Sasko

, německy Sachsen – spolková země ve východním Německu u hranic s ČR a Polskem; 18 412 km2, 4,5 mil. obyvatel (1999), správní středisko Drážďany (459 000 obyvatel, 1998). Povrch se zvedá od severu k jihu z nížiny do Krušných hor (Fichtelberg, 1 214 m n. m.) a Lužických hor. – Tradiční průmysl oblast s těžbou surovin (hnědé uhlí, barevné kovy); devastace krajiny průmyslovou činností, těžba v současnosti klesá. Průmysl textilní, strojírenský, hutnický, elektrotechnický, chemický, sklářský. V nížině se pěstuje pšenice, ovoce, vinná réva, zelenina. V Krušných horách chov skotu, těžba dřeva. Nejvýznamnější města: Lipsko (veletrhy), Drážďany (kulturní centrum), Chemnitz. – Jádrem Saska byla míšeňská marka; v roce 1089 postoupena Wettinům, kteří 1259 ovládli Durynsko. 1423 získali kurfiřství saské s knížectvím sasko-wittenberským. 1635 připojena Lužice. 1697 – 1763 personální unie s Polskem. Hospodářský a kulturní rozkvět na přelomu 17. a 18. stol. (rozvoj Drážďan, založení porcelánky v Míšni). V roce 1806 získal kurfiřt saský titul krále (od roku 1807 též titul knížete varšavského). 1831 vydána ústava. V prusko-rakouské válce 1866 podporovalo Sasko Rakousko, ale po jeho porážce muselo Sasko vstoupit do Severoněmeckého spolku. Od roku 1871 součást císařství německého. V 19. a 20. stol. rychlý rozvoj průmyslu. V roce 1918 vyhlášena republika. 1945 v sovětské okupační zóně, v roce 1952 rozděleno na kraje v rámci NDR; od roku 1990 spolková země.

Tabulka: Sasko- Panovnici
KURFIŘTI
1486 – 1525 Friedrich III.
1525 – 1532 Johann
1532 – 1547 Johann Friedrich
1547 – 1553 Moritz
1553 – 1586 August
1586 – 1591 Christian I.
1591 – 1611 Christian II.
1611 – 1656 Johann Georg I.
1656 – 1680 Johann Georg II.
1680 – 1691 Johann Georg III.
1691 – 1694 Johann Georg IV.
1694 – 1733 Friedrich August I.
1733 – 1763 Friedrich August II.
1763 Friedrich Christian
1763 – 1768 Xaver (regent)
1768 – 1827 Friedrich August III. (od 1806 jako král Friedrich August I.)
KRÁLOVÉ
1827 – 1836 Anton I.
1836 – 1854 Friedrich August II.
1854 – 1873 Johann
1873 – 1902 Albert
1902 – 1904 Georg
1904 – 1918 Friedrich August III.
 
Související hesla