Prusko

, německy Preussen – historické území a bývalý státní útvar ve střední a východní Evropě na území dnešního Německa, Polska, Ruska, Litvy a Běloruska. – Prusko vzniklo sekularizací jižní části státu řádu německých rytířů a jeho přeměnou ve vévodství (1525 – 1618). Hlavní město Královec (Königsberg), vládnoucí dynastií Hohenzollernové. Podle dědické smlouvy spojeno (v roce 1618) s Braniborskem. Od královské korunovace v Královci (1701) se Prusko stalo názvem celého Braniborska s Berlínem jako hlavním městem. Za Friedricha Wilhelma I. (1713 – 40) budována armáda, za Friedricha II. Velikého (1740 – 86) směřovala expanze do zahraničí. Prusko vedlo v rámci válek o dědictví rakouské (1740 – 48) dvě slezské války proti Rakousku (1740 – 42, 1744 – 45) o ovládnutí Slezska a sedmiletou válku jako 3. slezskou válku (1756 – 63). Prusko hospodářsky sílilo na úkor politicky slabého Polska; zúčastnilo se dělení Polska, čímž se jeho území zdvojnásobilo. Prusko se stalo největší vojenskou mocností Evropy. Vystoupilo proti Velké francouzské revoluci (1790 – 95). Ve 3. koaliční válce (1805) bylo neutrální; vojensky a politicky podlehlo (1806, viz též prusko-francouzská válka), diplomaticky bylo Prusko zachráněno tylžským mírem (1807), modernizováno pruskými reformami (1807 – 11, Stein a Hardenberg). V roce 1810 získalo Prusko univerzitu v Berlíně. 1813 – 14 vedlo osvobozeneckou válku proti Napoleonovi I. Vídeňský kongres zajistil územní rozšíření Pruska o Poznaň, Západní Prusko, provincii Sasko, Porýní, Vestfálsko, Sársko, Švédské Pomořany (1815). Prusko dalo podnět k vytvoření celního spolku (1833 – 34). S vídeňským kongresem 1815 a nástupem vlády Friedricha Wilhelma IV. (1840 – 61) zesílil odpor konzervativců, zejména junkerů (velkostatkářů) proti reformám. Od roku 1862 převzalo Prusko vedení v hnutí o sjednocení Německa. Po sjednocení v roce 1871 mělo v říši vedoucí postavení vzhledem k velikosti území, počtu obyvatel, hospodářské síle; císařská hodnost spojena s úřadem pruského krále a úřad říšského kancléřství s úřadem pruského předsedy vlády. V roce 1918 vláda Hohenzollernů skončila. 1918 – 32 se u vlády střídaly převážně sociálnědemokratické kabinety. 1947 Spojeneckou kontrolní radou rozpuštěno a jeho části rozděleny mezi německé historické země a Východní Prusko připojeno k Polsku, menší části k Litvě, Rusku a Bělorusku.

Tabulka: Prusko- Panovnici
KRÁLOVÉ
Dynastie hohenzollernská
1701 – 1713 Friedrich I. (od 1688 braniborský kurfiřt)
1713 – 1740 Friedrich Vilém I.
1740 – 1786 Friedrich II. Veliký
1786 – 1797 Friedrich Vilém II.
1797 – 1840 Friedrich Vilém III.
1840 – 1861 Friedrich Vilém IV.
1861 – 1888 Vilém I. (od 1871 císař německý)
 
Související hesla