194 m n. m.). Havajské ostrovy mají činné sopky (Mauna Kea, 4 205 m n. m.). – Největší část USA patří k úmoří Atlantského oceánu. Nejvýznamnější řekou je Mississippi s velkými přítoky Missouri, Arkansas, Red River, Ohio aj. Severovýchodní část USA je odvodňována přes Velká jezera řekou Sv. Vavřince. Do Atlantského oceánu se dále vlévají Hudson, Potomac, Rio Grande. Největšími řekami v tichooceánském úmoří jsou Columbia a Colorado, na Aljašce Yukon. Na hranicích s Kanadou se nacházejí Velká jezera (největší je Hořejší jezero); na západě Velké Solné jezero. – Zastoupeny jsou všechny podnebné typy od arktického na severu Aljašky až po vlhké tropy na Havajských ostrovech. Největší část USA má mírné klima, které na jihu přechází v subtropické. Na východě zmírňující vliv Atlantského oceánu (průměrná teplota v New Yorku v lednu – 0,8 °C, v červenci 23 °C; v Miami 19,5 °C a 27,5 °C). K západu roste kontinentalita, ve Velké pánvi extrémně suché podnebí. Západní svahy Kaskádového pohoří a Sierry Nevady a tichomořské pobřeží mají vlhké oceánské klima (průměrná teplota v San Francisku v lednu 9,5 °C, v červenci 15 °C). Časté náhlé průniky studeného vzduchu od severu k jihu a opačně; v okolí Mexického zálivu občasná tornáda a uragány. – Rozmanitá vegetace, na severu a severovýchodě převládají jehličnaté a smíšené lesy, v Appalačských horách listnaté. Ve střední části bezlesé stepi a prérie. V náhorních plošinách na západě přecházejí stepi v polopouště a pouště. V tichomořských horských pásmech husté porosty jehličnatých lesů. Na Aljašce převládá tundra a lesotundra, v horách zaledněné pustiny bez vegetace. Na Havajských ostrovech řada endemitů. – Asi 60 NP, z nichž některé patří k přírodovědně nejcennějším a nejnavštěvovanějším na světě: Yellowstone (8 991 km2, nejstarší NP světa), Yosemite, Grand Canyon (Velký kaňon), Olympic, Sequoia, Zion, Everglades aj. Pod legislativní ochranou příroda na 11,1 % území (1996). – Obyvatelstvo tvoří zejm. běloši (74 %, 1995), Afroameričané (12 %), Hispanoameričané (10 %), Asiaté (3 %), indiáni a Eskymáci (dohromady 0,8 %). Osídlení USA je výsledkem mísení různých etnických a rasových skupin; dlouhodobý trend kulturní homogenizace (idea amerického národa). Trvalé silné přistěhovalectví, v současnosti nejvíce z Asie a Latinské Ameriky. Rozsáhlé etnické komunity, zejm. ve městech. Náboženství protestantské (51 %, 1995, zejm. baptisté, metodisté, luteráni), římskokatolické (21 %), židovské (2 %, početně nejvíce na světě), muslimské (2 %). Přirozený přírůstek obyvatel 0,6 % ročně (1997). Střední délka života mezi bělochy u mužů 73 let, žen 80 let, mezi ostatními u mužů 67 let, žen 76 let (1995). Negramotnost asi 3 %. Urbanizace 76,4 % (1996). 39 aglomerací s více než 1 mil. obyvatelstva soustřeďuje 50 % obyvatel USA (1990). – Hospodářsky a politicky nejvýznamnější stát světa, USA vyrábějí asi 20 % světové produkce. Podíl na světové hospodářské produkci však pozvolna klesá především ve prospěch zemí východní a jihovýchodní Asie (Japonsko, Korejská republika). Hrubý domácí produkt 29 080 USD/obyv. (1997, 9. místo na světě); na jeho tvorbě se podílí zemědělství 2 %, průmysl 25 %, služby 73 % (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracují v zemědělství 3 % a v průmyslu 24 %. Obdělává se 19 % plochy, louky a pastviny pokrývají 24,5 %, lesy 32,6 % území (1996). – Zemědělství má dobré klimatické podmínky a dostatek kvalitní půdy. USA dodávají asi 15 % světové zemědělské produkce a jsou nejvýznamnějším vývozcem. Vyrovnaný podíl rostlinné a živočišné výroby. Pěstuje se kukuřice (247,5 mil. t, 1998, 1. místo na světě), pšenice (69,6 mil. t, 2. místo na světě), sója (75,4 mil. t, 1. místo na světě), bavlník (2,9 mil. t vlákna, 2. místo na světě), cukrová třtina a řepa (7,2 mil. t cukru), brambory (21,2 mil. t, 3. místo na světě), tabák (696 000 t, 2. místo na světě), chmel (35 000 t, 1. místo na světě), zelenina (zejm. rajčata), ovoce (pomeranče, grapefruity, ananas), vinná réva (5,4 mil. t, 3. místo na světě). Chov skotu (99,5 mil. kusů, 1998, 4. místo na světě), prasat (56,2 mil. kusů, 2. místo na světě), ovcí (7,9 mil. kusů), koní (6,1 mil. kusů). Rybolov (5,0 mil. t, 5. místo na světě). Těžba dřeva (491 mil. m3, hlavně jehličnaté, 1. místo na světě). – Rozsáhlé a rozmanité nerostné zdroje, dovoz surovin však převyšuje vývoz. Těží se černé uhlí (913 mil. t, 1997, 2. místo na světě), hnědé uhlí (79 mil. t, 3. místo na světě), ropa (402 mil. t, 2. místo na světě), zemní plyn (543 mld. m3, 2. místo na světě), fosfáty (45,4 mil. t, 1. místo na světě), železná ruda (62,8 mil. t), měď (1,9 mil. t, 2. místo na světě), zinek, olovo (450 000 t, 3. místo na světě), molybden (55 000 t, 1. místo na světě), vanad, stříbro (1 660 t, 3. místo na světě), zlato (325 t, 2. místo na světě), uran apod. – Ve většině průmyslových oborů zaujímají USA vedoucí postavení ve světě. Klesá význam hutnictví, textilního průmyslu a těžkého strojírenství; rychle se rozvíjejí zejm. elektrotechnické, elektronické a chemické obory. Posun těžiště průmyslové výroby z tradičních oblastí severovýchodní části USA na západ. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou strojírenství, výroba dopravních prostředků (5,9 mil. osobních, 6,2 mil. nákladních automobilů, 1997), dále průmysl letecký, kosmický, elektrotechnický, petrochemický, chemický a hutnický. – Hustá a kvalitní dopravní síť; nejvýznamnější je silniční doprava (vysoká automobilizace). New York je největší letecká křižovatka světa (77,5 mil. cestujících, 1994), následují Chicago, Atlanta a Dallas-Fort Worth. Námořní obchodní loďstvo 12,8 mil. t (1995), největší přístavy New York, Houston, Los Angeles. Rozsáhlá síť vnitrozemských průplavů. – USA mají nejrozsáhlejší zahraniční i vnitrostátní cestovní ruch na světě; 46,5 mil. zahraničních návštěvníků ročně (1996), příjem z mezinárodního cestovního ruchu 69,6 miliardy USD (1996); nejnavštěvovanější jsou Kalifornie, Florida, Havajské ostrovy, New York a Nevada. – Pravděpodobně v období kolem 15000 př. n. l. na americký kontinent přicházeli přes Beringovu úžinu osídlenci z Asie. Kolem roku 1000 př. n. l. se na severovýchodě území objevila pravěká adenská kultura, na kterou navázala hopewellská kultura. Kolem 100 př. n. l. se vyvinula v oblasti Arizony hohokamská kultura. První Evropané na severoamerickém kontinentu byli Vikingové ve výpravě Leifa Erikssona, kteří v roce 1000 přistáli ve Vinlandu (dnešní Massachussetts). Po objevení Ameriky K. Kolumbem přistál jako první u břehů dnešních USA G. Caboto. Kromě španělského osídlení na jihu území vznikaly osady francouzské (oblast Velkých jezer, Louisiana), nizozemské (1626 založen Nový Amsterdam), švédské (Nové Švédsko) a anglické (východní pobřeží). Příliv anglických osadníků vzrůstal především díky napjatým poměrům v Anglii v 17. stol. (viz též Otcové poutníci). Od pol. 17. stol. začaly mít anglické kolonie převahu. V 18. stol. začalo 13 kolonií dosahovat ekonomické prosperity, ale jejich postavení vůči Velké Británii bylo nerovnoprávné a staly se obětí hospodářského vykořisťování (viz též bostonské pití čaje). Tvrdý postoj britské vlády donutil osadníky hledat východisko jednáním na kontinentálních kongresech. Konflikty s Velkou Británií přerostly v americký boj za nezávislost. 4. 7. 1776 přijal Kongres ve Philadelphii Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických. 28. 9. 1787 byla přijata ústava. V průběhu 18. a 19. stol. trval proces rozšiřování na západ a na jih. Rozpory mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem vedly k občanské válce v USA 1861 – 65. Ve 2. polovině 19. stol. výrazně vzrostlo přistěhovalectví z Evropy, což v původně protestantské společnosti vyvolávalo protikatolické a protižidovské nálady. Do 1. světové války vstoupily USA až v dubnu 1917 v souvislosti s útoky německých ponorek na civilní plavidla (viz též Lusitánie). Po 1. světové válce se prezident W. Wilson angažoval v řešení poválečného uspořádání Evropy (viz též čtrnáct bodů prezidenta Wilsona), ale v důsledku izolacionistické tradice politiky USA nevstoupily do Společnosti národů. Hospodářský a kulturní vzestup 20. let se zhroutil v roce 1929 vypuknutím světové hospodářské krize. F. D. Roosevelt svým programem Nového údělu zahájil řadu hospodářských a sociálních reforem. Po přepadení Pearl Harboru Japonci 7. 12. 1941 se USA zapojily aktivně do bojů 2. světové války. Po jejím skončení (v důsledku válečného růstu průmyslové výroby) převzaly USA úlohu světové velmoci a výrazně se podílely na obnově válkou zničené Evropy (viz též Marshallův plán). Studená válka po rozpadu spojenecké spolupráce vedla k vyhlašování protikomunistických doktrín (Trumanova doktrína, Eisenhowerova doktrína). Vojenské síly USA se zapojily do několika válečných konfliktů mimo vlastní území (mimo jiné korejská válka, vietnamská válka, válka v Zálivu). Nejostřeji se mezinárodní situace vyhrotila v období karibské krize, kdy svět stál na pokraji nové války. V 70. letech začala série odzbrojovacích jednání SALT, na kterou navázala jednání START. Po nástupu prezidenta R. Reagana v roce 1981 se opět zhoršily vztahy mezi SSSR a USA a obě strany zahájily rozsáhlé zbrojní programy (viz též strategická obranná iniciativa). Obrat nastal až v 2. polovině 80. let po setkáních R. Reagana s M. Gorbačovem, ve kterých pokračoval G. Bush. 20. 1. 1993 nastoupil do úřadu reprezentant Demokratické strany prezident B. Clinton a přerušil tak dvanáctileté období, kdy Republikánská strana držela prezidentský úřad. Dne 11. 9. 2001 byly zničeny obě budovy Světového obchodního centra a poničena budova Pentagonu po bezprecedentním teroristickém útoku. – USA jsou federativní republikou. Hlavou státu je prezident, volený v přímých všelidových volbách následně sborem volitelů na 4 roky. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Kongres USA; tvoří jej Sněmovna reprezentantů (435 členů, funkční období 2 roky) a Senát (100 členů, funkční období 6 let). Poslední volby do Sněmovny reprezentantů a volby do Senátu se konaly v listopadu 2000. Prezident G. W. Bush.
